Kerion

Jeden z režisérů, kteří ovlivnili moje dospívání, je bezpochyby Tim Burton. Jeho filmy jako Batman, Ospalá díra nebo Velká ryba mě zasáhly nejen svým vizuálním stylem a poetikou, ale také mě oslovily humorem a jedinečným způsobem vyprávění. Proto je pro mě tak těžké uvěřit, jak velkým zklamáním je pokračování Beetlejuice. Ačkoliv mě už nějakou dobu Burtonova novější tvorba příliš neoslovuje, stále jsem šel do kina s nadějí, že mě tentokrát opět pohltí jeho jedinečný, bizarní svět. Bohužel, nový Beetlejuice pro mě nefunguje a nedokázal jsem se s ním sžít. Scény na sebe nenavazují a působí nesourodě. Je zde příliš mnoho zápletek, které nedokáží vygradovat do uspokojivého závěru. Herci si každý hrají svou vlastní hru, bez jakékoliv chemie mezi sebou. Vysněný svět nedrží pohromadě, protože postrádá alespoň základní logiku, kterou si první díl uchoval. Film sice není úplným propadákem, ale k mému srdci má bohužel hodně daleko.

Naprostá pecka, tohle mi chybělo. K návratu ke sledování anime jsem si nemohl vybrat lepší anime. Povznesení základních principů her do absurdních a ztřeštěně promyšlených výšin. Ústřední dvojice baví svojí nekompromisní inteligencí při překonávání her a zároveň svými sociálními fóbiemi. Hlavní podmínkou světa ve kterém se dvojice ocitne je se především bavit a to seriál splňuje pro mne dokonale.

A začalo to tak pěkně. Uvedení do příběhu "nových jiných" Transformers má ten správný Bayovský nádech. Úžasné záběry zalité sluncem, na krásnou dívku v upnutých džínách, vlající americká vlajka. Ovšem místo řešení teenagerských patálií se tu přetřásá vztah otec-dcera a to značně přetéká kýčovitostí. Dialogové konstrukce jsou místy těžkopádné, akce až s přibývajícím časem nabírá na intenzitě a kdyby nebylo od začátku prvních ukázek deklarováno, že budou přítomni dinosauři, tak by jistě jejich nástup na posledních pět minut byl více intenzivní. Ocenil bych zúžení počtu významných transformerů a nádhernou architekturu mimozemské lodě.