Obsahy(1)
Jeden z prvních českých vědeckých snímků, natočený Společností přátel přírody, obsahuje záběry preparace žabího srdce, jeho tep a reakci nervů při dráždění elektrickým proudem. Autorem filmu je pedagog a popularizátor přírodních věd, Bohumil Bauše (1845 - 1924). (oficiálny text distribútora)
Recenzie (15)
Moc se mi nelíbilo koukání na tenhle dokument, protože nejsem úchyl, ale z hlediska řemeslného a vzdělávacího je dokonalý. / Vzkaz pro uživatele Cimr: Srovnávat vědecký snímek s vraždou slona, kterou Edison udělal (a nechal natočit) z důvodů čistně žistných, mi připadá velmi odvážné. Přinejmenším odvážné, spíše hloupé. Jak by mohlo poznání postupovat, kdyby nebylo takovýchto pokusů? Ano, ať jsou hlídané, ať jsou pod drobnohledem, ale odsuzovat je a priori je proti smyslu lidského snažení a následného poznávání. / Znát anatomii je důležité. Během středověku a ještě dlouho v novověku si o anatomii mysleli úplné kraviny. A víte proč? Protože představitelé (různých) církví a náboženských skupin odsuzovali pitvu. Až byste leželi na chirurgickém stole v ohrožení života, pak byste možná uvažovali jinak. ()
Další z raných snímků, ve kterém tentokrát Bohumil Bouše zkoumá, z vědeckého hlediska, reakce mrtvé žáby. Vidíme, že se zaměřuje na to, jak tělo žáby, její nervy a svaly, reagují na různé podněty, ať už se používá elektrický proud, telefon nebo další výzkumné pomůcky. I když se jedná o černobílý a samozřejmě němý film, některé scény působí docela morbidně a nechutně i bez barevného obrazu či zvuku. Jako první vědecký nástroj mohl, ale posloužit velmi poučně. ()
Čistý des. V tomto prípade mi je jedno, že ide o jeden z prvých dokumentov vôbec. Pitvanie a kadejaké pidlikanie, naťahovanie a zohavovanie žabieho tela po smrti, spôsobenej len a práve z dôvodu týchto pokusov je neprijateľné. Zároveň úplne fuk, že veď dávno nakrútené, Rakúsko - Uhorsko a tak. Prijateľné jedine za predpokladu, že by sa film volal "Život zabitého človeka". Scenár - obdobný ako pri žabe: 1. Na začiatku sa zabije ľubovoľný, náhodne vybraný človek. Cieľom je zistiť ako mu pracujú nervy po smrti, ako dlho to s ním po smrti cuká. Iný dôvod by smrť nemala. 2. Najprv sa vyberie človečej mŕtvole srdce. Umiestni sa na bielu podložku. Kamera podrobne skúma, ako dlho ešte bije. Ak nebije, do srdca sa pichne pár razí ihlou, následne sa rozrežú komory, aby sa zistilo, či nebije niektorá z nich. 3. Následne sa rozreže telo na polovicu a nohy s časťou trupu - cca po pupok, sa zavesia na hrazdu. Nohy sa rôzne naťahujú a vráža sa do nich elektrika. Na genitálie sa prilepia agresívne chemikálie. Zisťujú sa sťahy mŕtvych nôh po smrti. Potom sa pidlikajú a režú nervové vlákna. 4. Titulkový komentár môže ostať zhruba rovnaký. S prihliadnutím na špecifiká žaby a človeka. ()
Dokumentárně mi to přijde výborné... o etice můžeme polemizovat. Ano, žába zemřela jen a pouze pro tento účel, ale v rámci vědeckých pokusů to je dle mého omluvitelné. V zájmu vědy bylo, je a bude občas uskutečňováno drobných ústupků vůči etice pro vyšší dobro. A nutno uznat, že tento dokument je místy opravdu poučný. ()
Morbidní dokumentární snímek z doby, kdy kinematografie byla ještě v plenkách. Tento pětiminutový krátkometrážní snímek vzbudí hned na zatáčku ironický úsměv, že jej natočila SPOLEČNOST PŘÁTEL PŘÍRODY V PRAZE, přičemž tématem je pitvání zabité žáby a následné pokusy s elektrickým proudem. Bezesporu zaujme vybavení laboratoře s těmi starými přístroji a ještě více oblek těch dvou badatelů. Oba mají na sobě oblek, sako a kravatu místo dnešních laboratorních kombinéz s rukavicemi. Jejich hraní se zabitou žábou mi trošku připomínalo staré horory, převážně ty s Frankensteinem. Je to takové hraní si s mrtvolkou, která se po smrti stále hýbe. [159. hodnocení, 14. komentář, 75%] ()
Galéria (1)
Fotka © 40. Letní filmová škola
Reklama