Ústřicová princezna

„Z důvodu spěchu zahrnuje svatební oslava jenom nejbližší příbuzenstvo…“ Ústřicová princezna je velmi vtipná komedie, která nabízí celou řadu věcí k zasmání. Základním humorným kamenem filmu je armáda Quakerových poddaných s jasnými úkoly a rituálními úkony (sekretářky, lokajové, služky, kuchyňský personál, číšníci, jezdci). Prakticky při všem, co se ve filmu odehrává, je přítomný nadpočet personálu (nejvíc mě bavila koupel a všechny její fáze), a přestože je to vlastně ten stále stejný opakovaný vtip s jemnými variacemi, pobaví vždy, což je docela dost kumšt. Ale není to jen o nich, protože hlavní postavy, ať už jde o šílenou a dominantní dceru („Já jsem předtím seděl vepředu! – „Ano, to jsme ještě nebyli svoji.“), prince pravého i falešného (čekajícího, cpoucího se) a klidného otce (záložní noviny + bez nadsázky kultovní hláška: „I’m not impressed.“, která nejlépe vyzní právě v angličtině), všichni mají velký komediální potenciál. A těch zábavných scén a chytrých nápadů…jezdící žebřík, instruktáž ohledně dítěte, schovávání si cenností do kamen a příprava na přijímání návštěv, rychlosvatba s knězem oddávajícím z okna, reakce služebnictva na představení manžela, dirigent a jeho speciální hráči (na pilu a tvář), půjčování si peněz či sdružení proti notorickému pití (korunované boxem!), to jsou všechno scény k popukání. Jediným slabším článkem filmu jsou opilci (ať už Nucki nebo Josef, v podroušeném stavu moc vtipní nejsou), ale jinak je to velká zábava, a přestože třeba konec je už lehce natahovaný, má zas naprosto skvělou tečku v podobě šmírujícího tatíka. Dávám slabých, ale přesto ještě 5*. „Princi Nucki, bereš si slečnu Quakerovou za svou zákonitou manželku?“ – „Nemusíte se ho ptát, tak jako tak nemá co říkat!“ (01.06.2015)

Poslední dobou se kolem mě Lubitsch nějak točil a tak to byla jen otázka času, kdy se střetneme. Éru němého filmů mám rád avšak spíš z vnitřního pocitu sympatie s atmosférou, která ji obklopuje, než že bych měl "nakoukáno". Jelikož si však myslím, že počátky kinematografie, nelze hodnotit dnešními měřítky a k nějakým objektivním soudům je potřeba mít nakoukáno, tak můžu jen laicky říct, že na to jaká to byla veskrz klasická romatická historka, která je k vidění v televizi třeba 4x do týdne a to ani nemluvím o počtu filmových zpracovaní, já jsem se bavil a zpracování mi přišlo více než povedené...přesněji řečeno I was impressed. Budu v očekávání na další setkání s Ernstem!=) (07.07.2011)

Klasický případ záměny, ovšem tak kouzelně udělaný, navíc se spoustou vtipných až nezapomenutelných scén: falešný ženich sedí nad desítkami lahví vypitého alkoholu a říká si jak je šťastný | gentelemani v parku | "I'm not intrested' | pila v orchestru. A hlavně všechny scény s kvantem služebnictva, ať už je to hned od prvního záběru při pánově snídani, přes námluvy, kde "princeznu" koupe asi 12 dívek, po svatební večeři. (02.09.2015)

Wau, vůbec jsem nečekal, že bych se mohl u němého filmu (o kterém jsem navíc ani nikdy neslyšel) tak výborně bavit a zasmát. Film oplývá příjemnou atmosférou, skvělým hudebním doprovodem, ale hlavně mnoha gagy, které nepostrádají jistou dávku sarkasmu a rytmiky. Tato komedie se prostě povedla, a ve srovnání s dalšími filmy té doby (které už hodně ze svého půvabu ztratily) s přehledem vládne. (02.03.2015)

Naprosto parádní němá komedie, která slepě nekopíruje hollywoodské vzory, ale má svůj vlastní styl ("Lubitschův dotek"). Nepřekvapuje mě, že se tento režisér prosadil i v USA (podobně jako třeba Lang). Mezi jeho obdivovatele patří například Renoir (viz výrok "Lubitsch vynalezl moderní Hollywood") či Wilder. Už jsem od Lubitsche něco viděl, ale vypadá to, že si jeho filmografii budu muset hodně doplnit. (11.05.2021)