Švédská teorie lásky

Tak nás ti Švédové zase v něčem předběhli. Ukázkové zobrazení budoucnosti západní civilizace, které se lze při troše snahy vyhnout. Ale nejde tu jen o ponuré znázornění faktů, nechybí tu humorný pohled druhé strany - např. bezstarostní hipíci v lese (Copak asi dělají v zimě?) a švédský doktor "MacGyver", jehož představivost nezná mezí. Jeden z těch dokumentů, který má potenciál změnit myšlení jednotlivce a tím i celou společnost. (05.04.2016)

Dítě: Mami, ta chudá holčička ze Sýrie dnes ve škole říkala, že jí tatínek čte před spaním pohádky ....  A Mami ... co je to tatínek? Matka: Mno, ehm, víš .... to je muž, který má s maminkou děti. Dítě: ... Aha ... A mami mám já nějakého tatínka? Matka:.... Mno, ehm, víš ... já jsem si nechala poslat online domácí inseminační set ze spermabanky, kde je jen ta pro mě důležitá část tatínka, se kterou se nemusím obtěžovat řešit mezilidské vztahy a dělat žádné kompromisy.  Prostě se jen rozmrazí a stříkne stříkačkou přímo do vagíny u nějakého romantického prona. Dítě: .... Aha ...A mami, kde je ten celý tatínek? Matka: .... Mno, ehm, víš ... to já nevím, nevím ani kdo to je, jak vypadá ani jak se jmenuje, ale asi se někde z neštěstí pověsil, a pokud má v bytě dobré větrání, tak tam možná ještě visí, protože byl úplně sám a neměl ani nikoho, kdo by jeho mrtvolu odřízl. Dítě: .... Aha ... A mami proč si chtěla, abych neměla tatínka, který by mi každý večer četl pohádky, my jsme byli sami, a on se sám z neštěstí pověsil ? Matka: .... Mno, ehm, víš ... protože jsem sebestředná, egoistická a jde mi jen o mé vlastní potřeby ... vesměs seru i na tebe, že vyrůstáš bez táty a mužské výchovy. Prostě jsem chtěla dítě asi tak, jako jsem si minule koupila ledničku. Dítě: ... Aha... (16.12.2021)

Dokument o údajném rozpadu tradiční rodiny ve Švédsku následkem sociálního inženýrství. Film se snaží vzbudit dojem, že každý Švéd je asociál žijící sám v malém bytě, co vychází ven jen na nákup a po smrti ho objeví až sousedé po 14 dnech kvůli zápachu. Jistě takové případy občas nastanou, ale nevěřím, že by šlo o takový rozsáhlý problém, jak ho film prezentuje. Klasická velkovýroba velbloudů z komárů. Navíc na některých věcech, které film kritizuje jako nějaké zvěrstvo, neshledávám nic špatného. Že se žena rozhodne nechat se uměle oplodnit a vychovávat děti sama? No a co? Je to její právo, její rozhodnutí a celkem pochopitelné, já bych taky s většinou chlapů v jednom bytě nevydržel. (23.01.2017)

"The absence of materal values is never worse than the absence of spiritual values." říká ke konci filmu švédský lékař, který se odstěhoval do Afriky, a tím vlastně shrnuje myšlenku snímku. Nemyslím si, jak tu píší ostatní, že by se měla vyjádřit ve dvaceti minutách, autor zobrazuje několik zásadních projevů tohoto problému. A také si nemyslím, že by šlo od nadsazení situace, to, že 50 % švédských domácností tvoří jen jedna osoba, je prokázané číslo. Tento trend se šíří vyspělými státy, sama jej na vlastní oči vídám také v Německu i u nás. Dokument zcela trefně a zároveň zábavně, bez patosu, zobrazuje téma, že nezávislost má své stinné stránky, že individualismus při vší kráse nemusí být lepší než přítomnost druhých, byť ne za každou cenu svobodně zvolených blízkých. Že přítomnost druhých právě dává člověku smysl a hodnotu. Nekritizuje, jen předává dál k vlastnímu názoru diváků. (01.08.2017)

Přijde mi fér, pokud dokument, který rezignuje na objektivitu (a tedy nedá prostřednictvím názorových výpovědí zaznít všem důležitým stranám problému), otevřeně svůj úmysl deklaruje. Gandini dle mého přesně takový film vytvořil a nijak se netají tím, že názor už má dávno zformulovaný. Rozumím, proč by to někomu mohlo vadit, mě to ale přijde ok, vytváří-li tvůrce dostatečně přesvědčivou výpověď. Dost možná kritizovaná situace mnoha Švédům naopak vyhovuje, ale z vnějšího pohledu jde skutečně o alarmující zprávu o rozpadu lidského společenství na celostátní úrovni. Co mi vadilo překvapivě nejvíc, je jaksi přilepený komentář Zykmunda Baumana. Jakkoli tohohle filozofa respektuju a v podstatě souhlasím s tím, co říká, přijde mi to trochu jako podpásovka - je totiž jedinou mluvící hlavou / odborníkem, který má jen stvrdit vše, co bylo již sesumírováno daleko pregnatněji (ponorem do skutečného života místních lidí). Přesto jsem spokojený a chtěl bych takové odvážné dokumenty i tady v Česku - rozhodně by to bylo daleko přínosnější (odvážným a "velkým" tématům se tuzemští dokumentaristé spíše vyhýbají) a zajímavější než např. Klusákovy exhibice sebe sama. (05.08.2017)