Minister

Z tohoto filmu mám rozporuplný pocit. Na vině je asi mé očekávání zžíravé kritiky života jednoho ministra a politického systému, místo toho je to spíše sonda do charakteru člověka, který je shodou okolností ministr, a která vyznívá chvílemi trapně, chvílemi pateticky a chvílemi prostě lidsky. Velmi se mi líbil Michel Blanc v roli inteligentního a klidného poradce Gillesa. (13.12.2012)

Stále otevřená, bolestivá rána, jež se na chvíli zahojí, aby se opět otevřela aneb Hlava neustále mezi čelistmi aligátora. To je politika jednadvacátého století, naprogramovaný výrobní pás přesně dle potřeb zákazníka, v tomto případě voliče. Zde je vše, propagační pokrytectví, neustále napjaté a hektické situace, i na plnění manželských povinností má chudák Saint-Jean jen pár minut, setkání s voliči u sklenky kořalky a dokonce i pomoc dlouhodobě nezaměstnaným. Nicméně otevřená rána se někdy nemusí zahojit a aligátor může kdykoli čelisti sevřít. Výborně zrežírovaný film o prohnilé politice ve vysoké politice, ale i nevinných obětech z řad nýmandů, jejichž osudy se občas vrchnosti hodí do krámu a kteří rychle mizí s prvními bilboardy a jsou zastíněni blesky fotoaparátů. (23.08.2017)

Největším problémem filmu je to, že neví, čím chce být. Chvíli se tváří jako sžíravá satira, chvíli zase jako těžké psychologické drama ze života politika. Ve výsledku tak není ani jedním. Stejně nevyvážený je i z hlediska tempa - tu diváka baví a strhne, znenadání se zase příliš táhne a drhne. To, že politika je v podstatě všude stejná, víme a tenhle film o tom nic nového nepřináší. Schöller umně používá ruční kameru, která oživí standardní a rutinní režii a díky ní se s postavami malinko sblížíme. Taktéž autmobilová nehoda je natočená hodně zajímavě a působí dost realisticky. Plusem jsou i herci, kteří jsou do jednoho výteční a jednoznačně drží film ve slabších chvílích. Stejně tak mi k ději překvapivě sedla až hororová a poměrně velkolepá muzika. Je škoda, že scénář se ne úplně povedl, protože zcela pomíjí některé aspekty (pochybuju, že ministrova jízda po zavřené a rozestavěné dálnici by zůstala bez odezvy) a tím pádem se hrozně sráží. Celkově vzato tak jde o ryzí průměr, který je neškodný a jedno zhlédnutí neuškodí. Víc ale bohužel ne. 60% (20.10.2012)

Amorfní, sterilní, nepříjemné, neatraktivní, nepřehledné s těžko vymezitelnou hranicí mezi soukromým a veřejným. Prostě divácky krajně odtažitý koncept, který zachycuje současnou krizi státu a politiky. Škoda, že to Schöller ještě trochu více nedotáhl, ale i tak je to jedna z nejpodnětnějších filmových "nud" za poslední dobu. (24.11.2012)

Malo by to byť „krivé zrkadlo“ politickej elity a toho, čo je za ním. So svojimi pomalými scénami a v niektorých prípadoch zbytočných vedľajších scén, je to pre diváka veľmi ťažko spracovateľný. PS: Keď som videl scénu s krokodílom, tak mi z úst vyšla len jedna skratka „wtf?“. Osobné hodnotenie: 58% (*) (10.06.2017)