Kakho-oto

Jeden bizarní krvák o údajném mučení a vraždění unesených lidí bohatými a extrémně úchylnými sadisty v opuštěném továrním objektu na Slovensku evidentně nestačil. Jak by také ano, když první díl vydělal velký balík. Diváci na celém světě mohli opět spatřit řadu českých lokací a několik místních herců, na druhé straně takřka neznámých. V pokračování Hostelu jsme se dozvěděli, že zvrácený podnik vede ruský mafián Saša, kterého si střihl Slovák Milan Kňažko (dle svých slov se tak Rusům pomstil za okupaci z roku 1968 - no comment). Jeho výraznou pomocnici Axel si zahrála Finka bulharského původu Vera Jordanova. Axel se podařilo k cestě na Slovensko zlákat tři mladé Američanky. Stejně jako v prvním dílu, kde se jednalo o tři mladé muže, přežije jeden hrdina/hrdinka. Nutno dodat, že přeživší z prvního dílu je zlikvidován na začátku pokračování. Za mě bylo tohle zbytečné, alespoň osobně bych Paxtona nechal přežít. První z Američanek je zmasakrována paní Báthoryovou – inspirace krvavými legendami o koupání Alžběty Báthoryové v krvi mladých dívek více než zjevná. „Moderní Báthoryčku“ si zahrála brněnská herečka Monika Maláčová, která kromě tohoto filmu působila a působí „pouze“ v divadle a v televizních projektech. Druhý díl sice dopadl celkem zajímavě, ale osobně jsem litoval, že tentokrát přeživší hrdinka zlikvidovala jen tři parchanty. Vzhledem k české stopě, která pro mě dělá tento film zajímavějším, uděluji i druhému dílu slasheru Hostel tři hvězdičky.

Na film jsem se podíval teprve nedávno, poněvadž mučení (i když „jen“ hrané) není rozhodně něco, co by se mi líbilo. Film jsem si nakonec stáhl a pustil hlavně kvůli jeho českým stopám, tj. místům natáčení a některým hercům. Velice mě překvapil Jan Vlasák v roli úchylného „chirurga“, méně už Petr Janiš v obdobné roli, protože jeho vzhled ho k podobným postavám předurčuje. Vlasák několikrát tvrdil, že dopředu o své roli ani o ději filmu v podstatě nic nevěděl. Také se hájil tím, že se film inspiroval obdobnými událostmi z Asie. No nevím, našel jsem jen Rothovu poznámku o tom, jak na internetu našel nějaký link z Thajska, kde se psalo o vyvražďovací dovolené (viz zajímavosti k tomuto filmu). Vlasák taky něco jiného řekl v době natáčení filmu či těsně poté, něco jiného pak tvrdí o filmu v posledních letech. Každopádně film (stejně jako jeho pokračování) ukázal, že za peníze i čeští herci, včetně těch renomovanějších, jsou schopni hrát i v béčkových krvácích. Líbilo se mi, že hlavní hrdina Paxton odpravil několik naprosto amorálních a zvrhlých bytostí. Na druhé straně nevím, co si mám myslet o dětském gangu vedeném cikánským hochem. Rothův slasherový horor je velmi bizarním snímkem. Objektivně filmu nelze udělit více než dvě hvězdičky, avšak vzhledem k výrazně české stopě dávám Hostelu hvězdy tři.

Film není špatně natočen a nenudí, ale hlavní postavě fandit nemůžu – vždyť bagatelizuje činy islámských teroristů. Na jedné straně tvrdí, že vězni v Guantanámu a Abú Ghrajb nebyli žádní teroristé, na druhé straně obhajuje bombové útoky proti restauracím...

Tak nudný western jsem snad ani neviděl, nedokázal jsem se podívat na celý film – prostřední část jsem neviděl, proto nemohu udělit ani jednu hvězdičku. Film je zajímavý jenom tím, že v něm hrají představitelé "Žofreje" a Angeliky. Film navíc natočil Robert Hossein alias "Žofrej". Zatímco němečtí a španělští filmaři využili španělskou Almérii pro natočení filmů Divokým Kurdistánem a V říši stříbrného lva, jejich francouzští a italští kolegové o pár let později ve stejné části Španělska natočili western. Byl bych rozhodně raději, kdyby místo tohoto, dle mého názoru naprosto zbytečného filmu, vznikl původně plánovaný šestý díl Angeliky.

Taková tragikomedická německá road movie, na níž zaujme velmi dobrý výkon Davida Krosse v roli retardovaného Simpela. Film bych si asi podstatně více užil, kdybych ho viděl v české nebo německé verzi. Bohužel, ke stažení byla německá verze, kterou ale překrývá polský "dabing" jednoho polského herce. Velmi pěkné role pro Fredericka Laua a Emilii Schüle, a navíc dobře zahrané.

