Rogue

Tvůrce nejlepšího válečného filmu, nejmrazivějšího hororu a nejpoutavějšího historického dramatu. Právem označovaný za génia, právem zbožňovaný. Na černé listině IRA i cenzorů. Osobně za Barry Lyndona, Full Metal Jacket, Killing, Shining a Eyes wide Shut.

Pod nálepkou notorického béčkaře a sjížděče koksových lajn se skrývá talentovaný tvůrce, jehož trademarkem se stala vlastní syntezátorová hudba. Zakódovaný v obecném povědomí jako tvůrce hororů a otec Michaela Myerse, ačkoliv přepadením 13. okrsku a megabéčkem ve kterém Russel utíká z New Yorku dokazuje, že ne všechny fámy jsou pravdivé. Ale i v mém srdci navždy zůstane především tvůrcem atmosfericky dokonalého Prince of Darkness, geniálního počátku Halloweenské série, všemi oslavované Věci a skvělého béčka Vampires.

Příběhově místy slabší, ale vizuálně vždy dokonalý. Mistr dlouhých záběrů a nádherných obrazových kompozic. Zásadní tvůrce let sedmdesátých a osmdesátých (Carrie, Dressed to Kill, Scarface, Untouchables), především v osmdesátkách často vzdávající poctu Hitchcockovi. Osobně mám ale mnohem kladnější vztah k De Palmovi roku devadesát a výš (Femme Fatale, Snake Eyes, Black Dahlia) kde se plně projevuje DePalmovský fetiš všeho druhu, který jako by z oka vypadl sedmdesátkovému Fulcimu. Jeden z posledních žijících géniú.

V roce 1999 byl zjevením z čistého nebe a jeho kvalita přetrvala dodnes. Čtyřicetiletý důkaz toho, že vybroušený vizuál a dlouhé záběry nejsou jen výsadou šedesátníků. Má v sobě to nejlepší z mých oblíbenců: Kubrickovsky rozvážný výběr témat, Depalmovsky vypiplaný vizuál i Tarantinovsky bezchybný vyběr hudby a herců. A ještě nešlápl vedle - nastavil zrcadlo americké společnosti, nesmyslné válce, vystylizoval gangsterku k dokonalosti a vyrval srdce z romanťáků a probodl ho hororovým kůlem.

Dokonalý po čtyři dekády.