Réžia:
Dušan KleinScenár:
Karel CopKamera:
Jiří StöhrHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Milan Riehs, Jaroslav Moučka, Václav Mareš, Svatopluk Matyáš, Eduard Cupák, Karolina Slunéčková, Marcela Martínková, Eva Hudečková, Jiří Hálek (viac)Obsahy(1)
Kriminálně - špionážní příběh, údajně inspirovaný motivy skutečných případů. 1963: západoněmecký obchodník Friedrich Schmidt se kdysi jmenoval Šmíd a je ve skutečnosti zdatným pracovníkem zpravodajské služby. Pokouší se navázat kontakt s bývalými spolužáky z gymnázia v Kostelci... (oficiálny text distribútora)
Recenzie (85)
Nevzpomínám si, že bych tenhle film za totáče viděl. Tehdy by mi to asi moc nepřišlo, ale teď je to opravdu k nekoukání. Jednak jsem alergický na "dobráckého komouše" Jaroslava Moučku a ten primitivní ideologický "antisudeťáckej" nános! Ten pohled do nastaveného výstřihu Evy Hudečkové ovšem nebyl zas až tak odpuzující.... ()
Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na diváku je zločinem! Rok vzniku i spolupráce s tiskovým odborem Ministerstva vnitra ČSSR přináší normalizační zážitek o hořkosti Cupákova cyankáli a co je stejně špatné, příběh nefunguje ani jako krimi. Naštěstí je tu nechtěná komická rovina a u ní bych kromě Kuby, který v sobě evidentně pořád dusí Trautenberkovy křivdy, milerád vypíchl famózní závěr. Protistátní živel je brutálně potrestán tím, že se musí i se svým Mercedesem vrátit do Západního Německa a Moučkova elitní jednotka strážců socialistického zřízení oslavuje, že už nikdy více nebude dýchat jejich proletářský vzduch. To je win-win situace jak víno. Čest, soudruzi! ()
Detektivní film, který se odehrává v půlce 60. let a rozplétá síť kolaborace z doby Heydrichiády. Udavače Schmidta si výborně střihl Milan Riehs a je docela škoda, že tohle byla jeho snad jediná hlavní role před kamerou, jinak hrál většinou štěky, či role méně výrazné. Žádnou agitku v tom nevidím, jako kriminálka funguje skvěle. ()
Tohle vydávat za krimi, chce značnou dávku odvahy. Klidně to mohl být 31. případ Honzy Zemana. Nic na tom nezmění inspirace skutečnou událostí, tohle byl prostě normalizační brak o hodných kriminalistech, kteří střeží naši zem před proradnými západními agenty. Akce nula, napětí nula o inteligentím ději nemůže být ani řeč. Zlí agenti jsou samozřejmě z NSR a samozřejmě jsou to bývalí váleční udavači a Sudeťáci. Naštěstí jejich nekalé reje a snahy uškodit naší socialistické republice ve fimu bedlivě sledovalo bystré oko soudruha majora Jaroslava Moučky a Václava Mareše... Vidím to tak, že za Kleinem přišel někdo z ÚV a požádal ho o natočení nějaké krimi o tajných službách. Předpokládám, že osnovu scénáře ten dotyčný už držel v ruce napsanou... Dávám jednu hvězdu za tu nechtěnou komičnost. * ()
Nehodnotím tento film zase tak negativně. Ano, je to normalizační vymývárna mozků, je to trochu laciný příběh. Na druhé straně je to úžasný obraz doby, témat a osudů, které v té době byly aktuální. Něco jako případy majora Zemana. Osobně tento film neodsuzuji, mrazí mě z něj v zádech, což není špatný výsledek. ()
Galéria (6)
Fotka © Filmové Studio Barrandov
Zaujímavosti (9)
- Součástí filmu je i TV pořad, kde spolužáci (až na jednoho) potvrzují slušnost spolužáka Šmída (Milan Riehs). V závěru pořadu je i rozhovor s autorem předlohy filmu Vyšší princip (1960) Janem Drdou. Jan Drda zde potvrzuje, že i jeho povídka má skutečnou předlohu. Ovšem film je točen v roce 1976 a Jan Drda zemřel v roce 1970, tedy 6 let před natočením filmu. (okindl)
- Při natáčení exteriérových scén filmu (točena doba před 13 lety) nemuseli mít filmaři starosti, že by jim kazila záběry přítomnost novějších nedobových vozů. V roce 1976 bylo ještě naprosto běžné, že po ulicích jezdila auta stará 20 a více let. A ta západní velmi zřídka. (Scott67)
- Ve filmu se odkazuje na legendární film Vyšší princip (1960) od Jiřího Krejčíka. V jedné ze scén tento film právě běží v televizi a v jiné scéně je na něj odkazováno během televizní debaty. Oba filmy totiž společné téma a to udavačství a kolaboraci během druhé světové války. (Posheidon)
Reklama