Rashconner

5,5/10. Tento film se hodnotí opravdu těžko. Kamera je vynikající, stejně tak záběry bez střihu – ty jsou na špičkové úrovni. Výborné je i vystavění scén a snímání postav. Herecký výkon Joaquina Phoenixe, který skvěle vybudoval postavu Jokera už v prvním dílu, je opět úžasný. Phoenix do role vkládá kus sebe a ztvárňuje Jokera neskutečně přesvědčivě. Jeho vnitřní souboj je srdcervoucí. Stejně tak děj, scény u soudu a dialogy jsou na vysoké úrovni. Nepředvídatelnost děje je vynikající. Avšak zde přichází velká kontroverze – film je muzikál. Nechápu, jak mohlo projít rozhodnutí udělat z něj muzikál. Kdo si myslel, že je to skvělý nápad, a kdo to schválil? Je to zcela zbytečné, zvláště když první díl muzikál nebyl a diváci měli jistá očekávání. Co se týče hudebních čísel, nejsou špatná, ale do psychologického, smutného dramatu se nehodí. Muzikály mají své místo v jiných příbězích, ne v realisticky tvrdých dramatech. Měl jsem pocit, jako by se někdo snažil vložit hudební číslo do dokumentu o pádu Třetí říše – dokážete si představit, že by v koncentračním táboře před plynovou komorou někdo zpíval? Je to trochu morbidní nadsázka, ale podobně absurdní mi to v tomto filmu připadalo. Zkrátka se to sem nehodí. Dalším problémem je délka filmu, která je zbytečně natažená kvůli hudebním číslům, jež děj neposouvají. Joker zpívá, aby vyjádřil své emoce, tři minuty, poté střih – a vrátí se zpět do stejného bodu, kde číslo začalo, a své pocity zopakuje slovně. Výsledkem je nešťastné celkové zpracování. Mrzelo mě také, že film skončil bez náznaku pokračování. Po takovém očekávání jsem chtěl vidět, jak se Joker zlomí a vydá na dráhu zločince, ne aby ho nakonec „odstranili“. Doufal jsem, že tento film bude pro režiséry a tvůrce varováním, aby si uvědomili chybu. Navázat na skvělý první díl tímto způsobem a zakončit ho takto je pro mě zklamání. Doporučit tento film je těžké. Osobně jsem si ho i přesto užil, ale chápu kritiku, kterou sklízí.

7/10. Popravdě, svět Zaklínače znám jen z her a podrobně neznám lore tohoto světa. Avšak celý seriál se dá skvěle rozdělit na první sérii, která retrospektivně fantasticky propojuje příběh Geralta a Ciri, a zbytek seriálu, který je podle mě podprůměrný. Navíc herečka, která ztvárnila Yennefer, mi těžce nesedla a během celého seriálu mi pila krev. Seriál má podle mě celkem sestupnou tendenci a zároveň mi přišlo, že scénáristé přesně nevěděli, kam chtějí seriál směřovat a co bude hlavní děj, kromě trénování Ciri a lovení nestvůr.

7,9/10. Chápu, že někomu může mé hodnocení připadat vysoké na relativně jednoduchou pohádku, ale tato pohádka, která v podstatě vypráví příběh o Šípkové Růžence, si mě získala. Hlavně tím, že šla proti klasickému stereotypnímu příběhu o Šípkové Růžence a její děj lehce pozměnila, čímž mě zaujala a zároveň hodně šokovala. Díky tomu byl vývoj nepředvídatelný a samotné zvraty na mě měly větší dojem. Zároveň se mi líbí, že boří pohádkové klišé, kdy jsou postavy čistě hodné nebo zlé. Zde vidíme, že každý má své motivace, světlou i temnou stránku, a hezky je ukázáno, co je zlomí a obrátí jejich osobnost. Má to své mouchy a není to oscarový snímek, ale pohádka si mě získala.