Réžia:
Spike JonzeScenár:
Spike JonzeKamera:
Hoyte van HoytemaHrajú:
Joaquin Phoenix, Amy Adams, Scarlett Johansson, Rooney Mara, Olivia Wilde, Chris Pratt, Matt Letscher, Portia Doubleday, Sam Jaeger, Katherine Boecher (viac)VOD (2)
Obsahy(3)
Děj snímku Her se odehrává v Los Angeles v nedaleké budoucnosti. Theodore (Joaquin Phoenix) je komplikovaný a citlivý muž, který se živí psaním dojemných a osobních dopisů pro druhé. Se zlomeným srdcem po ukončení dlouhého vztahu se začne zajímat o nový, pokročilý operační systém, o kterém jeho výrobce tvrdí, že představuje zcela unikátní a intuitivní bytost. Po jeho instalaci se seznamuje se „Samanthou", umělou inteligencí s milým ženským hlasem (Scarlett Johansson), která má zajímavé postřehy, je citlivá a překvapivě vtipná. Jak její potřeby a požadavky rostou společně s těmi jeho, mění se jejich přátelství ve skutečnou vzájemnou lásku. (Falcon)
(viac)Videá (3)
Recenzie (1 278)
Marně se pokouším deflorovat počítačový operační systém již od doby slavného MS-DOS a tak jsem rád, že v tom nejedu sám. Nicméně jsem si přitom chtěl užít víc zábavy, než jakou mi smutně osamělý Theodore se svým "ušním" vztahem mohl poskytnout. Zkrátka to bylo celkem zajímavé, ale také zdlouhavé a kdo se chce nudit, ten si k tomu prostor mezi filmovými okénky určitě dokáže najít. ()
Duševní dvojče Lost in Translation, v němž se místo Tokia míhá Los Angeles budoucnosti, o níž psal kdysi dávno Marshall McLuhan. Snad jen Sofie Coppola umí o lásce, odcizenosti a postmoderní džungli vyprávět tak poutavě, jako její bývalý partner Spike Jonze. Jeden nepovedený vztah =) dva nedostižné filmy. ()
Ahoj, já jsem Spike a vygeneruju film přímo pro tebe! No to je super, to jsem zvědavej, jak se ti to povede. Tak nejprv, jakej žánr bys preferoval? Hele, docela bych si dal nějaký scífko. Ale inteligentní, žádnou rubanici s robotama nebo tak něco. Špetku společenský satiry a tak ... Oukej, píšu si. A co romantika? Vtip? Může bejt? Jako jo, může, ale jen tak lehce. Aby to bylo spíš trochu smutný a melancholický, než vyloženě sladkobolný, chápeš? A humoru jen trochu na oživení. Jasný, nebudem to teda přehánět. A co herec pro hlavní roli? Máš nějaký zvláštní požadavky? Co třeba někdo hodně uznávanej, ale zároveň ne moc profláklej? Třeba Philip Seymour Hoffman? Tyjo sorry, ten teď zrovna umřel. Joaquin Phoenix může bejt? Jo, pohoda. A v jakým období chceš, aby se to odehrávalo? V trochu pozměněný současnosti, nebo daleký postapo... Kdyby to šlo, tak nějaká nepříliš vzdálená budoucnost. Aby to bylo hodně podobný dnešku, ale byly tam zároveň i nějaký odlišný, nápaditý detaily. To by se mi líbilo. Abych si dokázal představit, že to tak za pár let opravdu bude. A neměl z toho úplně dobrej pocit. Takže vyznění spíš depresivní? No ... to zas ne. Hlavně teda žádnej lacinej happy end, ale do nějaký těžký depky to taky překlápět nemusíš. Jdi radši střední cestou. Ať to neni úplně radostný, ale nech postavám i špetku naděje. Tak jo, myslim že už to mám. Bude se to jmenovat "Her". Bav se. ()
Poselství, které vyznívá téměř po celou dobu z Her je zcela jasné, ale já dlouho neviděla sci-fi žánr, který by mě tak chytnul za srdce a zadřel se mně pod kůži. Tu komedii bych asi vynechala, protože já jsem byla celou dobu spíš strašně smutná a byly momenty, kdy jsem byla vnitřně rozervaná víc než Theodor. Velmi inteligentní sonda týkající se našich životů a jak už tady píše uživatelka Daji, každý má možnost si pro sebe něco odnést a tak i já si odnáším................ ()
