Sunset Boulevard

Opravdu vyjímečný a nadčasový film. Tohle by si měla pouštět jedna generace filmařů za druhou jako povinné čtení a jako připomínku, že to co točí dnes se bude jejich následníkům za pár let zdát neuvěřitelně slabé. Světská sláva - polní tráva. Ovšem tohle silné kafe asi hnulo žlučí ve své době celým Hollywoodem. (22.05.2003)

NFR 1989, Oscar 3 : Výprava ČB, Hudba, Námět a scénář + 8 nominací: Nejlepší film, Režie, Herec HR - William Holden, Herec VR - Erich von Stroheim, Herečka HR - Gloria Swanson, Herečka VR - Nancy Olson, Kamera ČB, Střih (22.02.2004)

Film, který plně vystihne jedno jediné slovo - "nadčasový". Svým námětem, zpracováním a sebereflexí. Kromě toho jsem stejně jako Gemini teprve při sledování tohohle díla plně pochopila, co že to je vlastně ten film noir. Myslím že jen těžko budu hledat lepšího zástupce žánru (že by boj s větrnými mlýny?) a vůbec lepší film natočený v této době. (08.11.2007)

Až teď jsem pochopil, co je film-noir. Slečna Desmondová je skutečně děsivá... (19.05.2003)

Tím, že proti sobě staví pragmatický poválečný svět bez ideálů a romantické snění o návratu časů, kdy herečky opravdu zářily a režiséři ve studiích skutečně tvořili nové světy, vytváří Wilder ambivalentní portrét Hollywoodu jako místa, které lze snad jedině láskyplně nenávidět. Příběh bohatý na nezapomenutelné hlášky a dialogy vyniká strukturou jako podle učebnice pro scenáristy. Několik aktů, nenásilné rozvíjení motivů, pomalé utahování smyčky, důkladné provázání pracovní a milostné linie. Díky posunu důrazu oproti žánrům, z nichž tvůrci čerpají, vytváření napětí na několika úrovních (film lze vnímat jako film-noir, gotický horor nebo mediální satiru) a vhodně použitému vnitřnímu hlasu má Sunset Blvd. stále velmi svižné tempo. Když si k němu přidáte působivě expresionistickou kameru, četné odkazy ke klasickému Hollywoodu a dokonalé, deziluzivně iluzivní finále, nejspíš vám dojde, že lepší hraný film o filmu a lidech žijících filmem od roku 1950 nevzniknul. 90% Zajímavé komentáře: Radyo, Oskar, Eddard, Kirké, numi (10.06.2005)

To bylo natočeno bezmála před 60 lety?!?! Neuvěřitelně nezastaralý kousek, jenž svým obsahem a hlavně přesahem zůstává pekelně současným i v dnešní době. (27.05.2009)

Jakékoliv nastavování měřítek na kvalitu scénáře či režijní invence je v případě tohoto filmu nemístné. Sunset Blvd. se nesmí vnímat mozkem, nýbrž srdcem. Hustý závoj mlhy neproniknutelné očím obyčejného smrtelníka, byl Billym Wilderem rozcupován během sta minut na kousíčky, za nimiž se objevila obnažená tvář hollywoodského pozlátka zosobněného stárnoucí herečkou, jenž si i přes svoje třicetileté překročení vlastního zenitu neustále buduje vlastní sny. Její úroveň životního stylu zobrazená pomocí kýčovitého domu z počátku architektonické moderny 20. let minulého století se kříží s jednoduchostí prototypově neúspěšného scénáristy, jichž bylo nejen za režisérových časů habaděj. Jeho výsledná práce pak v konečném efektu připomíná mistrně zkomponovaný obraz sociálně – umělecko – generační konfrontace, z níž nikdo nemůže vzejít jako vítěz majestátně dosáhnuvší svého cíle, čemuž vydatně napomáhá brilantně odvedená herecká práce. Jedinečný umělecký zážitek, z něhož chvílemi (ne)příjemně mrazí v zádech a dokonalá ukázka toho, kolik „krásy“ v sobě dokáže skrýt i takový žánr, jakým je potemnělý noir. (03.10.2005)

Haúúúúúúúúúúú! To bylo opravdu silné!! To bylo tak silné, že to vydýchávám ještě teď! Jeden z nejlepších filmů historie, řekl bych! Ústřední trojice Holden, Swansonová a von Stroheim by si zasloužili věčnou a nehynoucí slávu, takže je paradoxem, že dnes jejich jména znají jen skuteční filmoví veteráni, eventuelně odborníci a fajnšmekři. Ale každopádně to MUSÍTE vidět! Tohle je fakt pecka, ale pořádná. Tak trochu jiný Billy Wilder! Zapomeňte na Někdo to rád horké, Byt, Sabrinu, nebo Na titulní straně. Tohle nemá s komedií ani romantikou nic společného! Ale je to geniální!!!!!!!! A že tenhle příspěvek nevystihuje podstatu filmu?! To mi je momentálně úplně jedno, neboť se v těchto chvílích (po shlédnutí této filmové perly) zaobírám smyslem své vlastní existence! O 4 ROKY POZDĚJI: Chrochtám blahem, když tady čtu, kolik lidí bylo ze sledování tohoto skvostu nadšeno skoro stejně, jako já. Chci jen dodat, že tento film pro mě jednou provždy změnil nazírání na film jakožto na prvoplánovitý zdroj zábavy. Viděl jsem spoustu skvělých komedií, dramat, hororů i pár romancí, ale Sunset Blvd. je jen jeden... Díky za něj!!! (25.02.2003)

