聲の形
A Silent Voice
A Silent Voice
A Silent Voice
A Silent Voice: The Movie
Réžia:
Naoko JamadaScenár:
Reiko JošidaKamera:
Kazuya TakaoHudba:
Kensuke UšioHrajú:
Aoi Júki, Maju Macuoka, Tošijuki Tojonaga, Sacuki Jukino, Miju Irino, Ikuko Tani, Saori Hajami, Akiko Hiramacu, Kenšó Ono, Hana Takeda, Rjó Nišitani (viac)Obsahy(1)
Ishida Shouya na základní škole šikanoval neslyšící dívku Shouko Nishimiyu až do okamžiku, kdy ji její rodiče přesunuli na jinou školu. Ishida si vůbec neuvědomuje špatnost svých činů, přijde o všechny kamarády a nakonec se sám stane šikanovaným. Všechno se ale změní na střední škole, kde se opět setkává s neslyšící Shoukou a snaží se napravit všechno zlé, co jí kdy udělal. Tím začíná jeho cesta k nápravě. (Gantai)
(viac)Videá (2)
Recenzie (78)
Deti vedia byť ku sebe neskutočne zlé. Človeka až zamrazí pri krutých Ishidovych skutkoch. Shouko so svojím postihnutím je však stále plná optimizmu a lásky k ľuďom. Celý film by mohol byť tak o 20 minút kratší, ale vzhľadom na krásnu animáciu, mu tú dĺžku odpustíte. Slzy sú povinnosťou už asi pri každom japonskom anime. ()
Spoiler. Hlavní doménou tohoto nudného anime byla stereotypnost. Film mě chytře na začátku namotal a namazal mi med kolem huby. To jsem si ještě říkala: „hmmm třeba to nebude zas tak špatný.“ To totiž ještě soucítíte s hlavní, hodnou, hluchou, roztomilou dívenkou. Po nevysvětleném časovém skoku ze základní školy na střední (bystře jsem si to musela sama vydedukovat) ale šla tahle blbůstka do kytek. Hluchá a debílek se pořád scházeli, rozcházeli, scházeli, mezi tím nějací „kamarádi“ měli výčitky ani nevím z čeho. Hluchá se chce na konci zabít a vlastně netušíte proč… Rozhodně jsem nevypozorovala nějakou sentimentální nebo romantickou linku. Na snímek jsem se před spuštěním vůbec netěšila a bohužel nepředčil má nízká očekávání. ()
[4,5*] "Ishida-kun is moving his hands around." "It's probably sign language." "What? Wow. I didn't know he had that special skill." Po dlhšom čase jeden japonský animovaný film, od ktorého som nedokázal odtrhnúť oči, nádherným spôsobom rozoberajúci stále aktuálnu tému šikany. Režisérku Naoko Jamada som nepoznal, ale odteraz ju už určite budem mať v hľadáčiku. Už samotný príbeh je veľmi silný a hlboko ľudský, čo ma ale uchvátilo najviac, je tá prepracovaná psychológia, na animovaný film veľmi neobvyklá. Film zrejme najviac vystihuje prívlastok animovaná psychologická dráma. Tých postáv je toľko a tie vzťahy sú často tak zložité, že sa v nich jeden menej pozorný divák musí nutne strácať. Skvelým vizuálnym nápadom sú krížiky na tvárach postáv, ktoré sa objavujú a miznú podľa toho, aký má daná postava aktuálne vzťah ku hlavnému hrdinovi. "I want you to help me live." ()
Anime s príbehovou archou, ktoré vám nedá vydýchnuť. Dych berúci zážitok príbehu sebareflexie, ktorý sa môže stať komukoľvek (ja sám tam s určitou hyperbolovou nadstavbou sa v tom celkom zreteľne vidím). Úžasná práca s animáciou a dramaturgiou sa opätovne tvorcom vydarila a prišli so značne poučným, dojímavým a hlavne zložitým príbehom, ktorý nebude pre každého. Osobne som sa filmu ako nie moc zarytý otaku vyhýbal ako čert krížu. No musím uznať, že navzdory tomu, že som čakal nejakú bizarnosť á la Toradora som žiadnu waifu zhovadilosť (nepejoratívne) našťastie nedostal. Príbeh je hlavne stavaný pre ľudí, ktorým je japonská kultúra v podstate absolútne ukradnutá. A to sa cení. Nie každého zaujíma niekoľko tisícročí trvajúci LORE nejakej krajiny. Príbeh sa pričasto nezastavuje, a keď už áno, tak vás to ani nemrzí. Vždy vám vysvetlí niečo dôležité. I keď vám časom pôjde hlava prasknúť od toľkých informácii a životných príbehov ostatných postáv, film má stále tempo, ktoré ide celku rýchlo. Postavy sú úžasne napísané a hlavnej dvojice vám nebude jedno za žiadnych okolností a budete sa báť o ich zdravie, i v momente, kedy sa vás film posnaží nástojčivo presvedčiť o duševnom kľude. Skrátka úžasný príbeh nehodný opovrhnutia o odpustení a novej šanci. Kto podobnú situáciu zažil môže len súhlasne kývať hlavou. A je jedno, z ktorého uhľa pohľadu... Známka: S++ ...Carney, i keď ti často tvoje typy nevyjdú, týmto si sa trafil do čierneho :) ()
