Réžia:
Jo BaierScenár:
Jo BaierKamera:
Gunnar FussHudba:
Enjott SchneiderHrajú:
Nadja Uhl, Aaron Altaras, Hannelore Elsner, Dagmar Manzel, Maria Simon, Katharina Thalbach, Richy Müller, Axel Prahl, Merab Ninidze, Steffi Kühnert (viac)Obsahy(1)
Berlín, 1943. Po manželově smrti se židovské ženě Anně Degenové a jejímu desetiletému synovi Michaelovi podaří uniknout transportu. Nečeká je však nic radostného. Oba se musejí dva roky schovávat u různých lidí, někdy takřka nacistům pod nosem. Michael se jednu dobu dokonce vydává za člena Hitlerjugend. On a jeho matka zažijí řadu dramatických situací, ve kterých jde o život nejen jim, ale i těm, kteří jim pomáhají. A jak se ukáže, ani po příjezdu ruských vojáků ještě nemusí být vyhráno... Německé drama režiséra Jo Baiera, které vypráví o válečných událostech z podobného úhlu pohledu jako Hřebejkův snímek Musíme si pomáhat, vzniklo podle skutečných událostí. Ty zachytil v autobiografické vzpomínkové knize herec Michael Degen (známý mj. ze sérií Donna Leon, Místo činu nebo Siska). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (22)
Celkem slušně odvedená práce, která mě nijak neurazila, ale ani nenadchla. Navíc se mi nějak nechce věřit tomu, že pokud někdo, jehož původ nebyl právě árijský, nechtěl do transportu, tak mu stačilo odpárat hvězdu a mít trošičku kliku. pokud to tak bylo, tak by to snad chtělo dát za pravdu popíračům holocaustu. ()
Nejsem tak dobrým znalcem historie, jako jiní zde a proto budu hodnotit hlavně film. A ten byl skvěle natočen a nikdo mi to nevymluví. Nebylo tam spoustu zbytečně emocionálně vypjatých scén a film se vyhýbal pro tuto tématiku, častým klišé. Snímek byl pro mně syrovým náhledem na tuto nešťastnou dobu a matce i synovi, jsem opravdu přál, aby přežili ()
Nepravděpodobný scénář (nevyplnil si člověk, který to vše zažil ve dvanácti letech chybějící místa fantazií?), dějové skoky a naprostá citová odloučenost. K tomu nedomrlé herecké výkony a televizní zpracování. Téma očištění se od viny a věčně vděčný holocaust? To mi připadá na vysoké hodnocení strašně málo. Pro oběti války je podobná odfláknutina spíš urážkou. ()
Film je natočen podle vzpomínek Michaela Degena, který je jednou z hlavních postav příběhu z druhé světové války. Němci se porýpali ve své vlastní minulosti a pokusili se natočit snímek plný vášní a emocí, ale bohužel všchno vyšlo nějak naprázdno. Příběh byl moc rychlý, vůbec nevypadalo, že se odehrál v průběhu dvou let. Název vyznívá trochu alibisticky, nicméně, má pravdu. Ne všichni byli vrazi a ne všichni byli špatní ()
Ale no tak! Nejspíš všichni nebyli vrazi, ale zde to vypadá, jako by Německo bylo za druhé světové plné charakterních, statečných a antifašistických lidí. Vlastně to byla, podle tohoto filmu, jen uzoulinká krustička fanatiků, která držela fašismus při životě, a ostatní se jen nechali zastrašit. Pravda však byla spíše taková, že v dané situaci by ona židovská matka se synem nepřežili jediný měsíc. Udavači by se předháněli, kdo dřív uspokojí svou potřebu demonstrovat příslušnost k německému národu a nacionálnímu socialismu a zařídí jim v nejlepším případě Osvětim. S historií je samozřejmě zapotřebí se vyrovnávat, ale jejím přelháváním to nejde. ()
Galéria (13)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (1)
- Film je natočen podle skutečnosti. (M.B)
Reklama