Přátelé Bermudského trojúhelníku

Hergot, tak to je opravdu divný film. Tvůrci scénářů (pánové Novotný, Ringo Čech a Just) to nejdřív mysleli dobře, ovšem vymklo se jim to z rukou. Nápad není špatný, ale není z něho nic vytěženo. Režie všech povídek je nijaká a povídky jsou na jedno brdo. Všichni tři páni scénáristé se po premiéře od filmu distancovali, stejně tak trojice pánů režisérů, kteří toho i potom natočili hodně málo. Film nevyšel na VHS, na DVD zřejmě taky nevyjde a v TV je vysílán jen velmi, velmi sporadicky (od natočení byl vysílán asi jen třikrát). "Přátelé Bermudského trojúhelníku" zmizeli v propadlišti dějin Českého filmu. Ale i když se jedná o slabý film, myslím si, že se tomu nestalo zcela oprávněně. (03.02.2008)

20% - Možná že se z toho námětu dala uvařit třeskutá crazy komedie na "český způsob". Vznikla ovšem téměř nekoukatelná a zapomenutelná nuda. Pár zajímavých momentů (spíš pokusů) tam bylo (např. v tramvaji zapomenutý pohřební věnec se stuhou "Nikdy nezapomeneme"), ale jinak pokusy o aktuální satiru dopadly špatně. Po letech si trochu vybavím pouze povídku "Tramvaj do Poděbrad", ostatní dvě ve mně nezanechaly žádnou stopu. (03.11.2019)

Tři povídky na stejné téma, dvě velice podobné, poslední trochu jiná. Cestování časem a prostorem je vděčným námětem pro sci-fi, toto ztvárnění je takové typicky české - pokus o komedii, žádné drama nebo napětí. Bohužel příliš nefunguje humor, byť některé repliky jsou i vtipné. Obsazení první a poslední povídky je navíc velice silné, jenže není moc co hrát, role zajímavých herců jsou malé. Vzpomínková nenáročná oddychovka. (07.08.2023)

Všechny tři povídky se zakládají na myšlence, že se bermudský trojúhleník (správně psáno s malým "b", jelikož nejde o oficiální zeměpisný název) přesouvá po naší planetě. A to vlastně i možné je, protože o něm víme pramálo, proto lze připustit, že bermudský trojúhelník můžete mít klidně doma mezi obývákem, kuchyní a koupelnou, když se vám najednou ztratí jedna ponožka z páru. První povídka o tramvaji se mě tak trochu týká, když Martin Dejdar unese tramvaj, byť to zní jakkoliv bizarně. Tady si autor nejspíše pohrál s černou dírou. Druhá povídka o drobném zlodějíčkovi a o expresním přesunu mezi Prahou a Bratislavou se hlavnímu hrdinovi vymstí, jestliže se bude vymlouvat, že tam někoho pošle. A Galileo Galilei? Posuďte sami, jestli měl větší úspěch učitel, herec nebo fotbalista. (01.12.2013)

Na tohle jsem narazil úplnou náhodou a když jsem koukal, že tam jsou žánry mysteriózní a sci-fi, věděl jsem, že tohle musím vidět. No, nutno uznat, je to zajímavé a i docela dobré, ale já to tady rozeberu povídku po povídce - Tramvaj do Poděbrad - Rozhodně nejlepší povídka, které sice něco ubírá mírná utahanost a zbytečný komediální začátek (ale bůhvíjak mi nevadil), ale příběhově a dějově to je více než zajímavé a i povedené. (4*) Expres do Bratislavy - O něco slabší, o poznání utahanější, ale přesto pořád zajímavá povídka, kde byl Bermudský trojúhelník možná využit nejzajímavěji. Škoda jen, že je ten začátek tak utahaný, kdyby nebyl, hodnotil bych líp. (3,5*) Linka do Prahy - Kruci, to mohlo mít atmosféru, to mohlo mít potenciál, ten nápad úplně blbý nebyl, bohužel toho dost selhalo. Hlavně to bylo nudné, vlastně, dokud to bylo v letadle, tak to šlo, ale potom, co to už v letadle nebylo, to šlo rapidně dolů a to to na tom mohlo uspět nejvíc. Navíc to ani nemělo pořádný závěr. (2,5*) No, jako celek to je ale i tak zajímavé, i přes tu poslední povídku. Sice je to dobré, ale mám dojem, že se režiséři báli jít víc do nějaké mystické atmosféry, což koneckonců byl v Československu (ale i teďka, když z toho je Česko a Slovensko, ono se to nezměnilo) velký problém spousty režisérů. Ale i tak, je to dobré. 4* (03.03.2019)