Nic proti ničemu

Říct o filmu Petra Marka, že je to jedna z nejlepších českých komedií, by byla spíš urážka, protože pod souslovím "česká komedie" se zpravidla chápe snímek ve stylu líbezné člověčenskosti ala Menzel či Hřebejk. Podvratná improvizační etuda na téma egoičnosti lidí a fašistické bizarnosti fungování společných lidských podniků se dalece vymyká čemukoli z českého filmového prostředí za poslední roky až desetiletí. Lze se domnívat, že "Nic proti ničemu" dnes představuje stejné zjevení, jakým svého času musely být ranné filmy Miloše Formana. Jenže zatímco Forman si vystačil s bezprostřední realistickou stylizací a jízlivým obrazem malosti, Marek přichází se sofistikovaným vyprávěním, které nechá všechny nakousnuté motivy nedořešené a dotýká se většího množství témat. Vždy je radost sledovat dílo člověka, který o své tvorbě a jejím médiu přemýšlí. A co o českém filmovém prostředí říká fakt, že jeden z jeho nejvýznačnějších titulů natočil režisér, který nestudoval FAMU? Na druhou stranu lze doufat v nadějnou budoucnost když navzdory tomuto "handicapu" Marek na FAMU přednáší. (06.07.2011)

Občanské sdružení s ručením agresivním. Navzdory záměrně laciné formě (kamera 4:3 jako vážně? :-)) formálně dobře natočené, zároveň po vzoru (Sedláček v titulcích) Pravidel lží se úspěšně pokouší o hlubinnou sondu mezi skupinu lidí, která se čím dál víc projektuje do humorně neschopné družiny těch nejméně oprávněných bytostí na světě. Co však sráží relativně kladný postoj, který by mohl zamířit i k vyššímu ohodnocení, je závěr, který se zmůže jen na lehkou alegorii a až na jednu postavu nechá hlavní témata neuzavřená. Chce to druhý díl... (15.09.2011)

Když jsem vyšel z kina, ten film pořád běžel dál a já jsem byl jeden z herců. Asi tomu filmu nedokážu vyseknout větší poklonu. Přirovnání k Hoří, má panenko (nebo dokonce k ranému Fassbinderovi!) je zcela na místě a už chápu, jak se museli ti lidi v 60. letech cítit, když se na plátně viděli. Nesmírně poťouchlé a trefné. (12.07.2011)

Velmi výstižný název. Jen bych vyměnil první a poslední slovo. První za režie a poslední za scénář. Skutečně to vypadalo jako nic proti ničemu. Prázdno. Jednání a smýšlení postav mě...no, vlastně až odpuzovalo, chvílemi neskutečně přehrané. Osobní výzkum, strašně nenápadné, manželské dvojice a jejich další jednání bylo pro mě jednoduše nepřijatelné. Stejně tak rozlítané záběry a hudba z jiného světa. Amatérský film by měl sázet na kvalitu vlastní originality a fakt, že zde není uveden žánr drama, dotahuje podivnost tohoto snímku v mých očích na maximum. Takže to mělo být zábavné či, nedej přírodo, vtipné? (24.01.2016)

Jako kdyby Godard měl natočit epizodu seriálu Office. Pro mě to o trapnosti a češství hovoří mnohem lépe než třeba Homolkovi (které teda nemusím) a snad má leccos společného s raným Formanem a Passerem, které aktualizuje a umísťuje do současnosti. Geniálně to vystihuje přesně to, co mě vždycky strašně vytáčí. Proti jiným filmům Petra Marka je to trošičku popíkovější, ale nesmírně zábavné. (09.07.2011)