V ríši strieborného leva

Taková kvalitou a prožitkem stejná věc, jak předchozí Divokým kurvistánem. V podstatě bych ty dva od sebe ani neuměl rozeznat, kdyby mi někdo pustil ukázku. Je tam totiž aji stejnej záporák. Ale hlavní je, že tam je i stejnej klaďas a to tak kladnej, že být ještě kladnější, tak by vytvořil asi nějakou novou fyzikální sílu. Ano, je to hrdinný Kara ben, obklopenej stejnou sortou lidí, jak v předchozích filmech. A to už je docela trapny... (16.05.2014)

Poslední a podle mě také nejhorší část třídilné orientální série na motivy románů Karla Maye. Ovšem v kontextu dobrodružných filmů tento snímek hodnotím velmi vysoko, v rámci všech filmů na motivy mayovek je to dobrý průměr. Pravá zábava začíná vlastně až při přechodu solného jezera. Do té doby takřka bez akcí, pak se s nimi roztrhne pytel. Avšak závěrečná přestřelka je natočena opravdu otřesně. Machredžův fígl s vypůjčením koček a psů je zase nepochopitelně převzat ze Starého zákona... I způsob osvobození Ingši z vězení Abu Seifa je silně přitažen za vlasy. Zcela opačně hodnotím souboje Kary a Ahmeda s Machredžem, respektive Abu Seifem. Postava Halefa není v těchto filmech nijak zvlášť hrdinská, Ingša Halefa zastiňuje. Se stejnojmenným románem (čtyřdílným, u nás vyšel i v 8 svazcích) nemá film až na postavy Kary, Halefa a Mary Durimeh vlastně nic společného. Jak už zde bylo řečeno, přechod slaného jezera se uskutečnil v 1. díle (Pouští) jiného "karabennemsiovského" cyklu s názvem "Ve stínu padišáha." Postava Abu Seifa patří do téhož svazku. O hercích, hudbě či prostředí platí totéž, co jsem psal k filmu "Divokým Kurdistánem." 80 % (24.01.2007)

Len rok po kara-ben-nemsiovke Žut (1964) prišlo pokračovanie Cez divoký Kurdistan a aby toho nemal Lex Barker málo, v tom istom roku do tomboly prihodil aj „čistú“ odlshatterhandovku Winnetou: Posledný výstrel a mayovky Poklad Aztékov a Pyramída boha Slnka (kde pre zmenu hral Dr. Karla Sternaua), trilógiu s Ben Nemsim zakončil dielom V ríši Strieborného leva a celé to zavŕšil zabudnutou spoluprácou s Pierreom Briceom Peklo Manitoby, kde nehrali Old Shatterhanda a Winnetoua, ale úplne iné postavy. Inak je to ako Žut – o exotike sa tu viac hovorí, než to na ňu vyzerá a s komickými postavičkami sa to miestami už až preháňa, ale inak je to celkom fajn a na slušnom dobrodružnom priemere to drží akcia, chémia medzi postavami a dominantný Lex Barker. Je čudné, že hoci ide o záver trilógie, zakončenie tomu príliš neodpovedá, chýba nejaká epickosť, nejaké definitívum. Že by si mysleli, že príde aj štvorka? (18.09.2020)

Sice má tento film společného s románovou předlohou snad jen název a hlavní postavy, musím ale říct že se mi film velice líbil. Je to úzké pokračování filmu "Divokým Kurdistánem", tedy herci jsou téměř stejní, akce je taky stejně a je to obojí stejné kvality. Holt tyto krásné romanticky naivní filmy se dnes už bohužel netočí. (07.03.2005)

Poněvadž Gottlieb režíroval takřka zároveň Divokým Kurdistánem a V říši Stříbrného lva, mohl si dovolit filmy vlastně navázat, což byla dosud v mayovkách věc naprosto průkopnická. Ve srovnání se skvělým předchozím filmem je tento přece jen o trošičku slabší a Angličané jsou o poznání méně údernější, ale podívaná je to stále skvělá. Dějově jsem něco ze stejnojmenného románového cyklu dokonce i našel a například solná jezera jsou zase vypůjčena z prvního dílu prvního Mayova orientálního cyklu Ve stínu pádišáha. (07.03.2005)