hrumsrt

Cronenberg, který potlačuje Cronenberga.. V tomhle případě za upozaděním hlavního strůjce snímku Davida Cronenberga stojí především samotná předloha od Stephena Kinga, díky níž si nemohli tvůrci příliš pokoušet svoje představy, anebo z ní přímo vybočovat.. Příběh jako z Věřte, nevěřte kdy se Johnny probouzí, když k němu přibíhá jeho starší verze rodičů, aby mu pověděli, že byl pět let v kómatu a život jaký znal už není. Johnnyho sny jsou pryč a v novém světě není o jeho o pět let zaseknutou verzi místo.. Jenže Johnny se nevrátil stejný, nýbrž získal dar vidět napříč časem, co jiní nemohou, anebo už zapomněli. Je tak jeho povinností využít nové schopnosti k dobru lidstva, pomáhat komu jde a třeba i chytit místního vraha, se kterým si policii už dlouho neví rady.. Mrtvá zóna trošku nuceně kombinuje sci-fi osobní Johnnyho linku s kriminálním příběhem, čímž ubírá prostor rozvoji hlavního hrdiny, na druhou stranu dává mnohem originálnější snímek, který obměňuje žánrovou strukturu i v tak tematicky zaměnitelné podobě.. Svižná podívaná se skvělým Christopherem Walkenem v titulní roli, která v závěru vyloženě potěší! 70%

Cronenberg, který dělá že není Cronenberg.. Slizké a zvrácené drama o dvojčatech Mantleových, kteří oba vypadají jako Jeremy Irons, oba žijí v jednom domě, oba dělají tu stejnou práci, ale nikdo ve skutečnosti neví, že jde o dvě osoby. Proč nespojit zásluhy dvou do pověsti jednoho.. Bratři Elliot a Beverly jsou nerozeznatelní (pouze pro diváka podle účesu), ale oba vynikající v něčem jiné. Beverly je vědecký a lékařský génius, který ve svojí gynekologické praxi přináší život, kde už by ho ostatní zavrhli. Neustále posouvá svůj obor vpřed, k čemuž navíc vymýšlí nové neortodoxní nástroje a metody. Zatímco Elliot je spíš přes politiku a řečnění, díky čemuž může tím nejlepším způsobem prezentovat bratrovu práci a vydávat ji za svou.. A když už sdílí svůj profesní život, proč podobnou kličku nerozšířit i do osobní roviny, kde stačí úspěch jednoho a mají možnost oba.. Jeremy Irons hraje jako o život a svoji rozdvojenou osobnost perfektně odděluje nebo spojuje dle potřeby příběhu.. Když s příměsí Cronenbergovské zvrhlosti a psychologických her je Příliš dokonalá podoba skoro bezchybně metodicky vedený proces.. Jen co je příliš dokonalé, není dostačující, což potvrzuje častá přítomnost prázdnoty. Šikovně odvedený nápad, který podtrhává lidskou fascinaci vlastním tělem, jenž se ale vyvíjí až příliš tematicky konvenčním způsobem.. P.S. Věřím pověře o Ironsovému Oscaru.. 70%

Cronenberg z časů, než z něj byl Cronenberg.. Max Renn je ředitel jedné obskurní televizní stanice, která poutá diváka tím, že nemá žádný etický kodex a najdete na ní kdejaké obskurnosti. A jednou takovou je i kazeta jménem Videodrom, na níž vidí nahrávku brutálního násilného aktu, který by měl mířit spíše na policejní stanici než do televize.. Max je kazetou pohlcen, přehrává si ji pořád dokola a přijde i na to, že by si násilí sám chtěl v životě více vyzkoušet a začne ho vměstnávat do ostatních vztahů. Až najednou už sám není schopný rozeznat do kdy jen sní o Videodromu, a kdy se na něj přímo dívá, ba že jde o realitu nebo fikci.. James Woods jako halucinacemi ovládaný Max dává Videodromu nutnou tvář a to prodírání množstvím obskurních praktických efektů si užívá.. Minimum nechutností, šikovný námět, který dokonce povznáší několik příběhových nadstaveb.. Fajn oslava videokazet a doby, kdy pirátství byla schopnost a ne otázka zapnutí internetu.. 70%

