Naqoyqatsi
Réžia:
Godfrey ReggioScenár:
Godfrey ReggioKamera:
Russell Lee FineHudba:
Philip GlassHrajú:
Marlon Brando, Elton John, Julia Louis-Dreyfus, Madonna, Steven Soderbergh, Usáma bin Ládin, Fidel Castro, Bill Clinton, dalajlama Tändzin, Thomas A. Edison (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Fascinující trilogie uměleckých dokumentů režiséra Godfreye Reggia o stavu současně civilizace je završena. Téměř dvacet let od uvedení první části s názvem Koyaanisqatsi (1983), na kterou o pět roků později navázal snímkem Powaqqatsi (1988), podařilo se tomuto originálnímu filmovému tvůrci po mnoha peripetiích dokončit i závěrečný díl - Naqoyqatsi (2002). Názvy všech tří jeho filmů jsou odvozeny z jazyka ohroženého indiánského kmene Hopi a provází je minimalistické kompozice světoznámého newyorského skladatele Philipa Glasse, který se, kromě jiného, řadu let systematicky zabýval studiem hudby nejrůznějších národů včetně Indiánů.
Pojem Koyaanisqatsi znamená život mimo rovnováhu a v tomto filmu byl zobrazen životní styl charakteristický pro severní polokouli naší planety, svět ovlivněný spěchem, rychlostí a stále více dominující technologii. Powaqqatsi, život v přeměně byla pozornost kamery naopak upřena k jižní hemisféře, kde ještě převládá tradiční způsob rukodělné výroby, tedy ke světu, jenž je kulturou Severu pohlcován a se kterým tvůrce jednoznačně sympatizuje.
Výraz Naqoyqatsi má hned trojí spolu související význam: 1. Život jako vzájemné zabíjení, 2. Válka jako způsob života, 3. (interpretováno) Civilizované násilí. Ústřední myšlenkou této části je přesvědčení, že vše směřuje k unifikovanému způsobu technologického myšlení. Technologie přestává sloužit, ale stává se rozhodující součástí našeho života a bere všechny možnosti, jak si zachovat individualitu.
Ocitli jsme se v zajetí matematických vzorců, schémat a čísel, odvozených od binární soustavy nuly a jedničky (jakožto znaku kybernetiky), různých symbolů moci, peněz a showbyznysu, před očima se nám míhají známé tváře politiků, sportovců, umělců, vědců, soupeříme mezi sebou, kdo rychleji, dál a výš. Při tom všem se stupňuje agresivita a nesnášenlivost, přibývá válečných konfliktů, přicházejí stále hrozivější živelné pohromy a ekologické katastrofy. Člověk překročil hranice rovnováhy tím, že vytvořil technologii, která se snaží obsáhnout nekonečné množství možností, a to ve světě, který má omezenou, konečnou sumu zdrojů.
Reggio zaujímá vyhraněný, pro mnohé kontroverzní postoj. Je přesvědčen, že člověk se v současném světě stává cizincem a spěje ke svému zániku. Jedině tak ale může uvolnit místo civilizaci jiné, přirozenější, kde se zas bude moci normálně žít. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (109)
Vleklým problémem podobných ambiciozních projektů je neuchopitelnost už v základní rovině. Godfrey Reggio nemá lehké spaní a nechává to proudit skrz obrazy zásadních momentů naší civilizace. Problém je nasnadě. Ty obrazy známe a bez správného zařazení jsou myšlenkově bezobsažné. Bez spojitosti je to pouze silná výpověď o hříchu a temperamentu lidstva, která se ale nesnaží položit otázku "Proč?". Hraní si s myšlenkou konzumu a následné kulturní a společenské pokleslosti je hezká metafora, ovšem opět nic nového. Film má narozdíl od výtvarného umění tu přidanou hodnotu ukotvenou v jisté subjektivnosti toho, co zdánlivě vidíme. A pro mě byli Reggio i Philip Glass jen pozorovatelé bez vlastní subjektivity. Beru to ovšem s vědomím, že jsem možná obsah sdělení Naqoyqatsi nesprávně pochopil. ()
70% - Zdařilý dlouhominutážní videoklip na mému vkusu nepříliš lahodící hudební plochy Philipa Glasse. Krásné a nápadité záběry si s hudbou jakž takž vyhovují a člověk, který má náladu na rozjímání nad audiovizuálním koncertem by měl být blahem bez sebe. Nemohu hodnotit výše, protože se mi celek příliš zavání ambiciózním kýčem. Je ovšem velmi vybroušený, a já si jako muzikant díky Yo-Yo Movým violoncellovým sólům přijdu na své. ()
Opět skvělá symfonie Philipa Glasse, ke které jsou dodány "nějaké" obrázky od Reggia. Silné zaměření tentokráte na západní civilizaci bylo poloviční výhrou. Může se dostat k ožehavým tématům, ale zároveň dlouhé projíždění fotek Castra, Bushe, a spol. je trochu laciné (a také nejnudnější částí filmu). I ty barevné filtry (a hlavně ten negativ) v takovém množství si mohl pan režisér odpustit. 40 % ()
Pre mňa osobne časť z celej trilógie, ktorá sa vyšplhala na piedestál veľkoleposti. Jednotlivé zábery diváka hypnotizujú a nútia ho zamyslieť sa nad všetkým, nad ľudskou civilizáciou, technikou, ktorá neprináša úžitok, ale bezprostrednú skazu, strachom prenechať miesto hodnotnejším kultúram. Obrazy plynú, hudba sa prelieva, zážitok je neopísateľný. Philip Glass nie je človek. A Reggio je obdivuhodný vizionár. ()
Káčko si mě získalo maximálně. Pé už tak ne, protože nabízelo jen opakování sebe sama. Enko je ale opravdové zklamání. Zmizely úchvatné scenérie a vizuální nápady a nahradily je hrátky počítačů, které stárnou každou vteřinou. A ani ta Glassova hudba už není, co bývala. Z úcty k předchozím dílům tři hvězdy. Ale víc ani omylem. ()
Galéria (65)
Fotka © Miramax Films
Zaujímavosti (3)
- V mnoha pasážích filmu byl obraz roztažen z původního poměru stran 4:3 do 16:9, což u některých diváků vyvolalo negativní ohlasy. Podle jednoho z producentů však šlo o umělecký záměr. (L_O_U_S)
- Význam slova "Naqoyqatsi", které pochází z jazyka kmene Hopi, by se dal přeložit jako "nazvájem se pozabíjet". (Rugero)
Reklama