Réžia:
Sidney LumetKamera:
Gerald HirschfeldHrajú:
Dan O'Herlihy, Walter Matthau, Henry Fonda, Larry Hagman, Frank Overton, Edward Binns, William Hansen, Russell Hardie, Russell Collins, Sorrell Booke (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears.
(Česká televize)
Videá (1)
Recenzie (104)
Není to tak dávno co jsem viděl Kubrikova Dr. Divnolásku a říkal jsem si, že je tak trochu i škoda, že jde převážně o komedii. Dalo by se z toho tématu vytřískat víc a hle on to udělal Sidney Lumet, ještě toho roku. Pragmatický zmrd hraný Walterem Matthauem je jednoznačně nejlepší postavou snímku. Hanry Fonda je solidní president (jeho jediný a úctyhodný spoluhráč je mladičký, nedávno zesnulý Larry Hagman), ale po tomhle rozhodnutí by ho lynč neminul. Závěrečná čtvrthodinka je mrazivý nervák, který mě donutil jít do plného hodnocení. Jsou to politici, je jim jedno co s námi bude. Dělat chyby to je politika... Zachraňte zemi, než ji oni zničí tou jejich nechutnou politikou. ()
Na malé ploše rozehrané ale o to působivější drama o tom jaké následky by vznikly kdyby USA "omylem" zaútočilo na Rusko v době studené války. Podobně jako Lumetův snímek 12 rozhněvaných mužů i tento se odehrává převážně v interiérech a i zde jsou skvěle vykresleny jednotlivé charaktery lidí. Znepokojivý film plný výborných herců. ()
Neskutečně napínavý film. Podobně jako Doktor Divnoláska nás varuje před následky jaderné války. Tu je to ale dotaženo úplně dokonce, proto mi to přišlo lepší. Dost tomu přidává i skvělý výkon Henryho Fondy jako prezidenta USA. Opět tu máme letouny, které i napříč snahám velení letí shodit bomby na ruské území. Nikomu se nedaří nic dělat, a tak jsou o události spraveni i Rusi. Podaří se však jejich protivzdušné obraně odvrátit tento neúmyslný útok? "Tohle je velezrada!" ()
Ano. Lidstvo už tehdá v pasedátých a šedesátých letech mělo na sebe vyrobeno tolik bomb, že by svět zničily několikrát... Dnes ani netušíme co mají nejvyspělejší armády světa ve svých utajovaných skladech za zbraně... Tehdy byla největší hrozbou radioaktivní atomová puma. Děsila nejen destrukční síla, ale i následky radiace.... Film celkem logicky poukazuje na fakt, že lidstvo už zašlo ve zbrojení příliš daleko... Americký prezident i jeho kolega ruský premiér to řekli velmi dobře.. Nakladli jsme mezi sebe příliš mnoho překážek, ale je ještě čas je odstranit... Jenže lze si důvěřovat? Může jedna vojenská velmoc spoléhat na čestné slovo té druhé? U Ruska to i dnes platí. Lze Rusku věřit? Podívejme se na současnou situaci na Ukrajině a de facto ruské zabrání Krymu. Můžeme tedy vyděšeně sledovat, jak se k Mosvě řítí bombardér Vindicator (ve skutečnosti to byl Convair B-58 Hustler) s dvěma atomovkami na palubě a odhodlanou nyní již neřízenou osádkou a říkat si, zda k tomu někdy nedojde... Jenže úplné odzbrojení je nesmysl a naše závislost na počítačích je již značná a neumíme se bez nich obejít. Nezbývá tedy věřit, že každý program, půjde v případě potřeby vypnout a spuštěné procesy půjde zastavit. Jinak je s námi ámen. V šedesátých létech v době vrcholící Studené války musel tento film vzbudit jistě mnoho emocí! Nejsem na chlapy, ale H. fondu zbožňuju. Tady asi zahrál nejlepšího filmového prezidenta všech dob a to nejen pro rozhodnutí jaké učinil aby odvrátil konec světa. * * * * ()
Formálně cílevědomá konverzační deptárna, která postupně utahuje šrouby a případné zažehnutí jaderného konfliktu ukazuje bez sentimentálních servítek, nadbytečných linií či manipulativní doprovodné hudby. Skvělí herci v čele s prezidentem Fondou a chladným prognostikem Matthauem zdobí motivačně silný a nepředvídatelný scénář katastrofy, jehož jedinými slabinami jsou slabší seznámení s klíčovými aktéry a pochybné závěrečné řešení prezidenta USA, jenž se jinak v průběhu filmu profiluje jako dokonalý a pronikavě inteligentní stratég. Lumet ale točí s železnou rukou a mezi třemi místnostmi, v nichž se řeší osud lidstva, prostřihává s přesně vyváženou a místy okázale kulminující dynamikou, čímž dokáže přikovat diváka do sedačky, přestože celkovou kulisou a formálním uchopením jde o snímek chudší, než jakým dodnes je tematicky podobný Kubrickův Dr. Divnoláska. 85% ()
Galéria (30)
Zaujímavosti (9)
- Snímek byl produkován stejnou společností (Columbia Pictures) a uveden ve stejném roce jako Kubrickův Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Samotný Stanley Kubrick si vynutil uvedení svého filmu o 8 měsíců před Selhání vyloučeno, protože jejich témata si jsou velmi příbuzná a nechtěl, aby mu nový film Sidneyho Lumeta snížil návštěvnost. (Djkoma)
- Peter George, autor knihy „Red Alert“, která byla předlohou pro Dr. Divnolásku, dal autory knihy „Fail-Safe“ k soudu za plagiátorství. Obě strany se dohodly na mimosoudním vyrovnání. (Djkoma)
- Film bol natočený za 32 dní. (westerns)
Reklama