WANDRWALL

S odstupem času to je přece jen hodně dobová zábava.

Mě se film, přes jisté výhrady, líbil. Jisteže největší výhradu mám k závěru, který je  patetickým schvalováním nové doby, která zabrání vykořisťování člověka člověkem, a nastolením spravedlivějšího řádu světa. Na úvod je hezky zpracované téma velké hospodářské krize, v 30. letech 20 století.  Do ní je zasazený příběh dvou mladých lidí, kteří se popasovávají s problémy osobními, i vnějšími.

Tenhle příběh mě tedy vůbec nechytl. Nevím, co bych na tomhle snímku mohl zaobdivovat. Hra na válku, vše v pokojových kulisách. Ani V. Dlouhý mě nezaujal. Postrádám v tomhle televizním filmu dobře napsaný příběh. Třeba je ale kniha zajímavější.

Pohled na stárnoucí herce mě na pohodě nepřidává. Proto se tomu vyhýbám, a dobře dělám. A přece náhodně jsem tenhle film viděl, a byl z něho v šoku. Jak může hrát žena ve věku již pomalu prababičky sexy štabajznu? Pro koho je ještě E.B. žádoucí? Je už jen k politování? Ne. Dost diváků v ní vidí to, co hrála. Nejujetější je to v rakvi, kde stále je nad věcí, což při ladění celého filmu je opravdu tryskní.

Milé dílko, neprávem přehlížené. Překvapilo mě na youtube v jak dobré kopii tam film mají. Na to, že je z roku 1934 nebývale zachovaný film. Obsah je vcelku svěží, herci hrají s gustem. A Fanda Mrázka jsem si mohl konečně více vychutnat, protože v tomhle filmu dostal nebývale velký prostor pro své kreace.

Kde nic tu nic, a majednou takové dusné drama. Jak se člověk musí rozhodnout v jediném okamžiku, jak se správně zachovat. A přece jde o rozhodnutí, které může ovlivnit zbytek jeho života. Seděl jsem po shlédnutí toho filmového konce jako zařezaný, a přemýšlel, co bych udělal. kdybych se v podobné situaci ocitnul sám.

Zážitek z tohoto filmu mám dobrý. Dýchlo na mě napětí, zaujalo mě, že celý film se až na drobné vyjímky odehrával ve vlaku, a nepostrádal pro mě ani potřebné napětí. Dostal mě do mírně mrazivého rozpoložení, jak jen dopadne, když se vlak se zbytkem cestujících (zůstalo jich tam nakonec jen šest) naplno rozjel, přestal zastavovat, a stojí před námi otázka - jak to dopadne? Konec dobrý, protože vdovec našel ženu, jeho synek mámu. Viděno na youube.

Film mě vtáhl do svého děje, jak se mi to ne vždy daří. Konec sice pořádný happy end ale to mi nevadilo. Film jsem shlédl na youtube, jako většinu filmů, na které koukám v poslední době. Sice tu a tam film vrže, ale o mi až tak nepřekáželo v hodnocení za tři hvězdičky, které dávám nadějným režisérům, a taky většinou pokud bych chtěl film ještě znovu vidět. Film si ale na nic nehraje, role jsou civilně podané, žánr naplňující.

Film vyloženě pro ženské. Pustil jsem si ho při jiné činnosti snad třikrát, ale dívat se na okoukané ksichty, tutam prošpikované méně známými je pro mě nuda. Proč nuda? Stále se opakují v mimice, gestech. A cože si tak pozoruhodného povídaj? Nic co by člověk nezažil, či neměl ozkoušeno. Spíše mě zaujalo, jak se tak koukám na to co ti dva tvůrci už vytvořili, tak že je to stále baví, a nepolevují, ba spíše naopak... Unudit nás k smrti - to je jejich cíl?! Ale v čem se režisér zlepšil, tak určitě po výtvarné stránce, v umění tajmingu, taktéž mu jde skladba scén lépe, než v jeho dřívějších filmech. To ano, to je neoddiskuvovatelné, ale myslím si, že je to málo. Kolik ale jen času stojí příprava filmu, od námětu, přes scenář, až po realizaci, to vše si uvědomuji, a obdivuji v tomhle týmu, o to víc mě ale mrzí, že jejich filmy nemají takový divácký zájem, jako třeba filmy Troškovi. Ale možná to stačí k tomu, aby pracovali naplno dál. U Petra Jarchovského ale obdiv i za to, že vedle své slušné psavosti, tak je i vedoucím katedry scenáristiky a dramaturgie, což mu uřízne taky dost času. Sice se mi v podstatě jejich filmy nelíbí, ale mají své fandy, tak proč b nedělali dál, když je dneska tolik televizních kanálů, a ty je třeba krmit nejen seriály, a oslavnými dokumenty, ale i hranou tvorbou.

Komická mi nepřišla žádná scéna. Ani narážky typu - potřebuji. prosím, přidat. Jistěže ne peněz, ale práce, což je jev i dneska, značně nezvyklý. , Celá "nekomedie" se nese v duchu živelně žijícího staršího doktora, a klidného a laskavého mladého, exotického lékaře, který mu přísahá, že je jeho žák, on je mistr, a tak tomu bude možná i deset let...Za tím "žákem" se pacienti postupně hrnou, a od toho staršího odvracejí. Dejme tomu. Za mě jen jedna hvězdička, protože jiným, dle mého soudu i zajímavějším, či závažnějším dílkům dávám dvě, i více.