Recent diary (6)
Coco naživo v Mexiku
Coco považuji z mnoha důvodů za jeden z nejlepších filmů, které jsem v životě viděl, příležitost vidět jej v parku Punta del Este v Mty jsem proto považoval za jedinečnou. Šlo o velmi lokální akci, kde měli místní připravený stolek s občerstvením, úplnou náhodou jsem se tam setkal s francouzským kamarádem a děvče, s nímž jsem na film šel, se zaseklo v koloně a dojelo až v závěru, de facto přesně v té senzační části, kdy se ve filmu zpívá La Llorona. Pak ztratila batoh, v němž měla klíče od auta, a my obvolávali několik organizátorů, než jsme batůžek konečně objevili u la presidente de la colonía. Navzdory místním stereotypům se z něj nic neztratilo. Tolik k náhodnému dobrodružství. To nejdůležitější chci ale říct až teď. Tedy, že Coco je skutečně úžasný a magický snímek, který i přes dětskou animaci vyvolá emoce i / především v dospělém divákovi. Poprvé jsem na něm byl v češtině na rande v kině, od té doby jej ale sleduji jen ve španělštině, která k filmu vskutku sedí, a písničky v ní nazpívané mají mnohem větší kouzlo než ty anglické. Pokud tu náhodou někdo tento snímek ještě neviděl, berte toto jako připomínku, že vám v životě něco chybí.