Malý veľký muž

Dustin Hoffman jako Jack Crabb, antihrdina, který má neskutečný potenciál přežití. Tenhle človíček se dokáže dostat z jakékoli sebesmrtelnější pasti či prohraného boje. Je to outsider, kterému se pořád život bortí pod rukama, ale i když je na úplném dně, zvedne se, začne znova a ještě svůj podělaný život okomentuje vtipnou hláškou. A když už si opravdu neví rady zajde se poradit se ´svým dědečkem´ Starou Stanovou Kůží. (30.01.2005)

jak již někteří přesně podotkli, jedná se o poměrně forresto-gumpoidní podívanou z divokého západu, která na mě ale působila trochu rozpačitě... snad trochu podivný mix žánrů, snad příšerná umělá krev, možná poněkud delší stopáž a dost možná i špatný český dabing... to všechno se podepsalo na tom, že jsem se místy nudil, navíc komické scénky mě tak trochu míjely... ale dustin je dustin, a když se objeví v záběru, v mém srdci prostě krouží jestřáb... 70% (08.06.2008)

Dlouhá léta jsem tvrdil, že k westernu jako žánru nemám kladný vztah. Vadila mi šablonovitost, spousta klišé, heroismus a černobílé charaktery. Později jsem měl tu čest seznámit se s filmy, které klasický western výrazně oživily a vyvrátily mé předsudky, že western je mrtvý žánr. Malý velký muž patří podle mého mínění k tomu nejlepšímu, co v daném žánru vzniklo. Nejde o parodii, ale Arthur Penn na dobývání divokého západu a slavné postavy té éry nahlíží komediální optikou. Jack Crabb coby hlavní postava filmu představuje absolutní protipól oblíbených westernových hrdinů. Je to vlastně nýmand, který se protlouká na hranici střetávání bělošské a indiánské civilizace. Nikam doopravdy nepatří a několikrát vystřídá svou etnickou příslušnost i životní roli. Penn vlastně rafinovaně ironizuje mýtus divokého západu a legendy té éry. Generál Custer je excelentní narcistní psychopat, zbožná pastorova žena starající se o sirotka je v podání Faye Dunnaway pro změnu dokonalou ukázkou pokrytectví a po zásluze končí jako padlá žena. Film zaznamenává nevyhnutelný pád indiánské civilizace a masakry, které provázely postup osadníků na západ. Humorné momenty režisér střídá se scénami násilí a tragikou smrti. S tímhle ne moc častým a docela náročným rozkročením mezi žánry se Penn vyrovnal výborně a zároveň dokázal hodnověrně zobrazit ustupující indiánskou kulturu, aniž by propadal nějakému sentimentu a okouzlení. Přítomnost vždy výborného Dustina Hoffmana definitivně vychyluje ručičku ve prospěch pěti hvězdiček. Celkový dojem: 90 %. (12.09.2014)

Malý Velký muž. On je tím mužem na svém místě, mužem ve velkém příběhu. V příběhu, který nevypráví pouze o něm, ale i o událostech spojených s velkými tématy USA 2. poloviny 19. století. Málokde najdete témata jako Littel Big Horn, genocida indiánských kmenů, kolonizace prérie, legendární pistolníky, přistěhovalce, křesťanskou výchovu v kontrastu s prostitucí a postavením ženy ve společnosti, v tak ucelené podobě. Navíc zde prezentováno s nadhledem a originálním byť poněkud trpkým humorem. Scénář, úspěšně pracující s motivem knihy Thomase Bergera, není ochuzen o vtipné scénky a dialogy. Za pozornost stojí jistě i neotřelé ztvárnění legend Západu: Buffalo Billa a G. A. Custra. Na filmu se mi líbí, že se nebojí trefovat do velkých bolístek americké historie, prostřednictvím střízlivého pohledu člověka omylem zainteresovaného ve všech konfliktech své doby. Je to trochu jiný pohled na Divoký západ než ten, který nám začátkem 20. století ukázal Edwin S. Porter nebo později John Ford a John Wayne. Ve vnímání indiánů se film nejvíce blíží Costnerovu Tanci s vlky. Z pohledu té „bílé“ Ameriky nechává zase vzpomenout Leoneho. Povahou hlavního hrdiny nejspíš Forresta Gumpa. V celkovém výsledku ale všechna tato srovnání selhávají. MALÝ VELKÝ MUŽ totiž zůstává jedinečným zosobněním člověka, který byl sice všude doma a měl všude přátele, zároveň byl ale všude psancem a člověkem, který musel (sic si to nepřipouštěl)nést tíhu mnoha lidských osudů a bolestí. 82% (04.01.2012)

Tématem filmu na motivy stejnojmenné knihy Thomase Bergera jsou sociální i kulturní rozdíly mezi původními obyvateli, indiány, a kolonizátory z Evropy a jejich dopad na osobu, mladého chlapce Jacka Crabba, který se ve svém životě pohybuje díky okolnostem u obou z nich.  V raném věku je nucen změnit, nebo lépe přizpůsobit, své hodnoty indiánskému nahlížení na svět. V širším kontextu je nastíněna destruktivní povaha bílých přistěhovalců a opačné smýšlení indiánů, kteří ve všech hmotných i nehmotných věcech spatřují život a harmonii koloběhu života. Tradiční způsob života „lidských bytostí“, jak si indiánské skupiny přezdívají, však v konfrontaci s chováním bílých osadníků je předurčen k zániku. A při jedné z potyček mezi kmenem, jenž se ujal Jacka Crabba, a kavalerií je mladý běloch vychovaný indiány odveden ke křesťanskému pojetí života. Tato událost znamená celou řadu sociálních diferencí, zvláště v pojetí rodiny a role jednotlivce ve společnosti obecně. Stejně i v řadě nepravdivých předsudků, které jsou Jackovi předkládány jako samozřejmé od lidí, kteří dané indiány ani nezahlédli. Sled situací ale hlavní postavu, Jacka Crabba, nenechá setrvat v navrácených křesťanských kořenech a v určitou chvíli je postaven před další změnu své role. Adoptivního syn respektované rodiny pastora se v poměrně krátkém čase stane pistolníkem, vojákem federace a znovu se i navrátí k indiánskému stylu života. A to vždy negativními či pozitivními vlivy společnosti a ve své snaze zachránit život blízkých i vlastní, což se mu nejednou stane osudným. Mimo samotného života Jacka Crabba je blíže antropologicky rozpracován život a tradice indiánského kmene Pónýů, který se v určitých sociálních aspektech odlišoval od jiných kmenů. Jednou ze zajímavostí prezentovanou ve filmu je role takzvaného „opačníka“, který úkony i mluvu provádí v antagonickém pojetí. Zcela odlišné od hodnot bílých osadníků je i pojetí smrti a smíření s nastávajícím děním. (24.10.2022)