Ukradnutá hranica

„Poslechni, co myslíš, svede něco ten Syrový?“ - „Syrový je náš Žižka!“ Měl jsem trochu obavy, zda film nebude příliš tendenční. Ale v podstatě krom 2 průpovídek z úst (koho jiného než?) Rudolfa Deyla o Španělské válce a Rusku vs. Západu se podařilo tvůrcům udržet „neutrální“. A komu nevoní zobrazování německé části obyvatelstva v pohraničí nepříliš růžovými barvami, měl by se snímku asi raději vyhnout. Tak či onak, problematiku soužití Čechů a Němců v problematickém místě a době se myslím podařilo vystihnout více než zdařile, kladným postavám máte důvod naplno fandit (mým favoritem byl jednoznačně Effa). Překvapivě nejvíc to snímku kazí podivná jazyková stránka, kdy se dost zmateně střídá čeština s němčinou bez nějakého zřejmějšího důvodu. I přes tuhle kaňku jsou to ovšem solidní 4* a pro mě připomínka, že bych se měl poznávání filmové tvorby Jiřího Weisse věnovat více. „Lidi ve vesnici se už docela zbláznili. Dneska někdo postřelil Sychru.“ - „On není mrtvej?!“ - „Honzíčku!“ - „Nejsem Honzíček, jsem Hans!“ (11.03.2018)

Na začátku natáčení filmu se střílelo doopravdy ostrými patronami, vzpomíná herec Rudolf Deyl ml. V roli četaře Vrby jsem uklouznul na bahnitém terénu a jen zázrakem nezastřelil kameramana při palbě z kulometu, prostřelil jsem mu dávkou vlající kabát ve větru. Po této události dostali všichni slepé náboje. Další herec Karel Effa vzpomíná, že po skončení premiéry filmu v Praze v bývalém divadle Vlasty Buriana mu sice gratulovali generálové, ale na oslavu do Lucerna baru, kde špunty šampaňského létali vzduchem, pozvání nedostal. Tak oslavil svůj filmový debut na Karlově nám. na lavičce v parku, jak se sluší a patří - chlebem a solí... A možná přidal i sádlo? Jinak dodávám, film byl slušný a zajímavá dobová atmosféra. (13.03.2016)

Podzimní dny roku 1938 se nám jednou pro vždy vryly do paměti nesmazatelným způsobem. Film nabízí výpověď o zcela obyčejných lidech, jejichž život totálně změnilo fanatické prosazování územních a národnostních nároků. Obyvatelé vesnice se ubránili poblázněným henleinovcům, ale nakonec byli nuceni své domovy opustit. Nacistický fanatismus se svou zvráceností poznamenal celé rodiny a nejen je, ale i celé národy. Neumím si představit, že by na mě můj bratr střílel kvůli nějaké ideologii. (16.06.2009)

Ukradnutá hranica na mňa pôsobila rozpolteným dojmom. Má dve polovice, jednu konverzačnú a nudnejšiu, druhú čisto akčnú a veľmi svižne nakrútenú. Ďalej sa tu pravidelne striedajú autentické, uveriteľné scény s tými patetickými so šróbovanými dialógmi. No a máme tu aj rodinu, kde je otec Nemec, mama Češka a syn sa rozhodol...že bude Nemec. Týmto filmom sa rozhodne českí tvorcovia solídne vyrovnávali s nedávnou traumou, hodnotiť pozitívne sa ale Ukradnutá hranica dá najmä vzhľadom na dobu svojho vzniku. Chvalabohu tu ešte nemáme spor: nacisti vs komunisti, ale iba nacisti vs Česi, resp. rozumne mysliaci civilisti a tak film aspoň nepôsobí ako prvoplánová agitka režimu. (18.04.2019)

Uloupená hranice je skvěle zpracovaným poučným filmem, který autenticky vystihuje dění té doby. Zároveň je na filmu znát, že není zatížen žádnou propagandou jakou tomu bylo následně poté na dlouhou dobu.  Přesně takovéto filmy by měli pouštět dějepisáři při hodině o 2. světové válce, a jak to začalo. (23.05.2021)