Réžia:
Oldřich LipskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Vlastimil HálaHrajú:
Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (viac)Obsahy(2)
Dej sci-fi komédie Zabil jsem Einsteina, pánové sa odohráva striedavo v Amerike niekedy na prelome 2. a 3. tisícročia a v Prahe v roku 1911. Je založený na myšlienke, či, a do akej miery, by predčasná smrť zakladateľa modernej fyziky Alberta Einsteina ovplyvnila život na našej planéte. Na rozdiel od väčšiny filmov tohto žánru, ktoré mieria do ďalekej budúcnosti, sa tu dej naopak vracia pomocou "stroja času" do minulosti. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (243)
V EINSTEINOVI se Lipský asi nejvíce a nejzdařileji přiblížil své nesvadbovské literární předloze. Tato konstatace není - a také nechce být - v žádném případě jednosměrnou chválou. Naopak. Zdá se, že zejména v první třetině fimu až chaoticky rozvíjený děj postrádá jednotící prvek. Teprve závěr, ústící do skvěle vygradované pointy tradičně českého smírného řečení ve verzi, která nutně nemusí být prvoplánově očekávatelná, mnohé napravuje a dává také směr syžetu i kompozici již zmiňované úvodní třetiny EINSTEINA. Mnohé v tomto ohledu naznačuje i v bonusech pronesené upozornění režisérova bratra Lubomíra Lipského staršího: že totiž výpravnost se vlastně tvoří i natáčí lépe než výpravná komormí dramata, které je vloženo do úst dávno již zesnulého hercova bratra. Za upozornění stojí i převažující červeň v exteriérech i ateliérových prostorách právě tak jako osobitě pojaté souboje dvou skupin návštěvníků, jimž se doslova pod rukama mění dějiny. Herecky mne nejvíce upoutal Petr Čepek ve své dvourolové einsteinovské kreaci. Česká filmová sci-fi v této nesnadné komedii získala další patrně již i nadčasový příspěvek podle mého soudu naopak o poznání lepší než neméně zajímavý pozdější nesvadbovský filmový budíček ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM opět ve výrazné Lipského režii. ()
Z dětství si pamatuju všechny Špenáty a Čaje a Vdovy a Joea a Marečka a…a…a, a snad jedinej film z té plodné doby, kterej jsem buď nikdy neviděl, nebo nedokoukal, je tenhle Einstein. A nedoukoukal jsem ho ani tentokrát. A možná to bylo naposledy, co jsem se o to pokusil. Kromě první selfie tyčky na světě mě tady lautr nic nezaujalo a přišlo mi to regulérně pitomý. ()
EDIT 7/24 - Pustil jsem si to vlastně omylem, ale začátek mě po letech docela bavil, tak jsem se nechal unášet tím sci-fi prvkem a bláznivými nápady. Pak nastoupila klasická časová smyčka a mě jen mrzelo, že se nepovedlo natočit starou Prahu podobně jako v Adéle. A celé to graduje - bondovské prvky, černý humor, dokonce na striptýz dvou hlavních hereček dojde!, chvilku je to crazy, chviličkuslapstick. Mimochodem mi to v určité chvíli přišlo, jako kdyby někdo vzal Zítra vstanu a opařím se čajem a natočil to jako parodii. A mimochodem - nejenom, že je zde antigravitační pistole, ale dávno před selfie je tu i selfie tyč! PŮVODNÍ KOMENTÁŘ: Skvělé technické a technologické nápady plus mám pocit nikdy nijak dál nikde zpracovaná myšlenka, že i kdybychom se vrátili do minulosti, abychom změnili chod dějin, k ničemu to nebude, neb a/ o tom nikdo, ale fakt nikdo nebude vědět, že k nějaké změně došlo, za b/ místo hrůzy jednoho typu se objeví hrůza jiného typu a jede se dál. Ale film klopýtá příběhově, po přesunu do Prahy vlastně není o co hrát, a tak jen čekáme, kdy už konečně a jestli vůbec toho Einsteina zpacifikují, k čemuž vede úmorná a nijak vtipná cesta. ()