Po dvou a půl letech se Denis Villeneuve vrátil s druhou polovinou svého osudového projektu. Díla, které pro něj od začátku znamenalo sen, k jakému by přál jako fanoušek jednou dojít, až nakonec dostal možnost si ho pro sebe připravit sám.. Kniha Franka Herberta Duna je pro sci-fi filmaře něco jako bible, zkoušelo ji připravit tolik jedinečných tvůrců, když každý po svém selhal a stejně je jejich verze obrovskou filmovou metou. Nejznámější verzí není Lynchova Duna z osmdesátých let, nýbrž Lucasova velmi nevěrná adaptace jménem Nová naděje (později Star Wars: Nová naděje) a zatímco se Lynch alespoň snažil dostát Herbertově předloze a jako nejschopnější filmař tehdejší doby se úkolu nechtěl vzdát, tvůrci prvních Star Wars svoje schopnosti odhadli dost rychle a Herbertovu předlohu vykastrovaly na pouhé motivy, jež si pak přenesly do svojí vlastní značky. Že i to stačilo, dnes už víme, že pouhý nástin kouzla Herbertovi Duny dokázal změnit filmovou historii a dalším generacím dal možnost vyrůstat ve světě v předaleké galaxii, aniž by kdokoli z nich věděl, komu za to mají děkovat.. Tížené satisfakce a uznání se Herbert dočkal až nyní prostřednictvím dostatečně režijně vytočeného Villeneuvea, který si adaptaci vzal jako svůj kariérní vrchol, jaký sice nikdy neplánoval natočit, ale když už stál v takové pozici, musel se příležitosti chopit a sám sobě a všem fanouškům předlohy a světa Duny ukázat její krásu.. Komplexní příběh světa na písečných rozvalinách se nedá odvyprávět za jeden večer, a tak Villeneuveho plán rozhodně nebyl skončit jen u jednoho filmu, na který dostal od Warnerů prostředky. Musel tak přijít před dnešního diváka s relativně zastaralou značkou jejíž sláva v novém tisíciletí moc nezářila, jejíž každá adaptace přinesla jen další vlnu pochyb o její proveditelnosti, a především porazit každou překážku, jakou mu doba hodila do cesty.. První díl šel do kina za končící vlny pandemie Covidu-19, kdy se diváci báli chodit do společnosti, a navíc byl současně poslán na streamovací platformy HBO, kde si jej každý mohl skoro zadarmo sehnat. A přitom Villeneuve potřeboval, aby první film finančně uspěl a on mohl naplnit realizaci svých vysněných plánů. Ale povedlo se, diváci chodili, z Duny se stal hit roku a pokračování nestálo nic v cestě. Ale aby neměl Villeneuve vyhráno, přišla zase stávka scénáristů, která jeho druhou část Duny odvála o půl rok později. Jenže téhle cestě nic nezabrání a koření musí proudit.. Druhá část epického příběhu o pádu a vzestupu rodu Atreidů následuje vybudovanou expozici prvního filmu a divákovi servíruje cestu Paul Atreida za svou pomstou. Rod Harkonnenů zradil velké rody planety Arrakis, rozprášil ambiciózní konkurenční rod Atreidů a už nic mu nebrání v cestě za podmaněním si těžby koření. Jenže nebyla to čistě odvedená práce, Paul Atreides přežil a utekl  na jih planety do pouště odkud spolu se zdejšími lidmi Fremeny plánuje plán odplaty.. Druhá Duna není tolik slibovanou zbývající akční polovinou k předešlému filmu, a naopak dost dlouho následuje tempo z minula. K výstavbě světa Duny se přidává výstavba samotné mytologie ústřední postavy Paula, který jak se ukazuje není jen tak obyčejný potomek jednoho skoro rozprášeného rodu. Na cestě s písečnými lidmi Fremeny poznává vlastní úděl a zjišťuje skutečnou podstatu samotných zákonitostí planety. Ochutnává zakázané koření, jezdí na písečných červech a na vlastní kůži prožívá příběhy o Fremenech, jaké odmala tolik zbožňoval.. Ukazuje se, že věci nejsou tak jasné, jak se zdálo, že Harkonneni nebudou tak černobílý a cesta k moci skrze Fremeny může znamenat spásu jeho věci, ale nikoli celé planetě. Původní postavy konfliktu se vrací a vyrovnávají znepřátelené strany, z nichž jasně vystupují aktéři, kteří doposud pouze intrikovali zpoza jiné.. Mytologie světa Duny hýbe příběhem a dělá cestu našich hrdinů osudovější než se vůbec zdálo, z čehož vychází nejedno dějové odhalení, jaké vrhá na postavy a uplynulé události zcela jiný rozměr.. Druhá Duna baví a přidává, kde ta předešlá nemohla a čekala na nutné informace. Zosnuje další spiknutí, posouvá vládcovské tahy a vnáší rozběhnutý příběh do cílové rovinky, aby pak divák zjistil, že tímhle to teprve začíná.. Ne, Duna: část druhá tuhle cestu nekončí, odpovídá na mnohé, ale podsouvá nové motivace a odvrací postavy od původních cílů.. Technický vrchol filmu pro 21. století, který exploruje svět, do něhož se chcete instantně vrátit a přijít všemu na kloub a pochopit, že přece tohle je součást něčeho většího. A teď jen zbývá zjistit čeho. Jednou budu vzpomínat, jak seděl u toho, když Paul osedlal písečného červa, jak překonal smrt, a jak vyrazil dech snad každému, kdo si myslel, že má tenhle konflikt přečtený. Zatím je Duna jen krok před zbytkem.. /viděno v kině/ 100%

