Farba kože

Tyhle filmy mě dokážou dostat. Barva pleti byla téhož typu jako Květ pouště - a shodou okolností to byl také britský snímek a koprodukcí Jižní Afriky. Ukazuje, jak zrůdná dokáže být skutečně totalitní společnost, která vládla takřka půlstoletí v JAR. Oficiální politika apartheidu byla odnoží fašismu a je s podivem, jak se jí tamní občané dokázali zbavit. Dnes bychom se mohli jejich rasové snášenlivosti učit. Osud mladé Sandry Langové, která se narodila svým bílým rodičům v barvě kakaa, byl jen jedním z mnohých. Přestože byla nakonec úřady prohlášena za rasově čistou, měla nadále se svou barvou potíže a mezi sebe ji nepřijala ani zuluská komunita, k níž se uchýlila se svým Petrusem. Nakonec byla opuštěna všemi, které kdysi milovala... Takové snímky by měly být odměňovány oskary. Pěšt hvězdiček. (22.06.2014)

Subjektiv to vo svojom komente vystihol trefne. Proste čiernobiely film o rasizme v Afrike, kde sú všetci bieli parchanti a černosi dobráci od kosti.Téma o čiernom decku bielych rodičov je na prvý pohľad zaujímavá, ale prvú polovicu filmu som sa divil, prečo tí biely rodičia bojujú len za to, aby ich dcéru uznali za bielu namiesto toho, aby bojovali za práva černochov. No lebo aj oni sa vyfarbili ako rasisti. Takže nakoniec sa tam všetci správali absurdne. 5/10 dávam hlavne za tému ale film je slabota. (02.08.2019)

Obrovský námet, z ktorého mohol vzniknúť veľký film. Nevznikol, je to len taká červená knižnica o vzťahoch trochu viac komplikovaných, ako je bežné, hlavne s rodičmi, ale aj medzi rodičmi alebo s manželom. Rasizmus je zlý, to vieme, ale ešte horší je vo vzťahu k dcére od rodičov. Najskôr bojujú za jej práva belošky, potom ju zatratia a, hoci to má byť podľa skutočnosti, postoje mi zostávajú nepochopiteľné. Vo filme beží všetko až príliš rýchlo, možno menší úsek života by filmu svedčil viac. (05.03.2015)

Naprosto průměrný film, který staví na vážnosti tématu a doufá, že diváka chytí za srdce. Představuje černobílý svět, kde je jasně určené dobro a zlo a ve kterém černí jsou ti veselí a milí utlačovaní... a bílí jsou upjatí a protivní. Naprosto přesně dává najevo, co je správně a co špatně a jak by to měl divák chápat. Není tu žádný prostor pro realističtější pohled na svět (mezi černou a bílou je přece spousta stupní šedi). Představitelka Sandry je mi od pohledu protivná a nesympatická, naopak její rodiče jsou charismatičtí a lidští. Ale aspoň že to nekončí žádným americkým happyendem. 50% (10.12.2011)

Průměrné zpracování závažného tématu, který sám o sobě není černobílý, ale velmi složitý a těžko řešitelný.Ale vžijeme -li se do dítěte , které se narodí a nic neprovedlo jen má nežádoucí barvu pleti a neví kam patří, tak najednou pocítíme bezmoc jedince a tento pocit aspoň jednou v životě zažije každý z nás. (01.12.2013)