Gabretta

Film se natáčel na severu Islandu poblíž okružní silnice 1, a to v oblasti mezi Akureyri a jezerem Mývatn – na farmě Mýri. Farma je samém konci silnice 842, ta od farmy pokračuje jako F26 a vede přes centrální vysočinu dál na jih, kde se po cca 280 km (už jako silnice 26) kousek za obcí Hella napojuje na silnici 1. V blízkosti farmy se nachází vodopád Aldeyjarfoss. Most přes řeku Skjálfandafljót (čtvrtá nejdelší řeka na Islandu), který se ve filmu objevuje, spojuje silnici 842 se silnicí 844. Osídlení zdejší oblasti v údolí Bárðardalur se řadí mezi nejstarší na Islandu.

Některé ze záběrů pro film byly natáčeny od 4. do 12. listopadu 1964 na letišti ve Tchořovicích (okr. Strakonice). V souvislosti s natáčením bylo v obci ustájeno šest koní a uskladněno šest letadel Svazarmu.

Film byl ještě před svou oficiální premiérou (7. června 1968) promítán v Blatné, a to hned ve třech termínech – 4., 5. a 6. července 1968.

Píseň, kterou pro film nazpíval Oldřich Nový, se jmenuje „Kdybych já byl náměsíčník“.

Předlohou 4. dílu s názvem „Otisky prstů“ se stal skutečný případ z 20. let 20. století. Dne 19. října 1927 se neznámý pachatel vloupal oknem do spořitelny ve Smolnici, kde vyloupil pokladnu. Pod rozbitým oknem se našly střepy skla s otisky prstů Aloise Košťála. Ten v té době ovšem seděl v pankrácké věznici, odkud byl propuštěn až 27. 11. 1927. Při dalším šetření kriminalisté zjistili, že úlomky skla zajištěné na místě činu nepocházejí z rozbitého okna, ale donesl je tam Košťálův spolutrestanec, který byl před touto loupeží propuštěn na svobodu. Alois Košťál se tímto způsobem snažil obelstít daktyloskopii. Právě kvůli otisku svého prstu byl totiž odsouzen za vyloupení pokladny, které provedl v dubnu 1924. [Zdroj: Svět ženy]

Epizoda zachycuje skutečnou událost - smrt psovoda ve službě. Šestadvacetiletý strážmistr-psovod Alois Tauber byl zastřelen 2. srpna 1931 při obléhání statku v Koterově, v němž se ukrýval pachatel pokusu o vraždu velitele četnické stanice ve Starém Plzenci. Obětí zásahu se stal i Tauberův služební pes, německý ovčák Arco. Událost byla o to smutnější, jelikož strážmistr Tauber měl krátce před svatbou.