Pěkná střelenost, jak už je ovšem u Lipského zvykem. Na svou dobu je film až neobvykle odvážný, nejen pokrokovým scénářem, ale i odvážnými kostýmy a polonahými krasotinkami (včetně Brejchové a Janžurové v průsvitném spodním prádle). Plejáda snad všech herců, kteří tehdy něco znamenali (chyběla snad pouze Bohdalová s Menšíkem) má především na svědomí úspěch tohoto filmu, protože herecké výkony povznáší tento jinak prakticky nerealizovatelný scénář. A ztřeštěné sci-fi komedie nám tehdy opravdu šly (podobné: Pane, vy jste vdova; Adéla ještě nevečeřela; Čtyři vraždy stačí, drahoušku; Tajemství hradu v Karpatech a mnohé další...). ()
Galéria (29)
Zaujímavosti (22)
- Stella Zázvorková (Wertheimová) si raz cez obednú prestávku vo svojom kostýme odskočila do centra Prahy kúpiť pár pív a chlebíčkov. Tento malý úlet neušiel turistom ani domácim, pre ktorých sa stala neplánovanou, zato príjemnou "atrakciou". (Raccoon.city)
-
Gwen Williamsová (Jana Brejchová) v jedné ze scén praví: "A po obloze nelétají nic než ptáci," na což kočí odpovídá:
"A co jiného by mělo létat?" Příběh se přitom objednává v roce 1911, tedy přibližně rok po prvním letu J. Kašpara. (sator)
-
Nie príliš šťastné spomienky má na nakrúcanie Iva Janžurová (Betsy). "Nejhorší byly ty vousy, které jsme na sobě měly. Vždycky jsem se těšila na chvíli, kdy jsem toho byla zbavena" ; "I to líčení bylo dost složité. Občas nám na obličej malovaly celé obrazce. Nic příjemného".
(Raccoon.city)
Roku 1999 budou uvědomělé členky Svazu žen rozhořčeně žádat (a za to i demonstrovat), aby světová vláda zatočila s teroristy („skupina nukleárních fanatiků“) a jejich zlovolnými pokusy. I přes tuto takřka verneovskou prozíravost se mi však potvrzuje, že faktor rozhodující o trvalé jakosti někdejších z reality unikajících českých komedií nese jméno Brdečka (3x s Lipským, mimo téma srov. i Vorlíčkem natočenou pohádku Princ a Večernice). Je sice fakt, že Brdečka to měl poněkud „snazší“ tím, že se čistě parodicky vtěsnával do různých už existujících (byt třeba jen v kolektivním po(d)vědomí cílového publika) formálních rámců, kdežto Macourek pracuje s rámcem teprve vykombinovávaným. Jeho výsledky jsou žel rozpačité. Lipského crazy sci-fi Zabil jsem Einsteina pánové je vcelku stejně průměrná, přihlouplá a nechytací jako Vorlíčkova Pane vy jste vdova (přes řadu skvělých momentů, což platí pro obě). Silnější než ona snad v náladě a té trošce dadaičnosti, slabší v rasanci a kadenci scén. Žádná z nich nemá to esenciální charisma, které by omlouvalo nejapnosti scénáře a rádoby rafinovanou naivní komiku (jež si naopak mohou bohatě dovolit nesmrtelní Hofmanovi a Polákovi Návštěvníci, které nepřipomínám náhodou: budoucí vedoucí epochální expedice Bláha se objevuje i zde, zatím jen v roli asistenta startu stroje času; nabízející se srovnání prof. Moora s akademikem Richardem (Filipem) pak nedopadá pro Sováka vůbec dobře). Jakkoli sympatická je Macourkova místy až vyzývavá nekompromisně šestáková krvákovost (doplněná zde např. Zázvorčiným „no konečník“), obě právě viděné komedie potěšily (pobavily) spíše jen v izolovaných jednotlivostech, tu i tam často závislých na konkrétních hercích. Zde Čepkův Einstein („hihihihehe“), ale i Brejchová („To znamená, že za tři roky a dva měsíce vypukne první světová válka. Čáau.