Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Fantasy
  • Sci-Fi

Recenzie (52)

plagát

Hwayugi (2017) (seriál) 

Hwayugi byl sice docela zdlouhavý a mohl mít o pár dílů méně, ale na druhou stranu musím říct, že mě si seriál získal. Hodně mě tam bavily slovní přestřelky mezi Son Oh-gong a Ma-wang. Navíc Cha Seung-won byl ve své roli neskutečný, jeho vyjádření ať už ústní nebo vizuální mě neuvěřitelně bavilo ve všech dílech. Také zde musím vyzdvihnout výkon I Se-jong, to, jak zvládla zahrát, dalo by se říct, tři různé postavy: zombie, Bu-Ja/Jung Se-ra, Asanyeo bylo úžasné. Jin Sun-mi zde nebyla nějak výrazná a úžasná, že by se člověk do ní zamiloval, ale řekla bych, že Oh Yeon-seo ji zahrála dobře, protože dítě, které vyrůstalo bez rodičů, přátel, vidí duchy a všichni ho považují za prokletí, tak z něj v dospělosti nemůže být oslnivý člověk, který má spoustu přátel, je oblíbený atd. Spoiler: Konec sice neměl klasický happyend, ale vlastně by se dalo říct, že to skončilo dobře. A byl tam i pěkný paradox, že věc, která ohrožovala celou dobu život Son Oh-gong, tak ho nakonec zachránila před smrtí.

plagát

Wondeolaendeu (2024) 

Tento film je asi hodně na zamyšlení. Komunikovat s člověkem, který zemřel, může určitě na jednu stranu hodně pomoci, obzvlášť v případech kdy nebyla možnost se s touto osobou rozloučit a nebo kdyby ztráta měla vyvolat u pozůstalých vážné problémy psychického rázu. Na druhou stranu si musí asi člověk připustit, že když komunikuje s nebožtíkem na základě programu s AI = nemluvíte s tou samou osobou, kterou byla za života a hlavně nemáte možnost tuto etapu života uzavřít, protože nepovažujete toho člověka za mrtvého. Každopádně tvůrcům se zde podařilo ukázat pozitiva i negativa této služby. Na konci se to sice trochu překlopilo až do sci-fi (spoiler), kdy se podaří dávno mrtvé matce z virtuálního prostředí zachránit dceru ve skutečném světě, ale určitě je zajímavé film shlédnout.

plagát

Obrazy z mládí (2020) (seriál) 

Zde se podařilo tvůrcům skvělým způsobem zachytit obě odvrácené tváře toho, když se chce člověk prosadit, v tomto případě v modelingu a filmovém průmyslu. Je to bohužel podle mě typický pohled dnešního světa, což v člověku asi vyvolá ještě víc melancholie. Na jedné straně je vidět, že pokud nemáte finanční nebo protekční podporu, tak je velmi těžké se prosadit a potřebujete tedy aspoň trochu toho štěstí, aby se zadařilo. Na druhé straně, pokud se vám to nakonec podaří, tak to také není vždy ideální, protože v dnešním světě se úspěch neodpouští a stačí vypustit jednu zprávu (je jedno se pravdivou) na sociální sítě a můžete mít přinejmenším velmi znepříjemněný život. Naštěstí je zde tato situace trochu vyvážená podporou rodiny a přátel. Herecké výkony Park Bo-Geum, Park So-dam i Byeon Woo-seok byly skvělé a úžasně je doplňovali i vedlejší postavy, především rodina a manažerka Sa Hye-jun a matka Won Hae-hyo.

plagát

Sladký domove! - Série 3 (2024) (séria) 

Závěrečná série se velmi zvedla oproti druhé, která mě po shlédnutí první trochu zklamala. Ta třetí byla opět dynamická a plná soubojů a monster. Song Kang zde byl oproti druhému pokračování od začátku až do konce, což mě potěšilo, protože si myslím, že by hlavní postava neměla půl série chybět. Tvůrci nezapomněli ani na objasnění nevysvětlených nebo nejasných věcí, což je vždy určitě velké plus. A palec nahoru musím dát i za překvapující konec – spoiler: Nečekala jsem, že zachráncem bude nakonec někdo jiný než Hyun-su.

plagát

Hwarang: Květinoví rytíři (2016) (seriál) 

Velmi pěkně zpracovaný historický seriál. Přestože jeho stopáž je poměrně dlouhá, tak musím říct, že jsem se ani jeden díl nenudila a shlédla jsem to tedy poměrně rychle. Příběh byl divácky pěkně ztvárněný, protože i když tato doba byla ponurá, lidé hodně umírali a probíhaly války, tak zde se to dotýká děje jen lehce. I přesto si člověk uvědomí, že by v této době určitě žít nechtěl. Hvězdné herecké obsazení bylo excelentní, každá postava něčím do děje přispěla, a to především díky jejich rozdílným povahám a motivům, které je vedly ke krokům, jež učinili. Musím říct, že je to asi první dílo, kde jsem viděla na jednom místě tolik rozmanitých osobností. Vtipnost dodali Seong Dong-il s Kim Kwang-gyu, roztomilost V s Cho Yoon-woo, loajálnost Minho s Do Ji-han, proradnost Kim Chang-wan s Kim Ji-soo, bezmeznou odvahu Park Seo-joon, vznešenost s elegancí Park Hyung-sik a samozřejmě lásku Park Seo-joon s Go Ah-ra. A hlavně velké plus dávám za to, že to skončilo tak, jak jsem si představovala.

plagát

Příští kapitola: Láska (2019) (seriál) 

