Réžia:
Eva SadkováScenár:
Eva SadkováKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Ladislav SimonHrajú:
Jana Drbohlavová, Vladimír Brabec, Eduard Cupák, Nataša Gollová, Alexandra Myšková, Ferdinand Krůta, Soběslav Sejk, Josef BartůněkObsahy(1)
Evžen Gorskij (E. Cupák), švihák, lev salonů, který už vystřídal mnoho společností a lásek, má ironický a skeptický vztah k lásce a manželství. Navzdory tomu se zamiluje do mladičké, krásné a citlivé dívky Věry (J. Drbohlavová). Své city neustále zastírá hranou ironií a přezíravostí. Ve své hře jde tak daleko, že svému příteli Stanicynovi (S. Sejk), který neoplývá ani krásou, ani duchaplností poradí, aby se o Věru ucházel. V den, kdy Stanicyn přijde na námluvy, Gorskij trápí a týrá Věru natolik, že nakonec zvolí raději za životního partnera nenápadného, nesmělého Stanicyna, než skvělého Gorského. Nebezpečná hra se obrátila proti hráči… (Česká televize)
(viac)Recenzie (5)
"Už jste zase ve formě.....A v jak skvělé" Eduardu Cupákovi tahle role totálního cynika vážně slušela. Sice jsem motivům té jeho "šachové partii" o city půvabné Janě Drbohlavové moc nerozuměl, ale takto to prostě Turgeněv napsal. Pokud jde o režijní pojetí Evy Sadkové, líbil se mi nápad s využitím odrazu tváře obou hlavních postav v zrcadle. Jakoby by tím paní režisérka chtěla vyjádřit myšlenku, že odraz v zrcadle nemusí vždy vyjadřovat skutečný stav věcí. A tak jako může někdy člověka klamat pohled do zrcadla, může někdy Evžen Gorkij klamat svými cynickými průpovídkami a to nejen druhé i sama sebe. ()
Jana Drbohlavová má smůlu, že se zamiluje do Eduarda Cupáka, který se nechce ženit. Výborně zahraná inscenace podle ruského klasika I. S. Turgeněva. Vadil mi jen Vladimír Brabec, který mi vždy připomene majora Zemana. ()
Samotný příběh je zajímavý, jeho provedení ale jen průměrné. Eduard Cupák byl skvělý herec a patřil k mým oblíbencům. Není to ale jediná inscenace, při níž mi vadily jeho občas nedbalé deklamace replik kdy polykal koncovky tak, že mu občas nebylo dobře rozumět. To by se u tak uznávaného herce stávat nemělo - že by jen hřešil na svou popularitu? ()
Dáma dává mat. Kdo hazarduje s lidskými city, musí počítat s vlastní prohrou. Jako cynik Gorskij, člověk, který miluje, ale bojí se to přiznat především sám sobě. Turgeněvův rukopis je nezaměnitelný, plný filigránských kompozicí, úvah a barvitých metafor, s nimiž si věděli rady i všichni přítomní herci v čele s charismatickým Eduardem Cupákem a půvabnou Janou Drbohlavovou. ()
Sadková v nejlepší formě. Nenaplněný milostný vztah a zájmy ostatních rozehrány v perfektním temporytmu s výbornými herci. ()
Reklama