“) a ovšem nástup nukleárního fanatika Libíčka s punčochou přes hlavu. Kemr i na půl plynu dobrý, žel zcela zabitý svým jakože komickým vynálezem. Ač ani ostatní nejsou špatní, podaný výčet těch, kteří zaujali, je přeskrovný, zvláště přihlédnu-li k tomu, že Čepek pracuje pouhým násobkem vah své osobnosti a hrané postavy a Brejchová to naopak seč může ždímá téměř z ničeho. (Abych nekřivdil, lze ještě upozornit na obě staré dámy na večírku, malého tatínka Frantíka Pecha a konec konců i Zázvorkovou, která je zde dokonale ve svém živlu.) Opakované Proč bychom se netěšili (napoprvé s raketou) národně milé, striptýzový bonus světově úchvatný - jakkoli je to úplně mimomísová scéna, jde zároveň o nejcennější moment celého filmu, v čemž může konkurovat jen Čepkův Einstein. Pod celkovou povrchností celé předložené zábavy nelze arci nevidět solidní, postupem děje se projevující, výstavbu: od nekonečných machinací kolem jediného kritického předmětu (lustr), přes neustálé splašené dramatické zvraty (vrcholící tím, že při „nepatrném“ zásahu do historie zařvou místo Einsteina skoro všichni přítomní), až po fatální a vtipně angažované finále (počínající už skvělým Sovákovým proslovem nad domnělou Einsteinovou mrtvolou). K těmto věcem lze přidat i trefnost, s níž si tvůrci dobírají jisté společenské kruhy. Nesporná přítomnost všech těchto kvalit však jen zdůrazňuje, že používat v souvislosti s Macourkovými filmovými scénáři slovo „geniální“ je slovní inflací a rouháním svatému Brdečkovi (alespoň pokud jde o klasický formát tzv. celovečerního filmu). Což právě potvrzuje Lipský coby rejža, na jehož přehledu realizovaných filmů je patrné, jak velmi je jeho dílo závislé na tvůrčích osobnostech scénáristů. Pro pořádek upozorňuji, že pod scénářem jsou podepsáni vedle Macourka též sám Lipský a autor předlohy Nesvadba, takže nevím, co z toho všeho, co automaticky připisuji Macourkovi, náleží skutečně jemu. Kvalitativní nevyváženost lze myslím nejlépe ilustrovat "nekalými úmysly proti jistému Adolfu Hitlerovi", což je velmi podařený zápich, ovšem dialog, jímž se k němu dospělo, je naprosto zoufalý a jako autor bych si za něj dal facku. /// V návaznosti na své vyšetřování jmen v Pane vy jste vdova zde jen jmenuji firmy objevující se na pražských domech: vetešník Pollak (Trödel Pollak!), Hans Liebig. K čemuž Kopeckého postava bankéře Quida Wertheima. (O Einsteinovi nemluvě.) Z jiného soudku Frank Pech (Lub. Lipský) narozen 1959 v Kalifornii, otec František Pech z Prahy. /// Komentáře: Poněkud jiné náhledy než můj (ale stejně hodné pozornosti) nabízejí Šandík, Radek99 nebo Oskar. NinadeL mě svým komentářem nalákala na reprízu po mnoha letech, podobně jako porůznu jiní (např. právě Šandík) na Pane vy jste vdova. V obou případech konstatuji zklamání, ačkoli úplně marné to nebylo. Jestli ale chcete vidět zajímavou komedii dle Nesvadby, tak rozhodně Hoblovu Ztracenou tvář. K významu Alberta Einsteina zde (http://bandzone.cz/skrytypuvabbyrokracie). Tamtéž se má brzy objevit (jak mám přislíbeno) i skladba Termonukleární exploze, v níž je řečeno vše, pokud jde o spásnou bombu. () (menej) (viac)