Dancer

Přestože jsem měl z klasického baletu strach (stálý stav), a před dosahováním vrcholů lidských možností (co nejvýš vyskočit a co nejvíckrát přitom zatřepetat nohama) bych raději přednost nějakému modernějšímu pojetí (třeba Merce Cunninghamovi, kterého jsem viděl naživo nebo Píně ve filmu Wima Wenderse), a téměř celý film sdílel se Sergejem Poluninem jeho pochybnosti o tomto métier (především co do pevného uspořádání prvků a jejich opakování), se mi dokument (spíš než životopisný film) Stevena Cantora líbil a závěrečná kreace na protináboženskou písničku Ira Holziera "Take Me to Chruch" (já se vyzpovídám ze svých hříchů a ty si nabrousíš nůž) mě dokonce uchvátila. Tak nějak jsem to možná i považoval za labutí píseň (kdo chce, tak jezero) tancování sholým zadkem a nápytelníkem. (27.03.2019)

Nadchlo mě, že to není jen film o tanci a o jednom nesmírně talentovaném, i když ne zrovna šťastném, klukovi. Jsme svědkem velkého sebeobětování celé jeho rodiny, což nakonec vedlo k odcizení a k jejímu rozpadu. Stojí to vůbec za to? A jaký závazek má umělec ke svému talentu? Je opravdu povinen mu všechno obětovat, i když vlastně nechce? (22.11.2019)

Balet sa nachádza niekde na chvoste mojich záujmov a napriek tomu som si s chuťou pozrel tento vynikajúci dokument. Ukázal nielen ako spojenie výnimočného talentu, obetavosti rodičov, driny a odriekania sa možno dostať na vrchol, ale aj na prirodzené limitu baletu ako "jednotvárneho a namáhavého" umenia a tiež na tienisté stránky cesty na vrchol a krátkeho pobytu na ňom. Ale to už je osud legiend a nielen baletných. Som rád, že sa tvorcom dokumentu podarilo dielo s vysokou výpovednou hodnotou, i keď som mal dojem, že niečo bolo zamlčané a do komplexnosti chýbajúce. (13.02.2017)

Chtěl bych touto cestou poděkovat panu Furstovi z kina Aera za volňásky :) Byla to má první návštěva kina Světozor, moc krásné kino. A teď k filmu. Nejsem žádný velký znalec ale balet mám rád, byl jsem na několika představeních. Dokument naprosto pecka, ukázka toho jak se dostat na vrchol, co to všechno sebou nese, neskutečné rodinné oběti, obrovský tlak, osamocení a poté obrovský pád. Co tam Sergej předvádí, ta ladnost, kroky, akrobacie a gestikulace. Už, když byl na škole a bylo možno vidět srovnání s jeho vrstevníky, ten propad byl obrovský, byl o několik levelů výše. [Kino Světozor] (02.06.2017)

Kedy si uvedomíme, že o výnimočné sa máme starať a nie z toho ťažiť. Spoločnosť sa svojou hlúposťou oberá o skvelé talenty, ako je Sergey. Nie on mal depresie, nie on bol extravagantný a problémový. On bol sám sebou a okolie ho dotlačilo k depresiám a problémom. Silný dokument, do ktorého z nejakého infantilne debilného dôvodu, vložili youtube videá s tancujúcimi batoľatami.4* (20.10.2018)