Angličan

Soderbergh pracuje s klasickým noirovým motívom pomsty na vlastnú päsť a ozvláštňuje ho o preňho typické technické hrátky so strihom (časté prelínanie časových rovín, ktoré nás udržujú v strehu inak banálneho príbehu). Režisér sa netajil, že sa v tomto inšpiroval svojim obľúbeným filmom: neo-noir klasikou Point Blank (1967). Čerešničkou tiež je, že ako flashbacky z hrdinovej minulosti šikovne použil zábery z debutu Kena Loacha Poor Cow (1967) s mladým Stampom. (12.01.2019)

Začnu tím, co mě na filmu okouzlilo nejvíc-střih-dokonalé, dále časové prolínačky a nakonec TERENCE STAMP. Možná jeho nejlepší role. To, co dokázal zahrát jen drobným pohybem tváře, lehkým úsměvem(obzvláště nádherné v tomto ohledu byly scény z letadla, kdy vzpomíná na různé etapy setkání, chování a v neposlední řadě smrti jeho dcery), je úžasné a mnohdy dojemné, ale především perfekcionistické. Jediná grimasa, jediný pohyb nevyjde nazmar. O skvělé doplňování hlavní postavy se starají Luis Guzmán, Lesley Ann Warren a pochopitelně Peter Fonda, který zde měl krásnou možnost zavzpomenout na 60. léta a svůj nejslavnější film. V malé "televizní" roličce se objeví i George Clooney.Steven Soderbergh je skvělý v tom s jakou lehkostí (a většinou se mu to podaří) točí filmy nejrůznějších žánrů. Na počátku-a posléze nikoliv v časové posloupnosti- byl v pravém slova smyslu nezávislý Sex, lži a video, posléze fantazie o možnostech, které Franze Kafku vedly k sepsání Zámku-Kafka, podle všech pravidel, ale přesto kvalitní "hollywooďárny" Erin Brockovich a Dannyho parťáci, atypický drogový thriller Traffic, naprostá(a mnou zcela nepochopená) úleťárna Hollywood, Hollywood a Lem, sice zcela jiný, než jaká je kniha, ale přesto nepřehlédnutelné ...ehm...SCI FI -Solaris. Před tímto pánem se nedá než-li smeknout klobouk. Na IMDB má tento film vysoce nadprůměrné hodnocení-70%. I přes slabší scénář si nemohu dovoli hodnotit jinak než za 5, správně by to ovšem bylo 4,5, což tu nelze. Ale Terence Stamp... (06.08.2006)

Soderbergh si povedal, že zoberie tuctový scenár (až to snáď ani nie je možné) a zaexperimentuje si na ňom so strihom, hudbou a kamerou (v tomto poradí). Takýto prístup sa mi páči, povedzme že je husto postmoderný. Pokiaľ Angličana videl taký Godard, určite mal z neho veľkú radosť, jeho Na konci s dychom je tiež taká prázdna gangsterka stojaca na formálnych inováciách. Angličan by si zaslúžil podrobnejšiu analýzu vyššie spomenutých filmárskych techník a ak ju niekto urobí, prečítam si ju. Soderbergh asi aj pri nakrúcaní pri zvolených štylistických prostriedkoch vedel, že na film nikto do kina nepôjde a takýto flegmatizmus sa mi páči. (16.01.2016)

Soderbergh často používá scény, které představují vzpomínky na minulost, potrpí si na detaily i opakování některých (i nic neříkajících) momentů. Hrdinové někdy mluví, ale záběr zrovna ukazuje, že jejich rty zůstávají pevně semknuté. Film má proto dost neobvyklý ráz, ale na druhou stranu nedokáže úplně strhnout. (23.12.2010)

„You tell him, you tell him Iˈm coming. Tell him Iˈm fucking coming!“ Jsou jisté druhy pomstychtivých citrusových plodů, co na chrup amerických ex-hippie námořníků nemají blahodárný vliv.. Neortodoxní forma, kdy střih zprostředkovává prolínání obrazu a zvuku, perfektní Martinezova hudba na pomezí sentimentu a noiru, slabošský gauner Fonda, co brzy pozná horší věci než kurděje a akcent na akcent Stampa, který tady řečí těla představuje britskou verzi Christophera Walkena. Možná podprahově zapůsobil i Clooneyho štěk, ale svou na povrchu chladnou strohostí mi to evokovalo Corbijnova Američana.. (11.01.2022)