Death Chooses
Réžia:
Václav VorlíčekScenár:
Josef KořánKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Karel SvobodaHrajú:
Václav Postránecký, Jana Šulcová, Jan Libíček, Jaroslav Moučka, Jaroslav Drbohlav, Ladislav Mrkvička, Gustav Heverle, Petr Pospíchal, Lubor Tokoš (viac)Obsahy(1)
Na své pravidelné trase je zastřelen řidič poštovního vozu Radek Šimek. Vyšetřovatelé vyloučili původní podezření na loupežné přepadení, protože řidič nepřevážel žádnou větší částku peněz. Ani výslech dalšího řidiče poštovního vozu Jana Marka nepřináší žádný výsledek. Oba muži se střídali na směny, a tak toho Marek o životě zavražděného kolegy moc neví. Okolnosti začínají být čím dál více podezřelejší. Marek neváhá a rozhodne se, že vraha vypátrá na vlastní pěst... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (68)
Václav Vorlíček si evidentně chtěl zkusit něco mimo svůj žánr a tak si střihl detektivku, bohužel ale adaptoval dost slabý scénář, takže detektivka vznikla dosti průměrná, možná až podprůměrná...naštěstí tedy v kontextu té těžké doby počátku normalizace prostá ideologického rozměru, což je vlastně největším kladem celého černobílého krimifilmu... ()
Proč pane Vorlíčku, proč? Pohádky jste uměl, komedie jste uměl...tak proč kriminálku? Scénář se moc nepovedl a ani vedení filmu. Kriminalisté se objeví na začátku a pak v podstatě na konci. Zbytek vyšetřování obstarává Jan Marek. A zrovna dobře mu to nejde. Mě zaujal jen Jan Libíček jako skoro mafián. Jinak je to ale opravdu hodně nezáživná podívaná. Závěr je navíc přesně v duchu Vorlíčka. Honička auty v ulicích mi připomíná závěrečnou honičku auty na náměstí ve Francii v jednom z dílů Růžového pantera. ()
A zrovna se mi film trefil do nálady na černobílou krásu. Strávil jsem u toho poetické odpoledne, pobavil jsem se herectvím a hlasy herců, zejména Moučku mám rád. Dvojice familiárních gaunerů z čeledi Apiaceae (libeček-mrkvička) mě taky potěšila, a přestože to asi bylo pro mě zajímavé v jiném ohledu než byl původní záměr autorů, strašně mě to bavilo. Takže nadšených 5*. ()
Jaroslav Kořán scénář situoval původně do taxikářského prostředí, přenesení do pošťáckého proti vůli autora (stiženého následně zákazy publikování) samozřejmě ubralo drsnosti a autentičnosti. Škoda, že roli zpěvačky si nezahrála sama Rottrová a muzikanti z Flaminga alias Plameňáků byli nadabováni. Každopádně jejich jazzrock v hudební složce zní dodnes autenticky. ()
Skvělá oddechová krimikomedie. Pachatel je jasný při prvním pohledu do kamery :-). Maximálně funguje Vorlíčkovo vedení herců - Janu Šulcovou s Václavem Postráneckým baví svět, i když amatérsky řeší případ vraždy. Jana Šulcová imituje Marii Rottrovou přesvědčivě. Hlášky: FOTR (J. Moučka): "Nazdar hodiny; KŘÍŽEK (J. Libíček) k MIKYMU (L. Mrkvička):"Abys věděl, jak se máš chovat v cizím bytě.". FRAJEŘI PŘED BAREM k MARKOVI (V. Postránecký): Nemáš sirku, náhodou?" -"No jistě."; závěrečná potyčka: "Mějte rozum chlapi, nejsme na Divokým západě." ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (10)
- Když Křížek (Jan Libíček) a Miki (Ladislav Mrkvička) hledají v Markově bytě hodinky, pohrávají si s EP deskou skupiny Beatles s názvem „Twist And Shout“. Tato deska v ČSSR nikdy oficiálně nevyšla. Během „prohlídky“ si na gramofonu pouští píseň Mistral zpívanou Karlem Gottem. (Robbi)
- Skupina Flamingo, hrající ve filmu, byla založena v roce 1966 a podstatnou část své kariéry působila v Ostravě. V nejslavnějším období s ní vystupovala Marie Rottrová a Petr Němec, ikonickou postavou zůstával zakladatel, trumpetista, skladatel a aranžér Richard Kovalčík. Rok po natočení filmu se v rámci „počešťování“ jmen zejména beatových skupin přejmenovali na Plameňáky. Po přesídlení Marie Rottrové do Prahy (1985) se ji skupina pokusila nahradit Evou Hurychovou, nicméně na přelomu let 1988 a 1989 ukončili Flamingo/Plameňáci činnost. (Robbi)
- Prostředí, ve kterém se příběh měl odehrávat, bylo původně taxikářské, ale zásahem dramaturgů se změnilo na poštovní. (sator)
Reklama