71 fragmentov chronológie náhody

Dnes, po dvaceti letech jsou televizní zprávy naprosto stejně (ne)zajímavé jako tehdy. Co se ale za nimi skutečně skrývá, to nám televize nepoví, to nám poví až Haneke. A tak se na "aktuální" zprávy dívejme s odstupem dvaceti let, nebo si je nechejme převyprávět Hanekem – ušetříme tak čas a dostane se nám hlubšího pochopení. Hanekeova chronologická koláž skládající se z 71 tyčinek mikáda (viz Artranův **** komentář o dvou větách, které sedí) staví za sebou (pozor žádná juxtapozice) různé paralelní osudy jako mávání motýlích křídel. Nevíme sice, co se vztahuje k čemu, ale jejich souvislost je zřejmá. V dnešní době, kdy se stalo "bezdůvodné" střílení do lidí zvláště oblíbené, už (po Hanekeovi) sotva můžeme říct: "To byl zasejc nějakej trotl (nebo vídeňský teprt)." Nicméně ti, kteří mají kromě pistole ještě nějaký ten křižník a pár vrtulníků, dokáží způsobit mnohem větší masakr. Ale to Haneke ve svém filmu rozhodně nezamlčuje. (16.10.2015)

Haneke ví naprosto přesně co chce říct a jak to chce říct. Nepotřebuje k tomu jediný zoom kamery, nepotřebuje dialog mezi postavami tak jak ho známe z běžných filmů (postavy mezi sebou prohodí maximálně dvě věty a následuje střih) a nepotřebuje ani příběh jako takový. Stačí mu krátké oznámení o střelbě v bance a rozpracuje ho do 71 fragmentů, které spolu můžou, ale taky nemusí souviset. A přece divák celou dobu chápe režisérův záměr, neřkuli slyší jeho klidný, ale přesto zlobou prosáknutý hlas, kdesi za plátnem. (03.02.2012)

Hanekeho trilógia je síce jednotná vo forme ako i naturalistickom režijnom vedení, obsahovo je však kolísavá. Rovnako ako v Bennyho videu tu Haneke koncentruje svoju nenávisť voči societe značne vykonštruovanými udalosťami, ktoré následne nemôžu šokovať do takej miery, do akej by si možno autor prial. Chápem jeho posolstvo, no zároveň som názoru, že hoci ľudia síce sú všeobecne zlí, nemyslím, že žijeme v toxickej morálnej dystópii, tak ako ju vidí/videl Haneke. Jeho dištancovanie sa od prvoplánových emócii a úmyselný chlad mu podľa môjho názoru dozrel až v neskorších filmoch, tu ešte pôsobí trochu nevykvasene, až vychcene. Z trilógie na mňa najsilnejšie zapôsobil siedmy kontinent, ktorý oplýval navyše aj dráždivou nejednoznačnosťou výpovede a boľavým existenciálnym presahom. (13.11.2019)

ten názov je 1) skvelý, 2) výstižný; ten film je 1) hanekeovský, 2) mrazivý; pre mňa osobne sa najviac ráta to, že dokázal 1) absolútne pohotovo zareagovať na udalosti a natočiť (nielen na vtedajšiu dobu) aktuálny a dôležitý film/výpoveď, 2) dokázal to zasadiť do tak širokého kontextu, čo však nijako nezovšeobecňuje a nebanalizuje jednotlivé konkrétne, drobné osudy/príbehy; okrem mozaiky jednej tragédie urobil aj vitrážové okno sveta zmietaného tragédiami rôznych akostí; (18.03.2012)

71 fragmentů chronologie náhody čili 71 tyčinek mikáda, po jejichž odebrání nezbude nic, jen další chladné oznámení ve zprávách, že mladý student v bance zabil tři osoby a pak sám spáchal sebevraždu. Ústřední hybnou silou je konsekvence Pascalovy sázky na boha, kdy i ten, který se rozhodne nesázet, nutně volí. (27.01.2007)