2010: Rok prvého kontaktu

Jinak průměrný režisér Peter Hyams se druhou Vesmírnou odyseou vážně překonal a řek bych, že překvapil nejen všechny filmové fandy, ale i sám sebe. Výborné pokračování Kubrickova klenotu, téměř zcela prosto jakékoliv "hollywoodizace", jehož kvality vyniknou zvláštně v porovnání se zbytkem filmové sci-fi produkce. (29.10.2004)

,,TIEŽ SA MI TO STALO KEĎ SOM TU BOL PRVÝKRÁT." ,,KEDY SI TU BOL PRVÝKRÁT." ,,NIKDY." __ ,,2010", pokračovanie azda najslávnejšieho sci-fi filmu všetkých čias, má viacero chýb súvisiacimi nielen s jeho napojením na ,,prvý film", ale tiež v celkovom dramaturgickom, obsahovom i profesnom prístupe. Z celkového hľadiska nejde o zlý film, ale o dobrý priemer. Snímke predovšetkým uškodila celá politická rovina, ktorú nakoniec príliš nepotrebuje a jej použitie o to zbytočnejšie, že o nič také nešlo predtým ani Kubrickovi. Ako napísal ktosi v diskusii, ozaj prichádza ku strate nadčasovosti príbehu. Krátkozrakosť tvorcov umiestniť do roku 2010 - teda do pomerne ďalekej budúcnosti - súperenie medzi USA a ZSSR sa dá ospravedlniť iba pálčivosťou vrcholiacej Studenej vojny, vtedy veľkého problému sveta. S takouto predstavou budúcnosti toho obdobia som sa však v kinematografii nestretol prvý raz. Treba povedať, že po obsahovej stránke ,,Druhá vesmírna odysea" disponuje hutnejším dejom, väčším počtom dialógov a teda i doslovnejších vysvetlení, pritom by sa z príbehu dalo vyťažiť aj viac. O väčšinu oscarových možností ju toho roku obral Formanov ,,Amadeus", hoci treba pripustiť, že aspoň cena za zvuk je pomerne otázna a víťazstvo ,,Indiana Jones a chrám skazy" v kategórii vizuálnych efektov nie je tiež úplne zaslúžené. Po technickej stránke je ,,Rok prvého kontaktu" aj po rokoch stále na veľmi slušnej úrovni a efekty zostarli iba minimálne. Skôr mi chýbala výraznejšia atmosféra, aj keď jej neprikladám za vinu, že som počas sledovania dva razy zaspal, pretože sa mi to stalo aj pri Kubrickovi a vo všeobecnosti v poslednej dobe takmer pri každom filme. (3240. hodnotenie, 219. komentár k filmu) (28.01.2016)

Po prvej, nie príliš zaujímavej jednotke, som napriek zaprisahaniu, predsa len našiel odvahu a siahol na pokračovanie. No a jediné, čo môžem skonštatovať je fakt, že obe časti sú na jedno kopyto, pričom obe by vzájomne mohli súťažiť o víťaza trofeje NUDY. Nezáživné, nezaujímavé, kedy jeden pomalý, nudný rozhovor bez emócií strieda druhý. Od scifi teda očakávam ďaleko viac ako len kostýmy či kulisy - toto je omyl. (04.04.2022)

Kubrickova 2001 by s Hyamsovou 2010 údajně vůbec neměla být srovnávána. Ale proč ne? Natočí-li někdo film, který rozvíjí příběh předchozího snímku, je srovnávání vždy na místě. Peter Hyams měl od začátku projektu těžkou pozici. Buď se vydá ve šlépějích geniálního vizionáře Kubricka a zachová pro pokračování jeho vypravěčský styl s minimem dialogů, přičemž jej kritika semele za to, že nevnesl do Clarkova vesmíru nic nového, nebo se na 2001 nebude ohlížet a natočí pokračování po svém, za což ho kritika opět pořádně vyplísní. Buďto se na pomyslné křižovatce vydá cestou do již částečně prozkoumané země zázraků, a nebo se nechá vést cestou druhou, u níž není jisté, kam jej dovede, ale může to být i pustá poušť. Hyams, který má mimochodem na seznamu úspěšných projektů zajímavé sci-fi KOZOROH 1, zvolil cestou druhou a dorazil, kam dorazil. Kde byl Kubrick zasněný, mysteriózní a kde nechal divákův mozek, ať si ony vizuální orgie sám přebere, tam je Hyams klišovitý a doslovný, takže prostoru pro divákovu představivost a intelekt je pomálu. Zatímco Kubrick si liboval ve vybělených interiérech, kde se promenádují elegantně oděné stevardky, Hyams klesl do atmosférického balastu osmdesátých let, kdy se každý vesmírný koráb vyznačoval potemnělými interiéry a posádkou oděnou do šedých košil. 2010 se snaží být zbytečně akční a to na úkor estetického zážitku; a Hyams si ani neodpustil šíření zvuku ve vakuu, za což mu měl Clarke od plic pořádně vynadat. V jiných filmech bych to zkousl, ale v něčem, co obsahuje podtitul "vesmírná odysea", v žádném případě. No a zakončení s novou formou života a monolitem? Dejte mi do ruky kameru a vyprodukuju něco lepšího. Jen si představte Zarathuštru, znějícího při pohledu na konjunkci měsíců u Lucifera a následný přesun na Europu, kde se za východu nového slunce scházejí u tajemného monolitu záhadné bytosti, naplněné zvědavostí a touhou překonat možnosti vlastní rasy... Suma sumárum, Hyams natočil naprosto rutinní sci-fi, kde se počet zajímavých momentů dá spočítat na prstech jedné ruky. Pokud by nešlo o pokračování Kubrickova veledíla (které mimochodem považuju za nejlepší film všech dob), tři hvězdičky by byly asi zasloužené. Ale takhle opravdu ne. (502.) (05.08.2009)

Mějte mne za neznaboha a ignoranta, ale se vší úctou ke Kubrickově první odysee, ta druhá mi přišla povedenější. Samozřejmě, že po shlédnutí té druhé mám jiný náhled i na tu první a obě tvoří kompaktní celek. Peter Hyams, ač jinak vcelku průměrný režisér, dokázal, že když máte prostředky, dobré ovzduší a zahrají vám herci, můžete natočit přijemný film. Dokonce jsem si všiml i Jana Třísky, který hrál, jak jinak, než Rusa. (30.05.2008)