Kytice

Tady platí totéž, co jsem napsal u Krále Ubu - Brabec má vynikající smysl pro vizuální režii a k tomu umí překvapivě dobře vést herce, ale v komunikaci s producentem je to slaboch. Scénárista Macourek po tomhle filmu producentku Jakubiskovou nenáviděl, Brabec se bohužel bez námitek přizpůsobil jejím požadavkům a neustálému šťourání do scénáře, takže se zmínění dva tvůrci přece jen nemohli odvázat až tak, jak původně chtěli. Přesto je tenhle film velice kvalitní. Jen si myslím, že se soudnějším producentem by to bylo ještě lepší. Tak či tak čtyři hvězdičky. (23.02.2003)

Odmyslím-li si Erbena, tak zvláště v kontextu české tvorby se na to nekouká zle. Fatální je ovšem podle mě právě ono důsledné spojení obrazu a hereckých výkonů s odříkávání Erbenových veršů. Pokud, voice-over by byl daleko vhodnější, ale ze všeho nejlepší by podle mě bylo převedení básní do filmové prózy. Látka by získala větší odstup, a daleko větší prostor by tak dostal nejen sám režisér s herci, ale především sám divák. Jinak tohle spojení zákonitě nemůže fungovat a uvidíme, jak si s ním Brabec napodruhé poradí v "Máji". (09.04.2007)

„Zemřela matka, do hrobu dána.“ Morbidita ožíva. Unikátny, trúfam si tvrdiť, že i na svetové pomery originálny projekt, režisér formou filmových „poviedok“ sfilmoval básne. V tomto prípade mrazivé Erbenove verše. Keď som to videl v r. 2000 v kine, bol som uchvátený, ale najbližšie som si Kyticu pozrel až v r. 2022 a myslel som, že už to nebude ono. Ale je. Vlastne je to možno dokonca ešte o chlp lepšie. Z výsledku je značným spôsobom cítiť prítomnosť manželov Jakubiskovcov a to nielen vo forme postupne sa zväčšujúceho (mimochodom, skvelý nápad) pochodu maškár, aj keď áno, práve z neho najviac cítiť Jurajovu lásku k podobne bizarným atmosférickým scénam. Snímka je sympaticky krátka, vďaka čomu odsýpa a nenudia ani slabšie poviedky. Tá s kráľom je šialene ponurá, až sa nechce veriť, že TOTO Erben skutočne napísal, ale predsa len to v porovnaní s prvými príbehmi nie je ono. Určite sa nedá povedať, že si tvorcovia nechali na koniec to najlepšie. Režisér Brabec mal náročnú prácu, keďže behom jediného filmu musel jednak vystriedať odlišné ročné obdobia (zima, leto), ale tiež natáčal na chodúľoch a pod vodou, nevraviac o „lietajúcich“ pasážach. Snímka je poburujúca, drsná a absolútne úchylná (sekanie rúk a nôh, vypichávanie očí, vražda bábätka, udusenie vlastného dieťaťa). Z pšeničných polí zaliatych obedňajším žeravým letným slnkom na vás dýchne prenikavá, vyčerpávajúca horúčava, jarné ovocné sady sú nádherne rozkvitnuté a jesenným lesom lietajú žlté, červené a hnedé lístie padajúce zo stromov. Herci sú skôr figuríny, než že by mali šancu podať strhujúci výkon, ale minimálne Bolek Polívka ako polednica (!) je nezabudnuteľný i na minimalistickom priestore. Skvelý je démonický Karel Roden, absolútne geniálny je (taktiež na minimalistickom priestore a dokonca v nemej úlohe) Jiří Schmitzer ako umrlec (majstrovsky hnusná scéna behom pár sekúnd prekonáva komplet celoživotnú tvorbu Georgea A. Romera a to hovorím ako jeho fanúšik), k tomu pôvabná Linda Rybová (Rybová! V príbehu o vodníkovi!!) a i na malom priestore dokáže plátno ovládnuť 78-ročná krásne utlmená Stella Zázvorková. Vadila mi nudnejšia poviedka s kráľom a na scénach s rybníkom príliš vidno, že sa herci snažia zadržiavať dych, nepôsobia prirodzene, určite to z ich strany chcelo viac trénovať (najuveriteľnejšie pôsobí bábätko, ktoré je očividne vo vlastnom živle). Vyzdvihnúť musím omračujúcu vizuálnu stránku, napr. matka oblečená v expresívnom červenom kostýme stojaca zbedačene v otvorenom okne a na parapete sú položené desiatky červených jabĺk. Brabec je bývalý kameraman, kameru ovládal i v tomto filme a je to sakra poznať. Kino Považan NMnV 2000 (27.12.2004)

Tohle že je filmová báseň? Ale jděte. Tohle je přestylizovaná, kýčovitá masturbace, která vůbec nectí Erbena, ani zásady kvalitního filmového vyprávění. Kdyby F. A. Brabec tuhle svojí ódu na vlastní kameramanské schopnosti neprezentoval jako těžké umění, byl bych k němu mírnější, neb ta formální stránka filmu přeci jen má cosi do sebe (navíc tradičně přičítám body za odvahu natočit něco jiného než komedii), ale tahle prostě nemůžu. Já si pod pojmem umění rozhodně nepředstavuji exhibicionistickou a nevkusnou pestrobarevnost a ani ze samotného podání jednotlivých balad nejsem nadšen. Polednice je pouze sled jakýchsi vzájemně nekompatibilních záběrů, Štedrý večer je nesmyslný blábol (kde se ztratila původní Erbenova pointa?) a Zlatý kolovrat je paskvil bez tvaru. Ještě tak Svatební košile má místy docela šmrnc (scéna s umrlcem) a Dceřina kletba má jako jediná Erbenova ducha. Povídám vám, milý F. A. Brabče, že ty tři hvězdy jste si u mě vylsoužil jen tak o fous a že toto nadhodnecení se chystám plnou měrou vykompenzovat, jeslti se vám podaří podobně zmršit i Máchův Máj... (01.11.2007)

Nemůžu si pomoci, chybí mi zde pokora vůči Erbenovi. Kdyby si F.A. Brabec vzal jeho sbírku jako inspirační zdroj, a natočil své sebeuspokojující ekvilibristiky pod jiným názvem a "na motivy", připustil bych, že by se mohlo jednat o zajímavý film. Řeknu-li však, že točím Erbenovu Kytici, pak by tam z toho Erbena mělo snad něco zůstat. (14.07.2011)