„Babičky dobíjejte přesně!“

Tak trochu unikátní počin české kinematografie. Češi se pokoušeli napodobit už mnoho žánrů, ve kterých excelovali a excelují západní kolegové. Zatímco muzikál českého střihu se dle mého skromného soudu asi nikdy nepovede, tak u science fiction už nám trochu bylo shůry dáno. Karel Zeman je sice úplně někde jinde, ale i tak nemůžu říct, že námět byl nějak špatný. Jiné už je to se samotným filmem - můžu s klidem říct, že před příchodem Libuše Havelkové na scénu film zrovna nějakou zábavností neoplývá. Trochu mi připomněl ty komunální satiry (zde dva zlí sousedé) z období normalizace. Ale jak už jsem říkal, závěrečné dvě třetiny je to ale jiná... mám i po shlédnutí stále věřit, že věta "Mám vás ráda" je pouhým vyjádřením lásky? Stejně tak již nevěřím, že tohle má být komedie, jak se u tohoto filmu uvádí. Nízké hodnocení si částečně vysvětluji tak, že někdo ji mohl čekat, ale ona je jaksi upozaděna - moc dobrých vtipů zde nenalezneme. Pokud jsem mluvil o tom, že se jedná zčásti o unikátní počin, musím jako dříve někteří upozornit na závěrečné minuty - kolikrát jste již viděli v českém filmu pokus o vraždu kosou či zavražděné domácí mazlíčky? Mohl bych přihodit i souboj babiček, ale ten se mi zdál stylizovaný jako Tuckerův Robot Monster. Předchozí zmíněné je ale pro ty, co se rádi bojí, lahůdkou. Horor je mimochodem další subžánr, který by se měl v souvislosti s tímto filmem skloňovat - scéna, kdy Dítětová rozrazí dveře, není sice tak děsivá, jako kdyby za nimi stál Jack Torrance, ale aspoň dle mého subjektivního pocitu své kouzlo má. Ještě bych se rád vrátil ke zdejším komentářům - trochu nechápu, proč píšete "nepovedená variace na Terminátora / Robocopa", když Cameron a Verhoeven natočili svá díla až několik let po Babičkách. Sci-fi žánr u nás dle mě lépe zvládl Srdečný pozdrav ze zeměkoule, ale tenhle film vůbec není špatný a já mu uděluji standartní čtyři hvězdy (70%), nijak mě film neurazil, rychle uběhl, je tu trochu toho napětí a hlavně bych zmínil fakt, že mě tento snímek zaujal více, než mnohem slavnější Starci na chmelu (obojí režíroval Rychman, proto to srovnání). A ani mi tolik nevadí, že hudba není zrovna povedená a že některým předním hercům role nesedly. (19.06.2009)

Je to taková nastřelená, nedotažená a sorelou zatížená pitomina. Proč si manželé prostě nenajmuji normální hospodyni, která by vyšla určitě levněji než andorid "nejlevnější babička stojí dvakrát tolik co nejluxusnější auto". Takové buržoazní pokleslosti se navzdory režimu objevily třeba v mnohem lepším filmu "V podstatě jsme normální". (19.04.2010)

Babičky jsou bizarní československé sci-fi, ve kterém si lidé pořizují babičky jako služky do domácnosti a pečovatelky pro své děti. Jenže stačí je trošku špatně naprogramovat a jsou z nich neřízené vraždící monstra v dlouhé zástěře. Z počátku to začíná nevině pár rozbitými okny, rozbitými dveřmi, píchlými pneumatikami, ostnatými dráty kolem domu, přes oběšenou kočku a zabitého psa až po babičku s kosou, která si vykračuje proti dětem. Natočit to dneska, mohl by z toho být slušný horor. Bohužel tohle je natočené na počátku 80. let a ještě k tomu v socialistické zemi, kterou Československo bylo, což se na filmu velice podepsalo. Už při úvodních titulcích jsou slavně velebeny šedá sídliště, Nuselský most a ty staré skříňové počítače, které můžeme vidět ještě v Rumburakovi. Rodinka hlavních představitelů žije v klasické socialistické vilce se zahradou. Otec se živí jako umělec, hraje na housle a chová králíky. Matka je nějaká vysokoškolská profesorka. Rozhodně jejich vzezření, Lábus s knírem a Kolářová s krátkými vlasy, vypadá strašně. Ovšem hrají docela obstojně, ale nejlepší jsou stejně ty babičky. Něco jako Robin Williams ve filmu ANDREW, ČLEN NAŠÍ RODINY, jen s tím rozdílem, že tohle je klasická stará česká babička. Jen snad zamrzí, že se ve filmu neobjevily pravé babičky. Co by asi řekly na své kybernetické náhrady? Myšlenka filmu je dobrá. Kdyby to dneska někdo přetočil, mohl by z toho být pěkný horor. Takhle je to jen průměrné československé sci-fi s prvky komedie. [1951. hodnocení, 146. komentář, 48%] (06.05.2019)

Já se tak bál, že se zhroutí má nostalgická mrazivá vzpomínka na děsivou babku nahánějící po zahradě děti s kosou (taky jediná věc z filmu, kterou jsem si dodnes pamatoval. A naštěsí se to nestalo. Ono to je sice až krásně dobově přitroublé (u tanečních kreací na garden party jsem se lámal smíchy), ale babky fungují pořád, z těch jde strach a hrůza a z Havelkové mi běhá mráz po zádech ještě teď. Nejvíc na tom filmu oceňuji to, že ten nejlepší účinek snad ani tvůrci vůbec neplánovali. jen si řekli, že natočí sci-fi komedii, jenže stačí u toho trochu rozvinout, jak yb to asi mohlo být v reálu a děsivé je to najednou docela dost. Tohle je prostě neplánovaně dobře skrytej horror. A navíc, ty knírky, ty knírky! (22.01.2014)

"Mám vás ráda!" Kdo by si pomyslel, že tato nevinná sentence, zurčící na rtech dobrotivé babičky, může znít stejně zlověstně jako "Hasta la Vista, baby!" Inu, je to tak. Babičky dobíjejte přesně je velmi výstřední film a jakožto takový neměl u nás velkou naději na úspěch (viz třeba Happy End). Zato je přesnětím druhem filmu, kterému se říká kultovní.Velmi úzká skupinka lidí si ho velmi oblíbí. Například já. :-) Babky mají docela chytrý scénář (Jiří Just napsal např. stylovou pohádku S čerty nejsou žerty), GE-NI-ÁL-NÍ obsazení (And Oscar goes to... Libuše Havelková!) a není to žádná "hřejivá čecháčkovská člověčinka", ale chvílemi docela psycho. Budete si asi ťukat na čelo, ale jediný český film, u nějž cítím duchovní spřízněnost, je Choking Hazard. Báby jsou ale lepší. 80% (24.11.2005)