Natočené to rozhodně není špatně, nebýt "morálního vyznění" dal bych možná i čtyři hvězdičky. Patřím k těm, co si myslí, že vyloženou lež nejde nikdy kladně hodnotit. Paní Sosnarová, jejímž příběhem se tvůrci filmu Svatá inspirovali, si vylhala věznění své osoby v sovětském gulagu. Navíc kniha o jejím smyšleném utrpení, napsaná bývalým komunistickým publicistou a scénaristou (sic!), na sebe strhla obrovskou pozornost, takže osudy skutečných obětí gulagu o to více upadly do zapomnění. Naštěstí Sosnarová alespoň nikdy nezískala od českého státu finanční odškodnění. Strachův film jí však svým způsobem postavil velmi pochybný pomník. Film měl skončit tak, aby se hlavní hrdinka alespoň trochu styděla, ale tady se na její stranu nakonec přidala novinářka, jež jí chtěla nejprve záměrně odhalit jako lhářku.

U tohoto seriálu mě mrzí, že natočili jen jednu řadu. Zajímalo by mě, jak se po roce 1973 dále vyvíjely kariéry a životy Johna Bentleyho a Petry Andropovové, v jejím případě kariéra u KGB z pochopitelných důvodů pouze stagnovala, jak jasně naznačil závěr první řady, především osmý díl. Emilia Schüle i v americké akční produkci prokázala, že je skutečně herečkou s velkým H. Velmi přesvědčivá byla také v akčních scénách, které podle jednoho rozhovoru točila bez dablérky. Dějová linka z roku 1973 mě bavila na seriálu nejvíce, hodně povedený byl také děj okolo zestárlé Andropovové (G. Scharniztky) a korejské "Cikády".

Je to blbina, ale až tak strašné hodnocení si nezaslouží (v únoru 2024 18 %). Doslovný překlad originálního titulu: Hrdinové – Když tě tvá země potřebuje. Moje velmi oblíbená Emilia Schüle zde moc často nevystupuje, její někdejší partner Jannis Niewöhner hraje toho blbého "hackera", který furt utíká. Chvílemi mě film bavil, jiné sekvence mě zase nebavily vůbec. Jistou akčnost snímku sráží značná nekvalita scénáře a nepřehlednost. Cca 40 %.

Tento film má solidních 73 procent, zatímco výborný Old Shatterhand jenom 69 procent? To se Vám tak líbí "Rambo na Divokém západě" nebo zastřelení padouši lítající vzduchem? Za mě je Keoma poměrně zábavný western, který má však jen pobavit. Nerealističnost snímku je k vidění od začátku do konce, podle něho jsou filmové mayovky mnohem realističtější a většinou i lepší. Apropos tento rok má vzniknout pokračování filmu, tedy po 48 letech...To jako fakt? Obávám se, že film Keoma rises bude strašná blbost.

Pokud chtěli tvůrci točit film v krajině podobné "apačérii" (především Nové Mexiko, Arizona a nejsevernější části Mexika), tak měli se španělskou Almérií celkem dobrou ruku. Apači žili především v pusté a nehostinné krajině, to je fakt.  Apropos ve stejné oblasti před 60 lety Němci natočili filmy Divokým Kurdistánem a V říši stříbrného lva. Oblečení Apačů hodně připomíná prérijní indiány (prerijní Apači byli také, ale bylo jich moc málo), avšak aspoň mají červené čelenky, které nosili především čirikávští Apačové. K ději filmu: dobrodružný příběh pro děti, bohužel však ne moc pro dnešní děti. Něco úplně jiného než trilogie Vinnetou z roku 2016. S dílem Karla Maye má tento film společné jen pár postav, kmen Apačů a Vinnetouovo pokrevní bratrství s bělochem. Na druhé straně jsem rád, že němečtí tvůrci pojmenovali náčelníka jako Inču-čunu a jeho děti Vinnetou a Nšo-či. Podle mého důstojným způsobem dali dnešním dětem v Německu najevo, že existuje taková postava. Některé děti to určitě zaujalo a pár z nich třeba i sáhlo po opravdové knižní mayovce. Se skutečnými dějinami divokého západu a bojů indiánů s bílými dobyvateli nemá film moc společného, poněvadž děj filmu je velmi naivní, což je dáno snahou natočit klasický "dětský dobrodružný" film. Herci byli vybráni dobře a tvůrčí tým odvedl profesionální práci. Je s podivem, že knihy k tomuto filmu byly v Německu staženy z distribuce a označeny za rasistické (sic!).