„A není to skutečný vztah?“ Virtuální romance, která se sice do určité míry drží schématu svých tradičnějších žánrových spřízněnců (chlapec potká dívku, chlapec získá dívku…), ale kvůli fyzicky absentující partnerce i jiným nezaplněným místům v obrazovém prostoru působí po celou dobu zvláštně osaměle. Joaquin Phoenix musí většinu odvážně dlouhých záběrů odehrát na vlastní pěst. Neboť po jeho akci nepřichází viditelná reakce, hraje za dva. Podstatné se děje buď v hrdinově nitru, nebo mimo obraz – ve zvukové stopě, kterou má ale Theo do značné míry také pod svou kontrolou. Sám si například volí (melancholický) soundtrack pro svůj život, čím film nejen tematizuje manipulaci s životy druhých (novou režisérkou Theovy existence se stává Sam), ale také přiznává své manipulativní praktiky a záměrně tím tlumí jejich účinnost. ___ Rozvláčné vyprávěcí tempo a emocionální utlumenost na rovině formálních prostředků odpovídají silně subjektivizovanému (obrazově i zvukově) vyprávění. Film je v lecčem stejně ostýchavý jako Theo, který se zdá být odstřihnutý od okolního světa také svým situováním do jinak prázdných záběrů. Namísto chybějící partnerky je zde interaktivní mizanscéna. Ilustruje hrdinovu náladu a komentuje situace, v nichž se ocitl. Nesmělost Thea i celého filmu ale nejde moc dohromady s občasnými sklouznutími filmu k vulgaritě (erotické chatování, Samanthin anální humor). Překročení hranice vkusnosti ale můžeme vnímat jako poukázání na samozřejmost, s jakou virtuálním světům dovolujeme, aby pronikly do našeho intimního prostoru (s podobnou samozřejmostí Theo počítači odpovídá, jaký je jeho vztah s matkou). ___ S lehkou paušalizací by se dalo tvrdit, že touha něco změnit a zároveň se nevzdat svého komfortu, je paradoxem vlastním nejenom Theodorovi, který má strach vkročit do neznáma a natrvalo přerušit (skutečný) kontakt se svou bývalou přítelkyní, ale celého dnešního světa. Navenek je vše perfektní a útulné (čemu ve filmu přidávají uklidňující pastelové barvy). Žijeme v komfortu, jaký dřív rozhodně nebyl standardem, ale zároveň jsme v důsledku hledání co nejpohodlnějších řešení (protože zakoupený software nám bude logicky vycházet ve všem vstříc) často osamělí, izolovaní a málokdy opravdu šťastní. Povrchová dokonalost zakrývá vnitřní prázdnotu. Náhražky skutečných lidí, skutečných pocitů a skutečných činů zjednodušují život do té míry, že s ním ztrácíme kontakt. Emoce za nás vyjadřují druzí, pomocí dopisů tvořených bez nutnosti dotknout se klávesnice (natož nějakého „ručního“ psacího prostředku). ___ Jonze ale není skeptik, který by moderní technologie rezolutně odmítal. Možnost bezkontaktního vztahu zcela nezatracuje – například dialogy Thea s Amy působí stejně nenuceně jako jeho konverzace se Sam –, pouze upozorňuje na řadu úskalí volby žít bez doteků. Ať je to vizuální nepřítomnost partnera v našich vzpomínkách nebo ztráta benjaminovské „aury“ milovaného a dosud zaručeně originálního objektu. K některým příjemným skutečnostem ani ve světě dokonalých náhrad a náhradníků naštěstí odpovídající alternativy neexistují. Zatím… 80% Zajímavé komentáře: J*A*S*M, Radek99, RasputincZ, maddy, JitkaCardova () (menej) (viac)
Galéria (45)
Zaujímavosti (31)
- Steven Soderbergh, priateľ režiséra, pomáhal Spikovi Jonzemu pri zostrihaní filmu. Ten sa totiž nazdával, že je na drámu príliš zdĺhavý. Film bol skrátený o celú hodinu, pričom práca na zostrihaní zabrala iba 24 hodín. (figliar)
- Socha letadla byla celá vytvořena pomocí CGI. Ve skutečnosti neexistuje. (Geriel)
- Většina futuristických scén se natáčela v Šanghaji. Než mohl štáb na území země vstoupit, vyžádala si čínská vláda přečtení scénáře. (Brousitch)
Reklama