Kuky se vrací

Už několik týdnů na mě Kuky vykukuje ze stránek novin a časopisů, v podobě filmu o filmu i z televizní obrazovky a tak má člověk tendenci vidět v něm návrat ke skvělé minulosti českého animovaného filmu. Skutečnost je asi taková - připadal jsem si jako hudební mistr, který si za partnerku vybere výtečnou zpěvačku s podřadnou vizáží a pak ji touží jenom poslouchat. Zkrátka a dobře, můj vztah ke Kukymu musí být nutně rozumový, protože po emoční stránce mě naprosto minul. Určitě je možné mluvit v superlativech o formální stránce, ať už výtvarné nebo především o kameře a střihu, ale poměrně zásadní problém mám se scénářem a s tempem filmu, který mě po celou dobu tlumil a ukolíbával. Pokud člověk navštíví polední představení v multiplexu, nemá za sebou prohýřenou noc nebo těžký oběd a přesto musí vydávat neúnosné množství energie, aby nezadřímal, není něco v pořádku. Navíc mě celou dobu rozptyloval "dabing" medvídka v podání Ondřeje Svěráka. Pochybuju, že chtěl jeho táta ušetřit, spíš šlo o pokus dostat svou ratolest do světa filmu už v útlém věku, ale jeho neškolený monotónní hlas, se kterým by měl problémy i logoped, mě znechucoval. Kuky má určitě řadu jednotlivých prvků, které se dají vyzdvihnout, ale jako celek u mě nezabodoval a i ta třetí hvězdička je opravdu spíš oceněním určité výlučnosti, protože nejen na našem malém dvorečku, ale i v celosvětovém měřítku je to film určitě originální, kombinace loutek a přírody spolu s výtvarnými ujetostmi, jako jsou autíčka pohádkových postaviček, dává dohromady něco, co tu ještě nebylo. Pokud jde o animační stránku, ale vlastně i tu výtvarnou, mám nicméně dojem, že Bartův snímek Na půdě Svěráka pokořil, byť pochopitelně na známého oscarového filmaře přijde nepoměrně víc diváků a vzhledem k mediální podpoře bude nesporně úspěšnější. U Bartova snímku jsem díky vizuálním orgiím a dynamičtějšímu tempu dokonale vytěsnil vědomí velmi jednoduchého scénáře, zatímco tady jsem ty nedostatky zřetelně pociťoval. Celkový dojem: 50 %. Představení jsem navštívil i se svými dětmi, které by měly být v ideální věkové kategorii pro zhlédnutí podobného filmu, a přesto i jejich konečná reakce byla velmi vlažná. (23.05.2010)

Docela mě mrzí, že se většina lidí rozplývá nad Kukyho originalitou, hravostí a nádhernou dětskostí, a přitom nemají ani ponětí o Bartově o rok starším filmu Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny. Ten přitom má všechno, co má i Kuky, ale zdá se mi mnohem originálnější. No ale zpátky k růžov... Pardon... Červenému plyšákovi a jeho lesní štrapáci. Je to moc hezký film, ano. Originální, s půvabnými loutkami, pěknou kamerou, hudbou a dobře vybranými dabéry (jen Macháček s Liškou trochu rozčilovali). I tak jsem mu ovšem dal tři hvězdy, protože se mi zdál příliš dlouhý, v závěru - ačkoliv "akčním" - bez napětí, a skoro nudný. Celkově to tedy dobré bylo, ale nijak zvlášť nelituji, že jsem medvěda nezastihl v kině. Doma a na DVD mu to slušelo tak akorát. (10.08.2011)

"Kuky se vrací" je dojemný příběh balancující mezi realitou a dětskou představivostí, který je vyprávěn s takovou lehkostí, upřímností a láskou, s jakou to umí jen Zdeněk Svěrák... Překrásné postavičky, geniální dabing (Svěrák, Čtvrtníček, Macháček, Liška, Táborský), úžasný svěrákovský humor, dokonalé honičky lesních vozítek atd. a na druhé straně pekelně nesympatická Kristýna Nováková-Fuitová. (19.06.2010)

Animačně precizní a stylizačně namachrovaný, jakož i do detailu propracovaný, rodinný film ne jako obvykle od dvou, ale už rovnou od třech Svěráků (Kam tohle povede?). Nechápu jak to udělali, ale ten zvláštně nezapadající hlas Zdeňka Svěráka (i když patří jedné z hlavních postav) působí jako hlas vypravěče, a to k pohádkám zkrátka patří. Je třeba pokleknout a udeřit čelem o zem před luxusními dabérskými výkony herců ve vedlejších rolích a před tvůrci scénáře, protože v Kukym VŠECHNO dává smysl. Tedy, tak moc jak jen mohou věci dávat smysl ve filmu, v němž se režisér snaží propojit reálný svět se světem fantazie...který ovšem možná není tak úplně jen světem fantazie;) Zkrátka nejde nedoporučit, i když (obávám se, že nejen dětské) publikum očekávající čistou pohádku bude možná trochu rozčarováno - rozhodně ale není důvod cítit zklamání, protože se během těch nikterak krátkých 95 minut kromě jiného především dosyta zasmějete a několikrát budete rozhodně překvapeni. Zajímalo by mě, jak by při Svěrákových schopnostech fungovala stoprocentní vyhraněná pohádka..."obávám se", že bych mohl jít s hodnocením tam, kam se s Kukym pro jeho dějově ideový obsah nemůžu vydat - dávám mu "jen" 80%. Divácky velmi spokojených 80%. (28.07.2010)

"Čím hlubší les, tím horší vztahy!" To je pravda. Já už si tedy pořádně nepamatuju, jaké to je být dítětem, takže růžový mazel Kuky musel stranou a ovace ode mne sklízí věčně poučující kapitán von Hergot, podpořený hlasy Anušky a Vidličky, díky kterým se mi tento pokus o lesní puč jevil poměrně snadno stravitelným. (16.03.2016)