║Rozpočet $1,752,000║Tržby Celosvetovo $5,000,000║ šialený a zároveň strhujúci námet /80%/ (26.03.2010)

Scénář: Charles Brackett, Billy Wilder, D.M. Marshman Jr. .. Působivé dílo o povrchnosti, pomíjivosti a prázdnotě filmové slávy. Je velmi těžké se udržet na výsluní a zůstat v paměti širší vrstvy diváků i po stáhnutí se z placu do soukromí. Tohle bohužel potkalo Normu Desmond a i přes velkou tvůrčí snahu scénáristy Gillise se nějaký comeback nekoná .. vydřené bohatství totiž není vše a nejen ztráta kontaktu s realitou má nakonec tragické následky Doporučuji vidět a poté si dlouze popřemýšlet. Bude o čem! 90%. (20.12.2005)

Legendární a nemilosrdný film, ve kterém se Hollywood vlastně vysmívá sám sobě, kde se skutečnost prolíná s fikcí. Opravdová nádhera po všech stránkách. Mrtvý muž na hladině bazénu vzpomíná ( „Ubožák! Bazén si vždycky přál. Nakonec ho dostal“) jak přišel o život. Všechno začalo okamžikem, kdy vstoupil do rezidence hvězdy němého filmu .„Velká Norma Desmond. Jak v tom domě přeplněném Normami Desmond může žít? Další Normy Desmond a ještě další Normy Desmond.“ Překročil hranici, vstoupil do jiného světa, do světa minulosti, do světa fantazie, do světa udržované zašlé slávy „Perfektní scéna pro královnu němého filmu. Chudák. Pořád ještě pyšně mává průvodu, který už kolem ní dávno prošel.“ Život iluzí a snů završený tragikou závěrečné schodišťové scény „Vidíte, to je můj život.Vždycky bude. Nic jiného neexistuje. Jen my a ty kamery a ti báječní lidé tam ve tmě“ (22.05.2006)

Billy byl génius a sotvaco je toho důkazem než tenhle film který léty zraje jako víno.Holden si přál bazén,dočkal se ho,pro Glorii Swansonovou jsou teď filmy malé a její poslední sestup po schodišti a detail budou navždy zapsány do dějin filmu!Zkrátka a dobře:Genialita Sunsetu předčila má očekávání! (19.05.2003)

Buster Keaton. Je v tom všehovšudy snad ani ne půl minuty, nemá žádnou repliku a stejně ten jeho jeden melancholický pohled zvládne divákovi sdělit tak mnoho... A tak je to v tomhle vtipně jízlivém noirově laděném "nastavování zrcadel" Hollywoodu vlastně úplně se vším. (17.08.2010)

Skvělý film, který i v dnešní době zaujme od první vteřiny a nepustí. Moc se mi líbil voiceover a celý netradiční příběh o pominuté hvězdě dob minulých. Nejzajímavější postava byl rozhodně sluha Max. (28.04.2013)

Kamera. Světla. Akce. Náraz.Objevil se nápis The End a já vydechla, jako by to mělo být naposledy. Snad jen Hitchovo Vertigo mě také uvedlo do stavu duševního stuporu a fyzického zimničného třasu. A znovu jsem si uvědomila, že není nic děsivějšího než temné zákruty lidské duše, která je rozbolavělá touhou a leptána časem, který spravedlivě užírá všem. Komediální génius Billy Wilder má v sobě vpravdě hydeovskou černotu, jež od prvních záběrů zařezává s neosobní krutostí do živého masa. Satira na filmový průmysl a studiový systém ve zlatých létech je ostrá jako vrásky hloubící kalifornské slunce. Je nebezpečnější chlad, nebo vášeň? Neuhýbavá pravda bez kudrlinek a racionalizací, co zní ozvěnou ve voiceoceru, nebo pošetilé iluze stárnoucí filmové hvězdy, jejíž nebe zemřelo s prvním zvukovým celuloidem? Sunset Boulevard nastavuje zrcadlo v retrospektivě v úchvatném monologu i jadrných dialozích, ale obrazově vzdává hold němé éře a pomale plynoucímu času, rozpolcen jako bohyně sesazená z trůnu, která touží dát svému milému na levou líci polibek a na pravou facku. Vítejte v Hollywoodu, továrně na noční můry, zemi, kde slunce nezapadá a kde dnes už znamená včera, kde se klečí před modlami, dokud na ně dopadá umělé světlo, a strhávají se, když jejich vyměřený olympský čas uplyne. Hollywood, věčně mladý a věčně zelený, se starým a okoralým producentským srdcem, trh, kde se poptává naděje a nabízí zklamání. Sunset Boulevard je železná obžaloba a sametová obhajoba zároveň. Pro všechny ty báječné lidi tam ve tmě, co touží po bazénu... (03.02.2008)

