Čertovské pero

Oceňuji zachování hodnot tradiční klasické pohádky. Jsem pro zachování klasické pohádky ale v moderním aktuálním hávu, což se myslím tady povedlo. Úkolem dneška je nějaká vyrovnanost mezi minulostí: klasikou, tradicí, ale v souladu s dnešní dobou.... přítomností a na druhou stranu nesklouzávat k hrubosti, agresivitě a nelidskosti dnešní doby, která mimochodem za chvíli už nebude in a již se to začíná díkybohu projevovat ;) :D Moc pěkné triky, výtvarná stránka filmu (velmi mě nadchlo např. zobrazení pekla a podpekel ve formě jakoby žhavého slunce rozlívajícího se do podpeklí), příběh, originalita, kostýmy, akorát Judit, byla sice roztomilá, šikovná a milá, ale i když ji mám jako herečku i člověka moc ráda, někdy přehrávala. Markantní to bylo ve scéně, kdy polije Bonifáce. Jedna věta vůbec nebyla srozumitelná. Celkem mi tam chyběla láska Lucifera a matka Bonifáce. Třeba se Lucifer mohl podívat do nějakého kouzelného předmětu, jak teď žije. Myslím, že by se tam tato role alespoň jako epizoda okrajově hodila a že by diváci byli určitě na ni zvědaví :D. Jakoby se matky vypustily. To samé absence matky Markétky (nebo ani zmínka o tom, že např. umřela). Jinak, co se týče politiky, komu se to nelíbí.... ten má nejspíš máslo na hlavě.... Určitá politika je vlastně bohužel všude ve společnosti: v rodinách, firmách či jakémkoliv jiném společenském uskupení, kolektivu (včetně dětského) či komunitě. Navíc politika tu pro mne nepůsobí vůbec rušivě. Je to příjemná oddychovka před Vánoci a správné adventní zastavení a naladění. Celkem jsem se pobavila, fajn humor a příběh nenudil. Velmi originální a vtipné byly např. vynálezy "zlepšováky" ;) Bonifáce, Látal s Látalovou, KPZ či neodbytní nápadníci. Za mě určitě 1 z nejlepších pohádek milénia. 4,5 hvězdy zaokrouhluji nahoru ;) (29.11.2018)

2,5 *** Kdyby se to celé udrželo na úrovni chytré politické satiry v pohádkové travestii, těžící v organické symbióze to nejlepší z obou žánrů, byla by to pecka a je škoda, že to zůstalo zbaběle nedotažené na půli cesty - je jisté, že Najbrt a spol. podlehli tlaku, aby nenasadili laťku s kritickým myšlením, ostrovtipem a neotřelostí příliš vysoko, protože cílili na širší publikum, popularitu a finanční návratnost - ale bohužel si s tím poradili tím nejhorším možným způsobem: chytrý námět a tematickou linku neúčelně oslabili pokleslou a nejapnou formou a sadou neomluvitelných lapsů (některé zásadní v komentáři poctivě vypočítává třeba Adam Bernau, ať už jde o neústrojné vmontovávání rádoby milostných, nepřitažlivých písniček, o nelogicky vystavěný charakter Lucifera, na němž hrubě selhává dějová výstavba, nebo třeba neadekvátní obsazení některých herců atd.). *** Satirická linka, mající sama o sobě z povahy věci vyvolat společenskou reflexi, nemůže fungovat, pokud výsledek srážejí na kolena různé současnému nenáročnému trendu naopak poplatné žánrové nešvary a úlitby, laciné zkratky, odbyté, nedotažené a nekonzistentní prvky, které z toho činí film o dvě úrovně hloupější, otupující, vyžadující od diváků rezignovanou benevolenci a hrající na populistickou notu právě tak nedůstojně a nepoctivě, jako to mají ve zvyku politické praktiky cílící více na krátkodobou oblibu než na pracné pozvedání kultury, do kterých se film snaží satirickou linkou strefovat. Bez nároku na důslednost se ovšem morální ani rozumově kritické schopnosti publika pozvedat nedají, a apel tak vyznívá pokrytecky a falešně, zneužitě. Čiší z toho, že se na prvním místě přece jen snažili vydělat. *** Koule na to dodat revoluční obsah v revoluční, byť přese všechno ironizování důstojné a laskavé formě měli zatím jen Prušinovský, když vystřihl nekompromisní sebevědomou pohádku Kdyby byly ryby (https://www.csfd.cz/film/372901-kdyby-byly-ryby/komentare/?comment=10818167), a kupodivu Pokorný s Procházkovou v poněkud punkové Slíbené princezně (https://www.csfd.cz/film/436486-slibena-princezna/komentare/?comment=10948525). S těmi tenhle nedomrlý Najbrtův pokus srovnání nesnese, ale oba zmíněné skvosty jsou pochopitelně silně nedoceněné - většinové diváctvo ji přijalo nelibě. *** Aniž bych ale apelovala u vánoční pohádky mířící do českých kin na podobnou žánrovou nezávislost a bezuzdnou ekvilibristiku, jsem si jistá, že existovala poctivější autorská cesta, jak si nezadat, a Najbrt se jí nezhostil bez ztráty několika kytiček. Na moderní pohádku, která by si dokázala podmanit srdce i vkus většinového obecenstva a přitom nesla aktuální morální apel v duchu typického krutě i úlevně sebeironického českého humoru, si tedy zas ještě počkáme. *~ (26.12.2019)

Není to zas tak špatná pohádka. Vetchý se vrací do role čerta, tentokráte na pozici samotného Lucifera, a musím uznat, že je s ním celkem legrace. Ostatní už je ovšem dosti vyumělkované a poznamenané momentální politickou situací, která je zde až ošklivě patrná. To by, dle mého skrovného názoru, býti nemělo a autoři by si takováto lehce satirická okénka mohli vetknout za klobouk, jako to brko. Celkově neurazí, ani nenadchne. Něco mezi dvěma a třemi sluníčky. 50% (13.07.2020)

Myslím, že v historii české (vysokorozpočtové) pohádky nebylo dosud natočeno nic tak úmorně nudného a bez drajvu. 99 minut, v nichž se naprosto nic neděje, poslouží maximálně jako kulisa k vybírání starý kůže zpod place u nohy. Čertovo brko řadím na úroveň Troškových ublemcaností typu Princezna ze Mlejna 2, jejichž přínos pro diváka spočívá v tom, že "se tam něco hejbe". V Čertově brku se naštěstí tolik neřve. To mi ale nestačí. (08.01.2020)