Josef A. Stehlík

Josef A. Stehlík se narodil 22. ledna 1909 (některé prameny uvádějí i rok 1907) v Praze jako Josef Antonín Stehlík. Už jako šestnáctiletý se rozhodl věnovat se k divadlu. Od roku 1925 získával Stehlík jevištní zkušenosti u různých kočovných divadelních společností (např. u ředitelů Adolfa Marka, Karla Želenského a nebo Josefa Burdy), první angažmá v Praze si odbyl ve Varieté Antonína Fencla.

Po roce 1945 se ještě krátce „ohřál“ v Praze v Novém divadle (1945 – 1948) a pokračoval jako herec oblastních scén: Divadlo pracujících Zlín (1948 – 1950), Městské oblastní divadlo Mladá Boleslav (1950 – 1957), Severomoravské oblastní divadlo Šumperk (1957 – 1959), Divadlo Petra Bezruče Ostrava (1959 – 1961).

Vystupoval i v kladenském Městském divadle a ve Vesnickém divadle. A aktivní jevištní dráhu zakončil v kolínském Městském divadle (1961 – 1971). Ještě ve vysokém věku hostoval na pražských jevištních Činoherního klubu (70. léta) a Národního divadla (1974 – 1976 a 1980 – 1983).

Z jeho různorodých rolí na divadle si uveďme inscenace „Strakonický dudák“ (Tomáš), „Lakomec“ (Harpagon), „Otec“ (Divíšek), „Jan Hus“ (Blažej), „Večer tříkrálový“ (Šašek), „Revizor“ (Špekin), „Měsíc nad řekou“ (Roškot), „Noc na Karlštejně“ (Arnošt), „Naši furianti“ (Dubský), „Radúz a Mahulena“ (Vratko), „Zdravý nemocný“ (Argan), „Poprask na laguně“ (Patron Toni), „C. k. polní maršálek“ (Przechtiel), „Fyzikové“ (Misionář), „Morálka paní Dulské“ (Dulský), „Lesní duch“ (Semjon), „Maryša“ (Soused), „Letní hosté“ (Pustobajka) apod.

Josef A. Stehlík vstoupil do české kinematografie už ve 20. letech v dobách němého období našeho filmu. V dramatu Rudolfa Měšťáka PRAŽSKÝ KAT (1927) s Gustavem Frištenským (jako pražský kat Mydlář) sehrál postavu lupiče (s Jindřichem Plachtou, F. X. Mlejnkem, Františkem Jerhotem a Josefem Volmanem).

K dalšímu filmování se kvůli svým mimopražským angažmá dostával jen ojediněle. Po dvaceti letech se uvedl už v poválečném zestátněném filmu jako německý voják v komedii NIKDO NIC NEVÍ (1947) Josefa Macha. A po dalších dvanácti letech jako vedoucí Sběrných surovin Šalda ve filmu PARTYZÁNSKÁ STEZKA (1959) Emanuela Kaněry.

Častěji hrál až po dalších sedmi letech na konci 60. let: farář a listonoš ve dvou filmech Evalda Schorma NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA (1966) a DEN SEDMÝ – OSMÁ NOC (1969). Až v normalizačních 70. létech, kdy odešel ze stálého divadelního angažmá v Kolíně, se začal jako penzista na plátně objevovat pravidelně v malých epizodkách svérázných dědů.

Např. cirkusák s loutkovým divadlem (JSEM NEBE), pastevec (PRINC BAJAJA), Porůzek (CESTY MUŽŮ), pacient děda Potužník (MY, ZTRACENÝ HOLKY), hlídač v muzeu (JEZDEC FORMULE RISK), straník z Lucerny (DVACÁTÝ DEVÁTÝ), skladník Maršálek (JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE!), děda hlídač (NA STARTU JE DELFÍN), vězeň (OSVOBOZENÍ PRAHY), člen panstva (NÁŠ DĚDEK JOSEF) či stařík na trakaři (PROČ NEVĚŘIT NA ZÁZRAKY).

Léta 1977 – 1979 ještě dokončil filmy VÍTĚZNÝ LID (slovenský sazeč), MĚSTO MÉ NADĚJE (strojvůdce mašinky), SÓLO PRO STAROU DÁMU (příbuzný), CAUSA KRÁLÍK (Regentík) i KONCERT NA KONCI LÉTA (havíř Meduna).

80. léta herec naplnil tituly SVÍTALO CELOU NOC (povstalec a stařík s knírkem), KONEČNÁ STANICE (Josef Magierka), ZRALÉ VÍNO (děda Skřivánek), KOUZELNÉ DOBRODRUŽSTVÍ (občan), ZELENÁ VLNA (děda s pivem), ŠÍLENÝ KANKÁN (berní úředník), JÁRA CIMRMAN, LEŽÍCÍ, SPÍCÍ (turista), ATOMOVÁ KATEDRÁLA (František Dočkal), EXPERIMENT EVA (školník), HRY PRO MÍRNĚ POKROČILÉ (stařeček), KRAJINA S NÁBYTKEM (Dlabáček), NAROZENINY REŽISÉRA Z. K. (vrátný), VRAŤ SE DO HROBU! (hlídač) a naposledy v roce 1993 ZÁHADA HLAVOLAMU (kostelník).

Několikrát ho ve filmu namluvili jiní (Otomar Korbelář, Václav Kaňkovský, Josef Patočka). Ojediněle si vyzkoušel i práci pro rozhlas, dabing, od 70. let častěji vystupoval v televizních filmech (MUŽ A ŽENA, PŮLPENNY, JEHLA, VRBA, SKLENÍK atd.) a v seriálech (BYLI JEDNOU DVA PÍSAŘI…, NEJMLADŠÍ Z RODU HAMRŮ, OKRES NA SEVERU, SANITKA, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, TŘETÍ PATRO aj.).

Josef A. Stehlík, filmový herec s šestašedesátiletou kariérou, jenž hrál v němém období i v polistopadovém filmu 90. let, zemřel v roce 1995 v Praze, ve vysokém věku šestaosmdesáti let. Neznáme ani přesný den a měsíc jeho úmrtí. Nesmí být zaměňován za pražského operetního herce Josefa Stehlíka (1908 – 1971).

Jaroslav "krib" Lopour