Réžia:
Ralph NelsonScenár:
Stirling SilliphantKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Ravi ShankarHrajú:
Cliff Robertson, Claire Bloom, Lilia Skala, Leon Janney, Ruth White, Dick Van Patten, Barney Martin, Dan Morgan, Ralph NelsonObsahy(2)
Příběh muže, který nechtěl prohrávat s myší. Charly Gordon (Cliff Robertson) je zaměstnán jako pomocník v malé bostonské pekárně a po práci chodí do večerní školy, kde se učí číst a psát. Má IQ 59 a jeho jednoduchý svět obsahuje ještě pravidelné vyjížďky turistickým autobusem, při nichž se seznamuje s historií města, a stejně také pravidelné kruté žertíky, jimž ho vystavují jeho "kamarádi" z pekárny. Charlyova usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu učitelky z večerní školy Alice Kinianové (Claire Bloom) se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když pokaždé prohrává závod s laboratorní myškou Algernon o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Všechno se změní po experimentální mozkové operaci, jíž se Charly podrobí. Hranice jeho inteligence se najednou posouvají do nekonečna... Snímek Charly (1968) je adaptací povídky Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, později přepracované i do románové podoby) a stojí a padá s vynikajícím výkonem Cliffa Robertsona v titulní úloze. Režisér Ralph Nelson (1916-1987) patří ke generaci tvůrců, kteří získali ostruhy v televizi (podobně jako Sidney Lumet, Arthur Penn nebo Franklin Schaffner) a bývá připomínán především v souvislosti se svým nábožensky laděným dramatem Lilie polní (1963) kvůli oscarovému výkonu jeho hlavního protagonisty Sidneye Poitiera. V Charlym přivedl ke stejnému ocenění také Cliffa Robertsona. I přes určitou poplatnost době svého vzniku (násilná implantace filozofie hippies a celého milostného motivu nebo zbytečné použití tehdy módního děleného plátna) zůstává Charly působivou studií jednoho neobvyklého lidského osudu. Hudební doprovod filmu složil známý indický hudebník Ravi Shankar. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (106)
Charly je ve své první polovině daleko silnější než v druhé. Žádnou knižní předlohu jsem neměl to potěšení přečíst a tak nemusím řešit dilemata zda je přepis kvalitní či naopak. Děj se hezky odvíjel a herecký výkon byl odveden na vysoké úrovni. Různým půleným obrazům a efektům jsem na chuť tolik nepřišel, ale vím, že v těch letech to byla velká móda. Až diváci budou koukat za třicet let na naše třepavé kamery a barevné odstíny taky se budou divit. Film ke konci tak nějak vyprchal a mě zůstal průměrný zážitek z něj. ()
Na začátek řeknu jedno: přečtěte si knižní předlohu. Jestliže se vám film bude líbit, věřte, že knížka je 100x lepší. Američani už mě štvou, že všechno musí tak zjednodušit a zidealizovat. Hlavně nechápu jednu věc: jak může ženská skočit do náruče chlapovi, který se jí před pár scénami pokusil znásilnit? Zkrácení děje je pro natočení filmu podle literární předlohy vždycky nutné, ale tohle není zkrácení, nýbrž vypuštění věcí, které jinak dávají příběhu větší smysl a možnost Charlyho více poznat. No, prostě, vezměte radši do ruky knížku. ()
Růži pro Algernon jsem četla předem, film mi díky tomu přišel hodně ochuzený, chladný a místy nudný. Místo sledování samotného hrdiny a jeho uvědomování si, že bude zase idiotem, film sleduje spíše jeho vztah s učitelkou. Jeho intelektuální rozvoj a pád byl nějak až moc přeskočen a film postrádal nějakou atmosféru, kterou kniha měla. Ale proměna herce z blba a génia stojícího na pódiu (kde vlastně popisuje situaci dneška jako budouctnost) byla dokonalá. ()
Jelikož jsem před shlédnutím tohoto filmu četl předlohu, vidím nedokonalou adaptaci. Cliff Robertson ztvárnil Charlyho dobře, ale vývoj postavy v obou směrech je brán moc hopem, spousta věcí je úplně přeskočena nebo se odehraje v jednom záběru. Je škoda, že je kladen tak malý důraz na samotnou postavu Charlyho a jeho psychický vývoj, zatímco jeho emoční vývoj je rozebírán daleko podrobněji, než je rozebírán v knižní předloze. ()
Vemu-li v potaz, že se jedná o celkem komplikovaný námět, nelze než smeknout před filmovou adaptací Ralpha Nelsona, který možná nezachytil úplně přesně hlavní myšlenku knížky, nic to ale nemění na tom, že ze mně stejně po skončení filmu zbyla hromádka rozbolavěného neštěstí. Druhá polovina volně přechází do love story, kterou spolu táhnou Cliff Robertson a nádherná Claire Bloom až do drtivého konce, kde jsou poslední dvě scény (v Charlyho bytě a na hřišti) celkem nekompromisní a jste-li správně naladěni z kategorie řádně dojemných. ()
Galéria (33)
Fotka © Buena Vista Pictures
Zaujímavosti (7)
- Šance zahrát si postavu, která se v časovém rozpětí jednoho filmu pohybuje od retardovaného třicátníka k super-geniálnímu a pak zase zpět k retardovanému, byla velkou hereckou výzvou. Hlavní představitel Cliff Robertson udělal pro získání role skutečné maximum. Koupil autorská práva a založil vlastní produkční společnost Robertson and Associates. Až po různých neúspěších se mu podařilo získat na natočení filmu potřebné finanční prostředky. Byl to hazard, který se více než vyplatil. Oscara pro nejlepšího herce za hlavní roli získal právě Cliff Robertson za roli Charlyho. (Skylla66)
- Necelé dva týdny po ceremoniálu udílení Oscarů časopis Time zmínil obecné obavy Akademie ohledně „nadměrného a vulgárního získávání hlasů“ a uvedl: „Mnoho členů akademie souhlasilo s tím, že Robertsonovo ocenění bylo založeno více než na výkonu, spíše na propagaci.“ (Skylla66)
Reklama