Brutální, špinavý horor o zabijáckém klaunovi Artovi, který vystupuje z kanálu společnosti, aby bezrozdílně zabíjel.. Je Halloween, dvě mladé slečny právě přejíždí z mejdanu do postele, aby stihli zítřejší zkoušky, když tu narazí na dalšího klauna. Jenže tenhle bude jiný, tohle je Art, klaun v bíločerném makeupu, jehož humorem je trhat lidi na kusy.. Malý nenápadný (lehce televizní) horor, který se letos dočkal už třetího dílu, se vryje do paměti mírou brutality, jejíž sršící krev je jediným světlem v tomhle špinavém prostředí, kde se ani klaun nesměje.. 50%

Nenápadná netflixovská žánrovka, kterých dnes streamovací gigant už tolik nezvládá protlačit na přední místa, i když právě takové snímky mu ruku v ruce se popkulturními seriály udělaly jméno. Než na sebe po dlouhé době upozorňuje až hororový thriller Nehýbej se.. Premisa o setkání ženy, která nad útesem přemýšlí zda má v životě ještě pokračovat, a sériového vraha, jež si vyrazil na víkend po čase opět uvolnit společensky nepřijatelné chování, zde funguje poněkud odlišně něž by divák mohl čekat. Ano, žena tak má možnost skutečně nahlédnout smrti do tváře a znovu přehodnotit svůj záměr se k ní svépomocně připojit dříve, ale vrah, který po celou dobu vykazuje osobnostní rozkol a ukájení vlastní zabijácké potřeby, jemuž stačí zabít člověka, který chce zemřít, to je málo. Podobně jakoby existoval sériový vrah, který se ukájel tím, že strká lidi stojící na kraji mostu hodlající skočit, k čemu taková vražda je.. Nehýbej se stojí na interakci dvou postav, jaké si nemají moc co předat, anebo je poselství dané už ze synopse, tak či tak to není dost, i proto jejich diskuse nemá moc východisko a snadno sklouzne k vzájemnému soucitu a empatii.. Herecky nevýrazná spotřebka, kterou navíc musí půlka ansámblu uhrát jen očima, na což ve všech rolích stejně rozpolcený Finn Wittrock nemá jak navázat.. Neurazí, nenadchne, načež instantně zapadne hluboko do zákoutí netflixovského katalogu.. 55%