Tak tento seriál jsem si vážně užila, ani nevím kde začít s chválou. Moc se mi líbilo prostředí nakladatelství, které v žádném případě netvořilo žádný vedlejší doplněk, díky čemuž se člověk toho hodně dověděl o práci v tomto odvětví. Také musím ocenit, že se tvůrcům podařilo postavami zobrazit skoro všechny aspekty života, se kterými se člověk může setkat: matka bojující o zaměstnání, která musí vydržet být silná, přestože jí život hází překážky pod nohy; muž, který je zamilovaný od dětství do své kamarádky, ale nechce jí to říct; rozmazlená bohatá holka, která si myslí, že jí vše projde, že si může dělat, co chce a neví, co to je být zodpovědná v práci; hodný kluk, který neustále zachraňuje „potvoru“, protože se do ní zamiluje; rozpad manželství, protože ve vztahu nestačí být „jen“ zamilovaný; zášť vůči někomu, aniž by člověk znal důvod toho, proč se některé věci ne/staly, protože není vždy vše jen černobílé; to, že se někdo chová nepřátelsky a odtažitě, neznamená vždy, že je ve skutečnosti zlý, jen tak skrývá svou bolest… Některé dialogy byly fakt dost vtipné, nejvíc mi utkvěly dva: co dělají vaši rodiče?… a popis vztahu holky a kluka pomocí tresky a sépie (ti, co viděli, jistě ví, o co jde). A nesmím zapomenout na vztah mezi hlavními postavami, myslím si, že chemie mezi nimi byla dobře zahraná, přestože to muselo být pro Lee Jong-seok svým způsobem těžké, protože nejenže je Lee Na-young o 10 let starší, ale herec byl do ní od dětství platonicky zamilovaný i ve skutečném životě.

plagát

Moje poznámky z osvobození (2022) (seriál) 

Tomuto seriálu jsem musela přijít na chuť, stále jsem čekala, kdy se začne něco dít a přestože se tak nestalo, tak jsem měla potřebu to shlédnout do konce. Je to vlastně takový příběh ze všedního života skutečných lidí, ve kterém jsou použité prvky z dnešního komplikovaného žití: ne/dobrovolný single život, výchova dítěte jen jedním rodičem, život ve městě vs. na vesnici… Je zde řada postav a každá řeší jiný problém. Mě v seriálu zaujaly nejvíce dvě postavy: bratr hlavní představitelky herec Lee Min-ki, který měl neustálé psychologické úvahy nad životem, které mě vždy dostaly. A druhým byl šéf sestry hlavní představitelky herec Kim Woo-hyung, který radil své podřízené, jakým způsobem nejlépe získat lásku milovaného muže, což mě velmi překvapilo, protože asi málokterý muž (jestli vůbec nějaký) by mluvil a radil takto otevřeně ženě, navíc své zaměstnankyni.

plagát

Královna slz (2024) (seriál) 

Tento příběh má originální téma, protože většinou jsou seriály o začátcích vztahu. Zde to však začíná v době, kdy už mají představitelé čtyři roky po svatbě. Na začátku byl jejich vztah plný lásky a překonali i to, že jsou z odlišných vrstev. Bohužel se z několika důvodů změní jejich zamilovanost až v nenávist, takže to vypadá na rozvod. Vše se ale začne zlepšovat po zjištění smutné skutečnosti, i když je to z počátku z vypočítavosti. Návrat k lásce však nemá jednoduchou cestu, která je navíc protkaná kriminální zápletkou. Seriál vás vtáhne do děje a už vás nepustí, v každém díle se něco děje. Také je zde dobře poukázáno, že v nouzi poznáš přítele, skutečného přítele. Velké plus zde musím také dát za hudbu a herecké ztvárnění nejen hlavních hrdinů, ale i vedlejších postav. Každopádně výkon Kim Ji-won jako ledové královny, která postupně začne pookřávat byl bravurní a Kim Soo-hyeon byl opět geniální jako v každé své roli ❤️

plagát

Příšera ze starého Soulu (2023) (seriál) 

Myslím si, že pohled na tento seriál se musí brát ze dvou hledisek a to především pro ty diváky, kteří budou řešit, jestli se to bude líbit nebo ne. Co se týče zpracování, tak si myslím, že když člověk pomine to, co všechno někteří představitelé přežijí (ve filmovém zpracování asi bude vždy hodně věcí, které jsou v reálném světě nesmyslné), tak se tento příběh velmi vydařil. Nechyběla zde akce, napětí, láska, soucit, a pak samozřejmě i ty nepříjemné věci. Což je právě asi to, co se nemusí spoustě divákům líbit: brutalita až nelidskost, která je zde zobrazena, ale bohužel je to založené na skutečnosti. Mě to také chvílemi drásalo, ale samozřejmě ne z filmového pohledu, ale z toho důvodu, že si člověk uvědomí, čeho všeho jsou někteří schopní. Pak je opravdu na místě otázka, kdo je tady skutečná příšera…

plagát

Gisaengsu: Deo Geurei (2024) (seriál) 

Jelikož jsme z Jižní Koreje zvyklí především na K-Drama, tak je to určitá změna podívat se na akční snímek. Mně se tato minisérie líbila, bylo to napínavé, souboje byli zajímavé, protože díky parazitům to byl boj opravdu hodně netypický. Také oceňuji to, že to mělo přiměřený počet dílů a díky tomu se z toho nestala natahovaná slátanina. A zakončení bylo také pěkné, přestože konec nabádá k tomu, že nás možná bude čekat pokračování...