Galéria (42)
Fotka © Shochiku Company
Zaujímavosti (1)
- Film vynechal celou dějovou linku z původní mangy, ve které se hlavní skupina teenagerů snaží natočit film a vyhrát tak velkou částku peněz. (Gantai)
Na tento film jsem čekal hodně dlouho a taktéž v něj nesmírně věřil. Když jsem se tedy konečně dočkal vydání Blu-Ray a bohužel pro mě v anime průmyslu stále i pirátské cesty jeho pořízení, ihned jsem stahoval a v nejbližší možné době i zkoukl. Nuže, nyní si obhájím, proč je moje bodové hodnocení takové, jaké je. V první řadě zmíním zpracování. Kyoto Animation, to byla ta nejlepší možná volba, protože předvedlo naprostou nádheru jak ve formě animace, tak i vykreslení všeho ostatního kolem. Bezkonkurenční záležitost a jsem ohromně rád, že se něco takového dostalo do ruky právě tomuto po všech směrech vynikajícímu studiu. Teď ale k ději. Tak do poloviny bych dal bez servítek plný počet hvězd. Hlavního hrdinu, Shouyu, člověk ze začátku bude nenávidět, ale postupem času si jej začne decentním tempem oblibovat a i svým způsobem být rád za to, že se rozhodl z šikanujícího spratka stát tím, kdo všechny své chyby minulosti hodlá odčinit i proto, že se mu vše vrátilo a on je nyní ten, který nemá dobrou pověst a nikdo s ním nechce mít nic společného. A pak je tu hluchá dívka, Shouko. Roztomilost úrovně 9 tisíc, o to větší, když občas i něco zažvatlala o snaze mluvit i přes svůj hendikep. Na druhou polovinu filmu ale dopadlo poněkud silné, ležérní tempo a začalo to být takové méně záživné. O to víc, když se do děje přidaly další postavy, které už tolik nevynikaly a hlavně, osobně jsem jim ani pořádně nerozuměl, respektive tedy hlavně jejich činům, motivacím a vůbec i charakterové prázdnotě. Proč se třeba Ueno, jakožto možná taková zápornější postava, chovala tak nelogicky, bez pořádného vysvětlení? Což o to, o pořádné drama nebylo nouze, v jednu chvíli jsem opravdu jen napjatě očekával, jak se určité prekérní situace vyvrbí, držel palce, či propadal až nevěřícné strnulosti. Ale jinak začaly převládat myšlenky na to, že už se vše zdá jaksi nekonečné, zbytečně nastavované a že vyhlídka ideálního konce postupně vyprchává. A taky, že ze zakončení neskáču dva metry vysoko, zdálo se mi poněkud divně uřízlé a upřímně, vůbec by mi nevadilo, kdyby to skončilo o čtvrt hodiny dříve (ne-li i o půl). Inu, to je tak, když se adaptuje jako film manga, která má přes 60 kapitol. Tedy, něco méně podstatného se z předlohy vyřízne, velká část zadaptuje, ale zbytek se holt nechá ležet ladem. Předpokládám, že vzniknout to jako regulérní série, byla by to možná i pecka, do které by se dalo napěchovat víc a lépe, ale zase by dozajista nedostala až tak úchvatného zpracování. Každopádně i tak stále zůstávám u toho, že jde letos o zatím ten nejlepší anime film a mohl bych i říct, že film podobné kvality jsme tu neměli už od doby Makota Shinkaie a jeho Zahrady slov (toto tvrzení změním, pokud bude Kimi no Na Wa lepší). Tedy, beru-li v potaz, že zde byl kladen větší důraz na propracovanější příběh, než na naprosto dechberoucí vizuály, ale zase bych musel posléze narazit na rčení „bylo to dobré, ale bylo toho dost“. Uzavřu tedy toto zhodnocení tak, že film se mi líbil, ale procentuelně mu holt musím za těch pár výtek docela dost ubrat. 85% () (menej) (viac)