Osudový dotyk

Výtečný snímek postavený na domněnce, že i sebemenší událost může zásadně ovlivnit váš život ... Škoda některých logických trhlin, jinak by to bylo za 5*. Nechybí tomu atmosféra, svižný děj a především spousta skvělých scén, ale mohlo to být skutečně lepší, takhle je to jen nedodělanější bráška DVANÁCTI OPIC. (07.03.2005)

Když pominu psycho začátek, jedná se o hezký a smyslný film. V prvních minutách jsem ale byla dost zmatená a absolutně jsem netušila která bije. Pak se vyjasnilo a já nestíhala zírat. Ashton Kutcher hrál tak, jak ho ještě neznáme a Amy Smart mu byla skvělou parťačkou. Ubíjející pocit bezmoci jsem maximálně prožívala s nimi. A děsí mě jen pomyšlení, že by se za mě někdo takhle obětoval a já žila v nevědomosti. U konce mi dokonce ukápla slza. Pěkné, 4*. (07.02.2012)

Osudový dotek mě dostal, protože takhle originální a navíc skvěle zpracovaný nápad není často k vidění. Od první minuty nevíte na čem jste. Film má spád, a když už to vypadá na happy end, stačí jeden střih, karta se obrátí a vám dochází, že snaha o změnu minulosti se nevyplácí nikomu. Film je jako jízda na horské dráze. (28.08.2009)

Takové vzpomínky, jaké měl Evan, bych chtěla změnit taky. Jenomže každá změna minulosti zákonitě přinese i nějakou tu negativní, nečekanou protireakci. A tak je to furt dokolečka dokola. Svým způsobem to je thriller jak vyšitý krvavou nitkou plný brutality, násilí a smutku. Přesto mi tam něco scházelo. Něco jako gradace napětí, hlubší psychologický profil jednotlivých postav apod. Film si sice udržel mou pozornost, ale jen kvůli zajímavému námětu. Celkový dojem vnímám takový rozpačitější. Každopádně bylo zajímavé vidět ty rozdíly minulosti, jak by vypadala tak nebo onak. Jednou vidíš sebe a své přátelé na vrcholu, podruhé na úplném dně. Na druhé zhlédnutí mě ale Motýlí efekt nenaláká. (10.12.2015)

Právě jsem to dokoukal a musím říci, že je to jeden z nejlepších filmů, na které jsem kdy narazil. Jedná se o velkolepý psychologický thriller, který Vás donutí přemýšlet. Osobně Ashtona Kutchera jako herce moc nemusím (ale na MTV je dobrej), ovšem po hereckém výkonu takového měřítka můj respekt k němu vzrostl do drastických výšin. Nedovedu si v jeho roli představit Joshe Hartnetta ani Seana Williama Scotta, kteří byli do filmu navržení jako první. Příběh působí jako nekonečně dlouhý a vše co se odehrává na obrazovce Vás přiková k židli a nepustí. Ze začátku se možná ztratíte, ale vše je následně do detailu vysvětleno. Snímek Vás zhypnotizuje takovým způsobem, že nezpustíte oči z obrazovky na pár vteřin, natož abyste mrkali. I když začnete předvídat, co se asi stane, námět Vám nedovolí vždy se přesně strefit do nadcházejících minut děje. Dokonce i když předpovíte konec, s otevřenou pusou budete sledovat, jak se všechno nakonec vyvrbilo. Když se na to podíváte sami, budete přesně vědět o čem tady píšu. Fuck Bag. (20.08.2005)