Výtečná francouzská festivalovka následuje vyšlapanou cestičku nedávných Tří mušketýrů a opět svojí historicko-stylizovanou formou zapisuje další poctivou filmařinu.. Konec bouřlivého 19. století plné změn přináší příběh vhled do šermířské komunity, kterou zneužije pro svoje vlastní nahlédnutí na jiné společenské neduhy - genderovou emancipaci.. Na ztrátě utrpí nejprve čest nedorostlého mladíka, který si myslí, že ohánět se kordem nebo zbraní je dovednost jako každá jiná, omyl. A aby na ztrátě neutrpěla čest jeho šermířského mistra a strýce Lacazeho, nemůže rozepře skončit u jednoho prohraného souboje.. Dobová exkurze do světa, kde zranit mužské ego znamená předem přijmout řezání do (první) krve, snadno uhrane charizmatem hlavních protagonistů a osobní motivací, jaké je pohaní. Jen škoda, že ve stylovém řezání se kordem vidí hrdinka Marie konečně i cestu k uznání rovnosti mezi pohlavími.. 70%

Šikovná žánrově přikrášlená ukázka problematiky cestování časem. Co totiž je touha všech, mít možnost pohybovat se na toku času je podle mnoha vědou říznutých zdrojů mnohem odpovědnější loterie plná dodržování složitých pravidel, kde na každém rohu čeká jeden paradox za druhým.. Uvězněni v čase nabízí příběh několikanásobné časové smyčky, do níž vstoupí hlavní hrdina Héctor. A co zprvu pro hlavního hrdinu připomíná pouze odlesky jeho vlastního života, co působí jako odraz jeho minulého života jehož se stal jen divákem, má v jádru mnohem sofistikovanější vysvětlení, které do sebe řadou hororových propriet šikovně zapadá.. Komorní drama o pár hercích, které Vás drží ve svojí mysteriózní pasti, kde jediným soupeřem je čas.. 70%

Základ nazisploition, který před skoro padesáti lety pobouřil diváckou obec.. Ilsa je nacistická dozorkyně ve vězeňském táboře, vyžaduje kázeň a využívá svoje svěřence k pokusům na lidském těle, aby se mohla zapsat do dějin třetí říše jako slavná vědkyně, nikoli pouze vojenský důstojník.. A tak zkouší, jakou bolest snese židovské tělo, kolik "lásky" je v noci schopno předat atd. čehož všeho se přímo účastní, buď dohlíží na procedury, anebo přímo ona testuje rozmnožovací dovednosti vězeňského obecenstva.. Ilsa je symbolem nacistické uhlazenosti, když v upnutém (latexovém) oblečku dohlíží na svůj tábor a přitom po nocích předvádí vybraným jedincům svoje tělesnou nadřazenost.. To vše jen aby Führerovi přinesla nějaké nové informace, či vědecké posuny, aniž by si přiznala jakékoli osobní potěšení.. Ilsa: vlčice SS balancuje na soft pornografii, aby ji vzápětí proměnila do lehkého gore.. Drsné, neučesané a ještě stále vzhledem k realitě dost při zemi.. 60%

Je to už 25 let, co Lola běžela o život a v Německu tak dali vzniknout jednomu z nejlepších akčních filmů všech dob. Audiovizuální nádech punku ve trojité videoherní smyčce.. Německo. Berlín. Manni ztratí 100 000 marek, které musí za každou cenu doručit šéfovi, jinak to s ním špatně skončí. Ale Manni peníze ztratí a aby zůstal naživu nezbývá než jednat a vykrást obchod s potravinami.. Německo. Berlín. Lola je dcera, co se vzpouřila otci bankéři a šla vlastní cestou života, kterou sdílí s Mannim. A je ochotná udělat všechno, aby doručila svému příteli 100 000 marek dřív, než vkročí do obchodu s potravinami a namíří zbraní na tamní zákazníky.. Německo. Berlín. Zarostlý Bezdomovec najde ztracených 100 000 marek v plastové tašce. Usmálo se na něj konečně štěstí a může otočit nepříznivý chod událostí ve svůj prospěch.. Která z těch tří motivací se vyplní, který z těch tří příběhů se odvypráví, to závisí jen na tom, jak moc rychle bude Lola běžet.. Evropská žánrová šleha o intenzitě energického absťáku z redbullového sixpacku! 90%