dhejbal

Mám pocit, že v historii kinematografie to Rusům ještě nikdy nikdo takhle nenatřel. Návštěva u Dmitrije a jeho paní, nebo co mělo být to stvoření s kachním zobákem zač, na to jsem fakt zíral s vykulenýma očima. Celkově mě dost bavilo, jak se ten film poměrně dlouho tvářil, že to bude takové vcelku normální sociální drama o nešťastném dělníkovi, který se musí vydat za prací daleko za hranice, načež se tam bez varování postupně začínají dít neskutečné bizarnosti.

Další ze snímků o lidech s autismem, jejich začlenění do společnosti a navazování vztahů. Řekl bych, že tento film našel tu správnou polohu mezi posmíváním se autistům za jejich leckdy nespolečenské chování a přehnaně soucitným pohlížením na ně jako na lidi s nějakým nedostatkem. Skvělý zážitek ve Varech umocnilo setkání s hercem Brandonem Polanskym, který přišel před projekcí ke kinu Drahomíra pozdravit návštěvníky čekající ve frontě. Po filmu si pak s každým divákem podal ruku. Takových hostů na festivalech není nikdy dost. Herce jako Polansky, ač nejsou nějak notoricky známí, potkávám mnohem raději než viditelně otráveného a neochotného držitele Oscara.

Sympatický divnofilm o punku v Británii a jeho střetu s mimozemskou kulturou. Velmi příjemné zpestření festivalového programu na 52. ročníku Varů.