King Kong vs. Godzilla

Stále by som si prial aby sa dej sústreďoval viac na monštrá ako na ľudí, no vlna nadhľadu akú som očakával tu už prítomná je. Neviem do akej miery cielene, ale je. Navyše so zlepšujúcimi sa efektami (aj keď stále poväčšine vyzerajú úsmevne), slušnou kamerou, výpravou a širokouhlým obrazom, to vo svojej dobe mohol byť celkom nabitý veľkofilm. P.S.: Nečakal som že budem, ale fandil som King Kongovi. (14.06.2014)

Některá místa jsou opravdu limitou toho kam se dá v té amatérskosti vůbec zajít, ale mnoho míst je opravdu silně průměrných (čti: ne tolik blbých, aby byla zábavná) a tedy nudných. Ale některé hlášky jsou opravdu perly jako třeba snaha king kongova chráněnce prohlásit je za běžence, když ho převážejí do japonska bez povolení. A závěr je tou nejúžasnější parodií morality: poté co obě monstra zdemolují na co přijdou a zmizí v oceánu, prohlásí kdosi něco jako: "měli bychom si z nich vzít příklad, z té jejich bezelstnosti..." (15.04.2007)

Tak a máme zde třetí díl o legendární tvorovi, který svého času pobláznil nejen japonské diváky, ale i zbytek kultivovaného světa. Pokud tedy nepočítáme předělávku (1956) původního filmu pro americké publikum. Bylo jen otázkou času než se režisér Honda rozhodne do svého dalšího filmu obsadit obě světoznámá monstra ( tedy Gojiru a King Konga). Ze začátku máme šanci sledovat osudu obou tvorů odděleně a díky tomu si můžeme vychutnávat dvojitou „dávku zábavy“. Proč zábavy? Jelikož tvůrci již tento díl pojali spíše humorně a divákům se snaží servírovat jednu komickou chvilku za druhou. Pro asijské publikum jistě příjemná podívaná, ale pro většinu ostatních již zas až tak moc ne. Vážnost předchozích dílů totiž byla právě tím, co všichni na Godzille milovali, stejně jako ono poselství jenž sebou nesla (viz hrozba jaderných zbraní, atd…). Milovníci klasického King Konga si jistě všimnou, že Honda použil některé pasáže i zde. Akorát je opět neopomněl natočit ve svém duchu. Tím pádem se opět vytratila již zmiňovaná vážnost a dostavilo se „komické“ klišé. Někdy to už ovšem se svým smyslem pro humor přeháněl a tak není divu, že se tento film setkal i s nepříliš lichotivým hodnocením mnoha kritiků a diváků. Ne všichni totiž snesou takové množství japonského suchého humoru najednou. I já se řadím k těm, jenž měli z filmu rozporuplné pocity. (11.07.2011)

Na těch třech filmech o Godzille, co mám doma se mi strašně líbí, že je každý úplně jiný. Tohle se bere trochu vážnějí, než Útok z neznáma, ale nijak mu to neškodí. Je to vlastně taková japonská verze King Konga se vším všudy, co k tomu patří, jen místo pravěkých ještěrů tady máme naprosto vymakanou chobotnici, která se vydá na večeři do domorodé vesnice (nejlepší část filmu). A k tomu všemu přidaná hodnota v podobě Godzilly. Skvělá dobrodružná jízda se sice dnes již zastaralými, ale stále kouzlo neztrácejícími triky. Spokojenost je na místě. (24.03.2012)

Moje první Gozdilla a hned tak kvalitní. Samozřejmě je to myšleno trochu v úvozovkách protože Gojiry se normálními měřítky moc posuzovat nedají. Inu když to v Japonsku dělají schválně naivně a přesto dosahují puncu kultovnosti, něco na tom bude. Tentokrát se nám monstrum objeví v ledu, který povážlivě roztál a problém je na obzoru. G se vrací instinktivně domů a tímto domovem je právě japonsko. Vzniká nemalá panika a nastává čas na otázku "použít atomovou bombu?". Situace se však brzdy dramaticky obrátí, jedna výprava totiž dorazila na ostrov zvaný Kong.....Režisér Honda je na Godzilly profík a ví jak diváka pobavit. V devadesáti procentech případů jde o miniatury, ve zbytku se někde mlátí chlapi v kostýmech. King Kong je spoustán a uspán díky nějakému dryáku domorodců, což jsou mimochodem na hnědo nabarvení japonci, ale předtím ještě stihne rozmšmelcovat gigantickou chobotnici. Toto zvíře je vyjímka, protože na většině záběrech se skutečne jedná o pravou chobotnici, která byla hozena mezi domečky aby to trochu pobořilo. Když se ovšem dostaneme do nějaké té konfrontace, je to vyřešeno dosti šalamounsky čímž myslím, že se většinou pracuje s posunutím Konga do velké vzdálenosti nebo se ukáže jen jedno chapadlo, které někoho drtí. Tímto to trochu ztrácí na půvabu. K velké opici se dá jen poznamenat, že její herecký projev je fenomenální a mimika tak neskutečně komická, že jsem se každou chvíli válel pod stolem. Poté co opičák usne, je spoután (jak to nám bohužel nikdo neukáže) a vlečen na několika (!!!) kládách do japonska. Když nám chce režisér ukázat celou loď, jen slepec si nevšimne, že jde o model, na kterém stojí rozkošní igráčci. Godzilla už mezitím dorazila do své domoviny a ničí vše co jí přijde pod ruku (makety). Armáda proto promptně vyšle dětské tančíky, které chlap v gumové masce zcela luxusně rozšlape. Mezitím se dozvídáme, jaké mají monstra mozky (king kong je ehm gorila a proto o dost vede) a vědec nám na dětské knížce o dinosaurech (!!!) ukáže kdože jsou ti ještěři ke kterým G patří. První souboj je jednostranný a rychlý. Kong se pokaká a bere do zaječích (rozuměj do Tokia) kde se tak trochu opakuje samostatný film o velké opici včetně femme fatale (loutky). Zdemolována miniatura metra (opravdu dost legrační) a monstrum uspáno. Následně zavěšeno na balónky a vrtulníky odvezeno k opakovanému souboji. Kdo vyhraje už neprozradím, ale snad vám hodně řekne replika "elektrika dodává King Kongovi energii" po které jsem opět v křeči odpadl. Monster movie je můj oblíbený žánr a co načali v USA 50. let, dotahují v zemi vycházejícího slunce k naprosté dokonalosti. Jak už jsem řekl na G se musíte cítit, buď tomu krásně naivnímu kouzlu podlehnete, nebo vám to bude připadat jako nudná a hloupá filmařina s naprosto dementními triky. Já jsem ten první případ. (22.02.2004)