CiTrus007

Když jsem psal předchozí článek, úplně jsem zapomněl, jak náročným a vyčerpávajícím zážitkem karlovarský filmový festival obvykle bývá. Ačkoli jsem ve své naivní mysli choval ambici psát festivalové reportáže pravidelně, už po prvním dni mi bylo jasné, že mohu být rád alespoň za ty čtyři hodiny spánku, které mi byly dopřány.

 

Rozhodl jsem se proto uctít alespoň jednu z tradic minulého roku, tedy závěrečnou statistiku mého festivalového působení. Na jubilejním padesátém karlovarském filmovém festivalu jsem se zúčastnil celkem 28 filmových projekcí. Viděl jsem 2 483 minut souvislého filmového záznamu. To je trochu horší výsledek než minulý rok, stále ale velice působivý. To je pro představu 41 hodin (nebo také den a tři čtvrtě) jenom v kinosálech a průměrně 4,6 hodin na filmech denně. Níže uvádím v sestupném pořadí ty nej...

 

3 po všech stránkách nejlepší filmy:

  1. Humr
  2. Zbrusu Nový zákon
  3. A co teď?

 

3 po všech stránkách nejhorší filmy:

  1. Babai
  2. Proradní
  3. Prach

 

3 absolutně nejujetější filmy:

  1. Dobrou, mámo!
  2. Kanec kastrát
  3. Ztrácení

 

3 nejzábavnější filmy:

  1. A co teď?
  2. Tělo
  3. Kázeň

 

3 filmy nejbližší realitě:

  1. Mimo život
  2. Bílé noci pošťáka Alexeje Trjapicyna
  3. Aferim!

 

3 filmy s důležitým poselstvím:

  1. Mustang
  2. Zbrusu Nový zákon
  3. A co teď?

 

3 filmy, které jsem nepochopil:

  1. Údolí
  2. Tak vzdálené
  3. Druhá strana

 

3 filmy, od kterých jsem čekal víc:

  1. Cesta do Říma
  2. Time Out of Mind
  3. Ztrácení

 

Nově přidávám kategorii 3 pohodových filmů na letní večery:

  1. Filmový dobrodruh Karel Zeman
  2. Úžasný Boccaccio
  3. Tělo

 

A nakonec ještě 5 filmů, na které jsem se chtěl dostat a nedostal:

  1. Umrika
  2. Hmyzáci
  3. Transdarinka
  4. Břečťan
  5. Milenci těch druhých

 

Kvůli nedostatku kreativních názvů kategorií a zhlédnutých filmů, které do nich umisťovat, bych na tomto místě dovolil statistiku uzavřít.

 

Některé věci se oproti minulému ročníku změnily. Letos byla sláva - padesátý ročník - a na festival přijelo rekordní množství návštěvníků. Na můj vkus jich možná bylo až příliš mnoho. Zvláště těch povrchních, které film vůbec nezajímá a kteří sem vážili cestu, jen aby se zde "ukázali." Svoji roli také sehrálo pekelné vedro v neděli a v pondělí. Dá se však říci, že celý festival probíhal za přiměřeně slunného a teplého počasí.

 

Tento ročník byl prvním ročníkem bez charakteristického zápachu nafukovacího kina Espace Dorleans, které jsem se v posledních letech jeho existence naučil milovat i nenávidět. Místo něj lukrativní terasu před hotelem Thermal zabral nudný reklamní stan hlavního partnera - Skupiny ČEZ. (Zajímalo by mě, zda příští rok pro tento prostor organizátoři najdou lepší využití) Kromě toho však byl také otevřen zrekonstruovaný Národní dům na třídě T. G. Masaryka, který byl ještě minulý rok zcela zruinován - to je určitě krok správným směrem.

 

Vše ostatní ale bylo stejné jako kdysi - to, co mám a co jsem vždy měl na karlovarském festivalu rád. Proto se i já nyní těším na příští rok, kdy se uskuteční 51. MFF KV od 1. do 9. července.