inachisio

Začátek mi přišel dost dobrý, ALE - SPOILERY Nějak jsem ale nepochopila konec. Za prvé linka s jejím tátou, který byl přítelem a zároveň zrádcem (ale proč ho tedy zachránil, když ho měl a chtěl zabít?). Navíc traumatizace a zase traumatizace hlavní hrdinky, vražda všech jejích příbuzných a blízkých jen proto, aby to bylo dojemné selhává u spousty seriálů a filmů - a tady obzvlášť. Chceme-li docílit toho, aby byl divák emočně zasažen, musíme zajistit, aby chápal motivy a jednání postav a ztotožňoval se s nimi. V době, kdy hlavní hrdinka byla totálně emočně vyždímamá z toho, co zjistila, jsem vůbec nebyla dotčená, protože jsem nechápala, z čeho vlastně a proč až tak moc. Emoce jsem si nechávala na konec, kde nezklamala romantická scéna. Když ale na konci příběhu, kde už se vše zdá být vyřešené následuje úmrtí jediného člověka, na kterém záleží a pak asi třicet minut dlouhá rvačka, kterou člověk ani nechce vidět, protože tohle prostě nechápe (vzhledem k tomu, jak zvláštně klidně jedná postava, která přišla o všechno), je to jen jedno velké zklamání. A konec při dávání kytek na hroby nám dává za zprávu co? Život jde dál? Jak může jít dál? Ten už skončil společně s životem Pildua ne? Tam by se perfektně hodila sebevražda, protože tam už prostě nechápete, jak může jít hlavní postava dál. Je silná? Nebo netvor? To není uvěřitelné. Celkově se to v příběhu času jen zvrhávalo ze zajímavého psychologického dramatu na souboj o nejpodivnější zápletku a tlačení emocí tam, kam už to dál nejde a rovnou kapitulujou. Zbyde tak pouze nechápavý a zklamaný pocit.

Asi je v pořádku, že v japonském způsobu myšlení ještě trošku tápu. Což znamená, že ve filmu jsou věci, na něž neznám odpověď. Jinak toto však byl film, na který jsem měla náladu, hrozně se mi líbily hlavní postavy a animace. Prostě mě snímek pobavil, odpočinula jsem si u něj a ještě mi zbyl hezký pocit po dokoukání.

Já se na to stejně koukám jen kvůli té nádherné animaci. Jinak příběh mi přijde nezáživný a herecké výkony tak na trojku. Spousta klišé, strojených amerických pouček a rad do života, samozřejmě byly součástí i srdceryvné scény, které se mnou však ani nepohnuly. Je mi to hrozně líto, protože scény bez záporáků a ničení armádního vybavení pěti domorodci, byly prostě vizuálně nádherné a to ostatní je akorát tak přebilo, zazdilo a zkazilo.