Klérus

Nemám slabost pro katolickou církev a pro polskou už vůbec ne. Ale jednostranně, tendenčně natočená agitka, v níž se v celé církvi nenajde žádný nezločinec, vyjma jediného vlastně svatého, mne nejen nebaví, ale notnou část stopáže otravuje. Navíc se všechno vleče a velmi zbytečně komplikuje. I tři* vlastně dávám z milosrdenství. (05.09.2021)

Uznávaný režisér Wojciech Smarzowski zase jednou tnul do živého, když se ve svém snímku Klér bez jakýchkoliv okolků pustil do kritiky katolické církve. Nenechal na ní nit suchou, i proto jsem překvapená, že se silně věřící Poláci hrnuli do kin v tak hojném počtu. Ještě víc mě však udivil samotný film, a to i přesto, že jsem si o náboženství nikdy nedělala žádné iluze. Bylo mi dost šoufl z toho nekompromisního vyobrazení všech možných neřestí, ve kterých se současní církevní hodnostáři utápějí. (85%) (04.10.2021)

Mistrz świata w ekshumacji ogólnopolskich szkieletów z szafek znów posmerfowal zajebisty utwór, po którym na pewno modliszki już drzewo na stos zbierają. Kurwa BRAVO, Wojtek! Divím se, že po tomhle ještě nemá nejlepší současný polský režisér klerofašistickou vládnoucí stranou s příznačným názvem Piss (Partia Imbecyli Świętej Sekularyzacji) procviknutou občanku, eNko v pase, v zádech klatbu a na krku obvinění z kacířství dle paragrafu 666 osvědčené, letité, zcela legální a nikdy nepopřené Sbírky precedentních sakrálních tradic 1. Římskokatolické a.s. A nebylo by divu! Vykreslit totiž takto naprosto lživě služebníky Boží, ony muže pevných zásad, askety, morální autority všech blahoslavených, erudované šiřitele nezpochybnitelné moudrosti a vzdělání v podobě vědních disciplín jako progresivní plackoastrofyzika či luskoprstní paleontobiologie, kteří zasvětili svůj život víře a pod eternálním trestem rozžhaveného pohrabáče v prdeli přísahali Vodníkovi bezvýhradné ctění židovských bajek, jakož i pyjonýrských zásad Jeho syna a spasitele, Rákosníčka, dle čtyř zhola pravdivých, tak pečlivě vybraných a také náležitě účelově cenzurovaných evangelických zvěstovatelů – Karla Jaromíra, Boženy, Hanse Kristiána a Gebrüder Grimm, to je na okamžité upálení! Tam, kde jako obvykle přizdisráčská holyúdská klika jakože děsně senzačně a Osralově blikla nudně a opatrně Reflektorem na lem sutany, přičemž korektně odhalila pouze vyčuhující bosé nohy do šalmaje nadšeně foukajícího nezletilého ministranta, to Wojtek velmi svižně a zábavně naprudko nasvítil globálně a pod známým vágním obranným klerickým heslem „Jsou to přece jen lidé a ti vždycky mohou chybovat!“ přilil bez zardění do toho pedofilního kotle i hektolitry mešní Wódki wyborowej, dokořenil transparentními výběrovými řízeními na církevní zakázky a zamíchal, kvůli výjimečně nepederastnímu porušování celibátu netknutým, dildem farské posluhovačky. Ano, lidé chybovat rozhodně mohou, ovšem ne ti, kteří otevřeně reprezentují cílenou institucionální demagogii a priori programově potírající zmiňované skutky. To už je pak megapokrytecká amorální ultrakurvárna, po jejímž spáchání by měl každý alespoň trochu mravný člověk okamžitě vypít číši bolehlavu. Viď, Endy???!!! Každopádně klenot letošního Kina na Granicy (tímhle jste měli s velkou pompou otvírat), herecký koncert Arka, Jacka i Roberta a na Poláka až hazardérský počin, kterým si Smarzowski nepochybně získá vatikánský věhlas a u papeže minimálně stejnou oblibu jako velký Mario Puzo. Ještě jedno BRAVO! (02.05.2019)

Tak nevím, jestli to bylo víc zábavný, nebo šokující. Určitě to ale bylo hodně negativní zobrazení katolické církve, která má v Polsku jedinečné místo. Film má sice své "hrdiny", tři kněze, ale jsou to křiváci jeden jak druhej, notorici, vyděrači a pedofilové, takže tahle soda musela s Polskem pěkně zahejbat. Herecky bezvadné, téma burcující, holt režisér Volyně ví, jak na sebe ve světě upozornit. (05.03.2019)

"Církev je svatá, ale tvoří ji lidi hříšní…." Nejsem katolík, ale v zásadě se s tímto závěrem ztotožňuji a tak mi to jednoznačně antiklerikální poselství snímku moc nesedlo. Neříkám, že se má zavírat oči před individuálními poklesky některých kněží, zejména pokud jde o zneužívání dětí. Neříkám, že je dobře, že se katolická církev (nejen v Polsku) v minulosti snažila před tímto strkat hlavu do písku, a celé toto bagatelizovat. Ale nevěřím, že tento film nabídl vyvážený pohled na katolickou církev. Nevěřím, že je vše tak černobílé a že jediné, co zbývá, jsou ultimativní řešení, k jakému na konci přistoupil jeden z kněžích. Musím říct, že právě ten závěr mi přišel hodně prvoplánový a jakože na efekt. Věřím, že u řady lidé se ten efekt (ve smyslu vyvolání šoku) dostavil, u mě tedy nikoliv (ač jinak uznávám jisté filmařské kvality tohoto snímku). (07.09.2022)