Láska a smrt

Na Woodyho Allena jako režiséra a scenáristu jsem měl naladěno okamžitě od první scény. S Woodym Allenem jako hercem jsem to zase měl o něco těžší a chvíli mi trvalo, než jsem si na jeho zběsilé pitvoření v uniformě s brýlemi zvykl, ale během scén z divadla se přihodilo, že mě sám mistr před kamerou začal najednou rozesmívat přibližně stejným dílem, jako mnoho jeho autorských dialogů ve společnosti okouzlující a komediálně excelující Diane Keaton... a najednou jsem ho už plně bral, i když pár trapným momentům se v mých očích občas nevyhl (např. v groteskní scéně bez zvuku s opakovaným mlácením dámy tvrdou láhví do hlavy). Láska a smrt možná lehce trpí tím, čím i mnohé další Allenovy filmy cca do začátku 80. let a sice, že nedrží tolik pohromadě a místy připomínají spíše tematicky poslepený sled scén. Naštěstí to zachraňuje nejen důstojné a stejně vtipné završení, ale i bohatá náplň filmu mnoha zdařilými scénami a nápady ve svérázném pojetí motivů z notoricky známých ruských literárních klasik a národních dějin, ale také osobností, teorií a myšlenek z dějin filozofie. Pojmout ony filozofické střípky s takovou lehkostí i nadsázkou a vložit je do vtipných situací, vztahových zápletek nebo reálných událostí jiné epochy (Napolen v Rusku) si vyžadovalo spoustu kreativity, jaká mě na Woodyho starších filmech velice baví. Výsledkem je opět velice zábavná filmová skládanka, v jejíž pestré palety humoru si většina diváků najde něco svého. [80%] (17.11.2023)

Mé první setkání s dalo by se říct, "klasickým" Allenem a určitě první setkání s jeho humornou stránkou. Doteď jsem viděl jen jeho tři aktuálnější filmy Vicy Cristina Barcelona, You Will Meet a Tall Dark Stranger a Blue Jasmine. Kadencí vtipů stejně úžasné jako Top Secret!, ale Allenův humor a vůbec jeho postavička šla totálně mimo mě, a tak jsem u sledování spíše trpěl a vyhlížel konec. Když už si film dělá srandu ze všech a všeho, proč herci nemluví nějakým podivným ruským přízvukem? Místo toho půlka osazenstva hovoří s dokonalou absencí přízvuku. (09.10.2014)

Ač velmi oslavovaný, film Love and Death mě až tolik nevzal. Přišel mi jako série parodických skečů a vtipných replik, které jsou do filmu vsazeny na úkor celistvosti příběhu. Ten sice nějaký vývoj má, ale trochu se ztrácí, tím, že na prvním místě zde, je vždy vytěžit maximum humorného potenciálu dané scény. A mě osobně více sednou civilnější Allenovo filmy. Na druhou stranu, pořád je to hodně zábavný snímek, to je bez debat, který navíc obashuje kvantum chytrého humoru. (13.04.2011)

„Jste mi odporný, ale miluji vás..“ Duše tak široká, až je její zaměření jen velmi úzké. Je třeba mít na paměti, že ať už stimulujete jsoucno filozofickými rozpravami, nebo přednostně kvalitativně libido (na kvantitu brát zřetel, až bude pauza delší osmi měsíců), vždycky to skončí tak, že odtančíte alejí s Bergmanovým smrťákem.. Břitký intelektuál Allen těží ze svého fyzického chcípáctví i načtených a nakoukaných klasik a k tomu hraje Prokofjev, jak kdyby skládal hudbu už k natočenému materiálu. Takže sraz vesnických idiotů v Minsku? Díval se traktorista Saša do rodokmenu? Mnohé by to vysvětlovalo.. (02.06.2023)

Pred nedávnom som sa pustil do ruských autorov a nachádzam v nich značné potešenie. Hold Rusi vedeli písať. Inak si neviem predstaviť dôvod prečo by písali 1000 stranové romány. Woody Allen v Láske a Smrti im jednak vzdáva hold a v nemalom rade ich aj paroduje. Jeho štýl humoru je viacej sofistikovanejší. Etudky a epizodky sú obohatené o inteligentný humor a niektoré filmárske a žánrové vychytávky. Do tohto krátkeho filmu dokázal vložiť toľko rôznych myšlienok či už filozofov, ruských autorov, alebo filmových umelcov - hlavne Bergman je v niektorých scénach do očí bijúci, že sa film musí pozrieť niekoľko krát aby sme tam každý aspekt vtipu dokázali postrehnúť. Keaton aj napriek tomu, že k nej ako k herečke prechovávam určité nesympatie, bola dôstojnou Allenovou partnerkou, ktorá za ním v humorných sekvenciach nezaostávala. Film si výborne pohráva aj s históriou a historickými udalosťami. Každopádne sa jedná o Allena pred zlomovým momentom v kariére, ktorý dosiahol Annie Hallovou. Všetko v tomto filme počnúc od scenára, vtipy a réžiu je vyspelejšie a inteligentnejšie, pritom si to ale stále ponecháva hravosť a absurditu, či už Allenových poviedok, alebo predošlých filmov. U mňa jednoznačne za plný počet. (28.03.2012)