Réžia:
Jiří BrdečkaScenár:
Jiří BrdečkaKamera:
Ivan MasníkHudba:
Jan F. FischerObsahy(1)
V jednoduchom ironickom príbehu o školskej hodine výtvarnej výchovy, pri ktorej dôjde ku konfliktu medzi fantáziou tvorivého chlapca a požadovaným „realizmom“ suchárskej učiteľky, sa autori jednoznačne stavajú na stranu slobodnej imaginácie proti rigidnému konzervatívnemu diktátu. (MFFK Febiofest)
Recenzie (20)
Třída maluje, vlastně skoro obkresluje obrázek slepice, když jeden z žáků projeví trochu fantazie a slepici vyvede rozhodně jinak, než si to představovala úzkoprsá slepice(teda - učitelka). Tato špatně namalovaná slepice (dílo Zdenka Seydla, který se i v titulcích přiznává, že špatně namaloval slepici) si nenechá líbit své zmačkání a umístění do koše, probere se, otřepe a odletí pryč ze třídy. To, že všem ornitologům připraví těžkou hlavu, je pak nasnadě... Film obdržel v roce 1964 na festivalu v San Sebastiánu Golden Seashell za nejlepší krátký film. ()
Škola je dôkladné väzenie. Pevná a bezpečná cela. Namaľujte sliepku!, riekla učiteľka. A farbičky sa rozkmitali po papieri. Ten príliš fantazijný výsledok sa príliš odchýlili od systémom vzdelávania naordinovaného štandardu. A bol po zásluhe potrestaný. Hoci biologicky najunikátejší. Tak už to chodí, niekto si škodí. Skvelá hravá animovaná alegória systémového tlmenia prílišných kreatívnych odchýliek. Ktoré môžu v konečnom dôsledku viesť k novým objavom. Len systém to tak nevníma. ()
No ty kráso, když si vzpomenu na výtvarku na základce, tak mám ještě teď osypky. Už je to sice 21 let, co jsem tam chodil, ale kreslení – to nebyl nikdy můj koníček. To ten malý borec tu slepici nakreslil ještě krásně – za to podobného šprta (hňupa) jsme tam měli taky a nejednoho. Tenhle příběh sice není nikterak okouzlujícím počinem, ale vtipný to on docela byl. Lepší průměr. 70% za ten závěr. ()
Brdečkovo nejznámější animované dílo, oceněné Velkou cenou ba prestižním festivalu v Annecy, vzniklo podle námětu Miloše Macourka. V jednoduchém ironickém příběhu o školní hodině výtvarné výchovy, při níž dojde ke střetu mezi fantazií tvořivého kluka a požadovaným "realismem" sucharské učitelky, se autoři jednoznačně staví na stranu svobodné imanigace proti konzervativnímu diktátu. ()
"Koko fuj!" Jiří Brdečka se zde vymanil ze stínu dodnes známějšího kolegy, Jiřího Trnky, aby dokázal, že je sám schopen stvořit důstojný animovaný film, jenž kvality neztrácí ani po padesáti letech. Postavy zde sice promlouvají prapodivnou kombinací češtiny, ruštiny a svahilštiny, jíž nikdo nemá šanci porozumět, dialogy v tomto díle ovšem nejsou podstatné. Důležitá je chvála svobody, kreativity, kubismu a především bezbřehé fantazie, jež dává vzniknout skvostnému umění, které se dočká uznání až po počátečním vlažně kritickém přijetí. Kvalita Vaší kresby může být objevena až časem. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (1)
- V domě Dr. Vogelbirda, při detailních záběrech na obrazy, lze na jednom z nich spatřit Taťjanu Samojlovou, která hrála ve filmu Jeřábi táhnou (1957), na jehož název obraz odkazuje. (Mr.Ocek)
Reklama