Holdenovy cynické bonmoty na adresu továrny na sny se musely stát nadčasovými. Jeho samotářská postava ale funguje i jako ideální průvodce temným noirem s černohumorným nádechem. Nezapomenutelná pocta Hollywoodu a jeho silná kritika zároveň. (15.07.2006)

"Já JSEM velká! To FILMY jsou teď malé!" Někdy se stává, že začnete film sledovat s takovým tím bohorovným odstupem, založíte si ruce a skepticky očekáváte něco, co už jste stejně viděli stokrát v jiných a lepších variantách. Postupně vás geniální vypravěč (zde Wilder) vtahuje do děje a nějakým šamanským trikem si zajistí vaši účast. Podvědomě zatínáte pěsti, jednou za účelem držení palců, podruhé vzteky na nějakou postavu... Prostě zapomenete, že je to "jen" film. To se mi stalo se Sunset Boulevardem, kde je navíc vše podepřeno mnohoznačným obsazením a hranice mezi realitou a fikcí se tím prakticky stírá. Sunset Blvd. má tzv. "wow factor": okamžiky, kdy vám přeběhne mráz po zádech, poklesne dolní čelist a uvědomíte si, že už dobrých deset patnáct minut nejste schopni mrknout. Takovým okamžikem je třeba chvíle, kdy reflektor ve studiu znovu ozáří slečnu Desmondovou, hvězda němé éry se několik vteřin vyhřívá na jeho výsluní, dokud jí o paví pero na pompézním turbanu nezavadí drzý mikrofon... Nebo... ale to už bych spoileroval a to vám nemůžu udělat. Omračte se sami. Můj delší článek najdete zde 100 % (18.05.2003)

Cynická bilance filmového byznysu se všemi odkazy i narážkami aneb velké filmové pohlédnutí nejen na odvrácenou stranku z prostředí hollywoodské továrny na sny...Geniálně zfilmovaný satirickosarkastický pohled za kulisy, do světa fantazie a minulosti od toho nejmenšího a nejnepatrnějšího záběru, dialogu (mimochodem, všechny jsou pamětihodné) i do té nejposlednější scény (krásná a famozní scéna příjezdu do paramountských filmových studii), to vše v přítomnosti jedné bývalé hvězdy a jejího marného boje s pomíjivostí popularity. Bývalá hvězda němého filmu Norma Desmond toužicí po comebacku, mladý neúspěšný scénárista Joe Gillis a nakonec zprvu záhadný komorník Max. Těmito třemi hlavními postavami si bohatě vystačí tento legendární a velice úspěšný film, zřejmě nejlepší počin Billa Wildera v jeho režijní kariéře. Obsazením Glorie Swanson, Erica von Stroheima nebo třeba kratičkým výstupem dalších hvězd němého plátna Bustera Keatona (jedno slovo chudák pronesl) a Anny Nilsson u partičky karetní hry "Bridž" dosáhl režisér Wilder dokonalého zdání autenticity. Scény v domě byly třeba točeny a nasvíceny expresionisticky, čímž vznikl ostrý protiklad k nečetným exteriérům natočeným v přirozeném světle. Mimořádně silný zážitek s nádechem melancholie i špetkou ironie, který si budete pamatovat ještě hodně dlouho, možná na věky jako třeba tyto tři pronesené repliky, co jsem vybral: "Stále jsem velká herečka. Filmy jsou dnes malé." „Prý si vždy přál vlastní bazén, a ted v jednom leží" „Vidíte, to je můj život. Vždycky bude. Nic jiného neexistuje. Jen my a ty kamery a ... ti báječní lidé tam ve tmě“. Podobné a rovněž skvělé snímky, které rovněž doporučuji: Co se vlastně stalo s Baby Jane nebo Vše o Evě. (11.05.2006)

Jedna z ultimátních klasik, rýpanců do starého a ještě staršího Hollywoodu a světa slávy hvězd, zůstává relevantní a bude mít až navěky co říct, čím zaujmout. Jak obsahově satirou, filmařskou sebe-reflexí, tak svojí formou, výpravou, herectvím a v prostředí sídla vzpomínek a duchů, zašlého přepychu. Starosvětsky teatrální, sebou posedlá, pomíjivostí opilá Norma Desmond je skvělá, každá z dalších postav (včetně cameí) má precizně své místo a v celku je to řádně temná, smutná a silná podívaná, která ledacos vypoví o fascinující, proměnlivé první polovině 20. století v USA, potažmo dějinách filmu. (21.03.2019)

Dokonalý noir film s dokonalými hereckými výkony a já nemám jediný důvod nedat nejvyšší hodnocení. Přes šedesát let starý film a tak úžasný zážitek, kde můj velký dík patří zcela určitě i Billymu Wilderovi. (04.10.2013)