Přesto, že se režisér Godfrey Reggio věnuje filmové tvorbě bezmála třicet pět let, natočil „pouhé“ čtyři celovečerní filmy a dva snímky krátkometrážní. Avšak i to stačilo, aby se nesmazatelně zapsal do dějin filmu. Reggio se narodil v roce 1940 v New Orleans a vyrůstal na jihozápadě Louisiany, kde se ve věku pouhých čtrnácti let přidal k řádu Křesťanských bratrů. Zde v přísně mnišské výchově strávil prakticky celé mládí až do dvaceti osmi let. Během této doby stihl vystudovat střední a vysokou školu. V průběhu šedesátých let a na počátku let sedmdesátých se Reggio podílel na založení několika charitativních organizací např. „Mladí občané v akci“, jež pomáhala mladistvým členům pouličních gangů. Ve středu jeho zájmu však nebyla jen charita a sociální práce, ale také rozvoj umění a komunitního života. Zakrátko také zavrhl život duchovního a rozhodl se definitivně věnovat filmu.
V roce 1975 začal pracovat na svém prvním filmovém díle. Již předtím se živě zajímal o vztah technologií a člověka či vztah urbanismu a životního prostředí. Právě tyto fenomény se rozhodl otisknout ve své prvotině KOYAANISQATSI, na níž pracoval celých sedm let. Meditativní dokument nám beze slov předkládá tíživou vizi odlidštěného technokratického světa současnosti. Obrazově vytříbený snímek, k němuž složil hudbu Philip Glass se stal v mnoha kruzích senzací a získal několik ocenění z mezinárodních festivalů. Název filmu pochází z jazyku indiánského kmene Hopi a dal by se volně přeložit jako „nevyvážený život“. V roce 1988 uvedl Reggio svůj druhý film POWAQQATSI („život v proměnách“), jenž stejnou formou a opět s Glassovou hudbou komentoval život ve Třetím světě a peripetie původních kultur a civilizací. Jelikož si již svou prvotinou udělal ve světě filmu dobré jméno, zde se mezi výkonnými producenty filmu objevila taková jména jako F.F.Copolla, George Lucas, ale také veteráni béčkových filmů Menahem Golan a Yoram Globus.
O rok později Godfrey režíroval video pro německou synth-popovou legendu Alphaville, a sice ke skladbě Patricia´s park z alba The Breathtaking Blue. Video se pak objevilo společně s dalšími z tohoto alba na kompilaci SONGLINES. V roce 1991 Reggio uvedl krátkometrážní film ANIMA MUNDI oslavující přírodu a rozmanitost života na zemi. Tento zřejmě jediný pozitivní Reggiův snímek vznikl na zakázku italského módního domu Bvlgari a byl určen pro Světový fond na ochranu přírody (WWF), konkrétně pro program zachování biologické diverzity. Hudbu pro film opět vytvořil Philip Glass. V roce 1993 byl Reggio přizván, aby se podílel na rozvoji školy pro výzkum a produkci umění, technologií a masmédií, jíž financovala společnost Benetton. Institut zvaný Fabrica na předměstí Benátek svou činnost zahájil v roce 1995. Ve stejný rok Reggio uvedl krátký film EVIDENCE, jenž reflektoval život dětí v moderní společnosti, samozřejmě s hudebním doprovodem z dílny Philipa Glasse.
V roce 2002 Reggio završil svou tzv. Qatsi trilogii uvedením snímku NAQOYQATSI („život jako boj"), v němž ventiloval své depresivní vize o vládě moderních technologií nad lidmi. Dle slov režiséra má pesimistické vyznění filmu však diváka přivést k očištění a nikoli k zármutku. Zajímavostí je, že NAQOYQATSI bylo u nás uvedeno v rámci přehlídky Projekt 100 v roce 2003 a film přijel do Čech režisér uvést osobně. Další celovečerní film byl dlouho obestřen tajemstvím, po nějaký čas se spekulovalo o projektu jménem Savage Eden. Nakonec po dlouhých jedenácti letech vzniká teprve čtvrtý Reggiův celovečerní film jménem VISITORS, kde se režisér opět věnuje svému oblíbenému tématu, a sice vztahu technologií a člověka. Film je pro jeho tvorbu netypicky černobílý, klasikou ovšem zůstává hudební doprovod Philipa Glasse. Reggio se kromě filmové tvorby věnuje rovněž přednášení na vysokých školách v oborech filozofie a samozřejmě filmové režie, v USA je také činný ve veřejném životě, když se otevřeně věnuje některým společenským problémům.
Josef "J.Connor" K
