Posledné recenzie (2 148)
Grand Tour - One for the Road (2024) (epizóda)
Nároky stranou, chtěl jsem co nejvíc času s touhle trojkou moronů a dostal jsem 130 minut nostalgického tripu nádhernou krajinou bez zbytečných krkolomných pičovin, naopak se spoustou skvělých slovních gagů a posmutnělé chemie lidí, co spolu projeli svět a každý vtip dělali v životě už desetkrát, aniž by ztratili humor. Dojem, že ani po těch letech nepůsobí interakce Clarksona, Hammonda a Maye vyčpěle, je dostatečně unikátní na to, abych se po handshaku rozbrečel a vesele opečovával ten naditý pytel krásných, debilních, nekorektních a neandrtálsky pubertálních rozkoší. Sbohem, hovada, dal jsem si k tomu na cestu hned dvě...
Rebel Ridge (2024)
Strhující soustředěný nástup postavený kolem jednoduché premisy náhodného kolemjdoucího zataženého do policejní šikany, nádherný build-up vrcholící scénou s restartem modemu... a pak trochu rozpačitá druhá polovina, která se pokouší o složitější motivaci i elaborované schéma spiknutí... a najednou se ta Saulnierova semknutost trochu vydrolí a film, který byl slow burn je najednou spíš burn too slow. Scénář víc sází na náhody a mechanismy, které mají pospojovat jednotlivé motivy, ten pocit jednoduché žánrové satisfakce se už ale nevrátí. Aaron Pierre je každopádně objev jako kráva. Fakt Rambo meets Reacher. Dejte mu seriál. Bacha na chlapy, co nemrkají. Silné 3, slabší 4.
The Apprentice: Příběh Trumpa (2024)
Abbasi odvedl solidní režijní práci, když příběh Trumpa vypráví stylizovaně s proměnlivou dobovou patinou a nenechá se svádět potenciálem příliš glamorous podívané o (duchem) chudém bohatství. Má to sebejisté herce, dobrý rytmus v těch fragmentech, Shermanův scénář je ale opravdu hodně povrchní a opatrně klouže situacemi. Filmu tak chybí nějaký větší catch nad rámec shrnování faktů a domněnek, které jsou veřejně známé. Naštěstí je tu dominantní skvělá rovina s Cohnem, kterou nekompromisně táhne manicky ponořený Jeremy Strong. Seb si odehraje svoje, ale proti tomuhle portrétu stvořitele pragmatického monstra, které požírá svého tvůrce a bere si z něj jen to nejhorší, vlastně moc nemá šanci. Cohnovo finále je dojemné a zdrcující, což vynikne obzvlášť ve filmu, který je jinak "jen" slušný a nebulvární biopic.