世界から猫が消えたなら
If Cats Disappeared from the World
Obsahy(1)
Mladý poštár (Takeru Sató) umiera. Má neoperovateľný zhubný nádor na mozgu a ostáva mu len pár dní. Znenazdajky ho navštívi Diabol, ktorý vypadá navlas rovnako ako on sám a ponúkne mu žiť o deň dlhšie. Podmienkou za túto výmenu je zriecť sa niečoho svetského, bez čoho sa v každodennom živote normálne nezaobišiel. Ked však zistí, že ho nespoznávajú ľudia, na ktorých mu najviac záležalo, akoby do ich životov nikdy predtým nepatril, uvedomí si, že musí ponuku od Diabla prehodnotiť. (sochoking)
(viac)Videá (4)
Recenzie (14)
Trailer (který už bohužel studio stáhlo z netu a který obsahoval záběry noční kamerou do sálu plného plačících diváků) nelže, tohle je totální doják. Dokonce i srdce zapšklého filmového cynika roztálo, záhy začala cukat brada a minimálně třetinu stopáže do závěrečných titulků už to bylo přes slzavý závoj. Co si budeme povídat, určité filmy chtějí konkrétní věk. Stejně jako na Wenderse či Tarkovského má člověk ideální dispozice coby rozervaný teenager na prahu dospělosti, na sentimentální filmy, které by v mládí sepsul jako plytkou ždímárnu emocí, musí zestárnout a něčím si projít. "If Cats Disappeared from the World" je adaptace stejnojmenné knihy filmového producenta Genkiho Kawamury, který právě coby spisovatel je v Japonsku enormně populární. Film perfektně zúročuje Kawamurovu cinefilii a sečtělost, které pak nenásilně přenáší do skvělého vyprávění, jež dýchá autenticitou, jaká se v dnešní prefabrikované a uniformní japonské popkultuře zřídka vyskytuje. Film se na rozdíl od ostatních soudobých titulů nepodbízí mladému publiku a naopak své reference skládá z titulů, které znají lidé Kawamurovy generace. "If Cats Disappeared From the World" tak není jen velkým osobním vyznáním lásky k lásce, filmu, kočkám a životu, ale také poctou zlaté éře japonské indie kinematografie, potažmo inspirativního období tvůrčího kvasu přelomu tisíciletí v globálním rozměru, jak naznačují připomínky filmů "Hanna and Alice", "Fight Club" i "Happy Together". ()
Nagai ma potešil filmom After the Rain. Ale k tomuto filmu som sa odhodlával. Ono nie je zlý. Natočený je pekne, postavy sú sympatické a nekončí až tak veľmi tragicky, ako sa u podobných filmov sluší a patrí. Je podaný decentne a figuruje tu aj nadprirodzená zápletka. Hoci to nadprirodzené treba brať s rezervou. Každopádne je to ale tradičná šablóna zmierovania sa so smrťou. Vyslovene mi tam nič nevadilo, ale tých naozaj pekných scén bolo menej. Jedná línia, čo ma naozaj bavila bola tá filmová. Inak sa jedná o tradičný Japonský doják. Pre tých čo takého filmy obľubujú si môžu jednu hviezdu pridať. Aoi ten look girl next door sluší. ()
Silné japonské slzavé údolí, které mne však dojmout nedokázalo. Nevím, možná jsem nebyl v náležitém rozpoložení, ale to velmi vleklé tempo bez patřičně gradace plus časová rozpolcenost bylo spíše rušivé než hodné dojetí. Vše to mělo být zřejmě směřováno k otázkám života a smrti či obecně lidské existenci a taky to jediné v mé hlavě trochu fungovalo. Hezká hudba. ()
"Kdyby ze světa zmizely kočky, jak by to změnilo svět? A kdybych najednou zmizel já, kdo by pro mě truchlil?" Plakal by jsi pro mě? "Čím je život drahocenný a nádherný. Svět je složený ze spousty nádherných věcí." Po smrti své matky se třicetiletý muž rozhodne opustit dům otce a žít nezávisle. Brzy si pořídí také kočku, ke které má velmi impozantní vztah. Velmi brzy se ale dozví závažnou informaci. Smrtelná choroba mu nedává už moc času láskyplného života. A tak začne rekapitulovat svůj život. Začne si povídat sám se sebou a přesvědčovat se nejen o smyslu života, ale hlavně jeho principu a nezbytnosti. Dojemný příběh nutí diváka zamyslet se nad sebou samým a položit si otázku. Prožíváme život v celé své velkoleposti, nebo jej promrháváme zbytečnostmi? Takto přemýšlet donutí hrdinu příběhu i jeho představa sebe samého, který mu o den prodlouží život, když se zbaví něčeho, co není nezbytné k životu. Co je vlastně skutečně nezbytné pro život? Existence nebo podstata? Smysluplný avšak velice pochmurný a smutný příběh, nad kterým by se zamyslet naprosto každý. Co dělá lidi lidmi? Jaké jsou vztahy mezi nimi? Má každý srdce na pravém místě? "Jestli zmizím z tohohle světa, nechám za sebou nenaplněné sny. Věci, které jsem nikdy neudělal, jenž za mnou zůstanou jako výčitky. Ale chci věřit v rozdíl mezi světem ve kterém jsem byl, a světem ve kterém nebudu. Klidně to může být něco nepatrného, ale i tak to bude důkaz mojí existence. Důkaz, který jsem si vybojoval, protrpěl a prožil." ()
Kvôli čomu vlastne na tomto svete žijeme? Čo nás robí šťastnými? Chvíle strávené z priateľmi? rodinu? kultúra(filmy, knihy, hudba, ...)? cestovanie? čo vlastne? Gaku sa jedného dňa dozvie, že mu ostáva posledný deň života, a že si ho môže o deň predlžovať (za podmienky, že vždy o jednu vec čo má rád príde). Načo potom v takom svete žiť? Kde by nás nič netešilo ... dosť to ale bohužiaľ pokrivkávalo, a to japonské melodrámy mám velice rád ... a Aoi ešte viacej ... ()
Reklama